Ústavně právní výbor sněmovny prý doporučil novelizaci občanského zákoníku
V dnešních dnech probíhá výjezdní zasedání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve Špindlerově Mlýně byla dnes na pořadu novelizace občanského zákoníku, kterou v současné době připravuje Ministerstvo spravedlnosti.
Poslanci se podle tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti jednomyslně shodli, že souhlasí s novelizací kodexu v rozsahu potřebných změn. „Ústavně právní výbor jednoznačně doporučil, aby byl zákoník novelizován, ale nechceme se dopustit chyby na druhou, tzn. přijmout novelu bez důkladné analýzy a odůvodnění potřebnosti jednotlivých změn,“ uvedl během zasedání předseda výboru Jeroným Tejc.
Zasedání se účastnil i první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán, pod jehož vedením novela vzniká. „Pro nás je důležité, že se ústavně právní výbor postavil k potřebnosti novely velmi konstruktivně. Shodli jsme se, že problémy, o nichž už víme, je třeba vyřešit hned a nečekat, až lidem opravdu ublíží,“ uvedl.
(Pozn. redakce: Informace byla přejata z páteční tiskové zprávy Ministerstva spravedlnosti.)
Z expertní komise odchází její členové
Jak to s novelou občanského zákoníku dopadne si však budeme muset ještě počkat. V médiích se objevily zprávy o tom, že se expertní komise Ministerstva spravedlnosti, která se měla na novele civilního kodexu pod vedením prvního náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána podílet, rozpadá. Vystoupit z ní měli prof. Jan Dědič a doc. Ivana Štenglová, neboť byli původně přizváni k technické novele, která však v některých oblastech přerostla ve změny koncepční. V komisi naopak setrvávají prof. Irena Pelikánová a JUDr. Ljubomír Drápal.
Odborné kolegium pro občanské právo požaduje provedení analýzy
Proti novele v podobě, jak byla zveřejněna na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, vystoupily na tři desítky expertů na občanské právo. Členem této skupiny je i hlavní tvůrce kodexu prof. Karel Eliáš a dalších šest profesorů občanského práva. Konečné usnesení z prvního jednání, které obsahuje jednak informace o ustavení odborného kolegia pro občanské právo při Ústavu státu a práva AV ČR, a dále stručné závěry z tohoto jednání, bylo adresováno ministryni spravedlnosti Heleně Válkové a jejímu prvnímu náměstkovi Pelikánovi.
“Nevymezujeme se proti novelizaci jako takové. Ale i proto, že většina z nás dlouhodobě působi též v praxi, dospěli jsme k závěru, že připravovaná novela praxi vstříc nevychází. Spíše směřuje k vytvoření koncepčně jiného zákoníku, a tím i k rozkolísání právní jistoty. Rozsah uvažovaných změn je mimořádný,” píše se v usnesení. Členové kolegia však projevili i ochotu pomoci s původně proklamovanou analýzou fungování rekodifikovaného hmotného práva v praxi. Nevyloučili ani variantu spolupráce na samotné novelizaci občanského zákoníku.
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.



