Rekodifikace soukromého práva přinesla komplikaci téměř dvěma třetinám podnikatelů
Rekodifikace soukromého práva, s níž od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, přinesla komplikaci téměř dvěma třetinám (61 %) podnikatelů. Na druhé straně představuje pro více než třetinu (37 %) respondentů ulehčení v podnikatelské činnosti. Vyplývá to z průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, který na konci září 2014 zrealizovala mezi podnikateli na Moravě.
„Podle našich zkušeností byly první dopady rekodifikace přijaty ze strany podnikatelů se smíšenými pocity. Nutné změny v listinách a v mnoha případech i náročná revize vzorové dokumentace byly vnímány negativně, toto však postupně přestane hrát významnou roli. Netýká se to otázky souběhu zaměstnání a výkonu funkce statutárního orgánu, k tomu podle průzkumu fakticky dochází u 40 % podnikatelů na Moravě. Necelá třetina (31 %) z nich se touto problematikou aktuálně zabývá, úplně má souběh funkcí vyřešeno 9 % dotázaných,“ uvedl k výsledkům průzkumu Ivan Telecký, advokát, který vede kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal v Brně.
„Jakkoli je souběh funkcí spíše v kategorii často přehlížených rizik, zodpovědní podnikatelé se ho snaží odstranit. Máme za to, že do budoucna se bude výrazně projevovat liberalizace smluvního práva, například tím, že se dramaticky sníží riziko spojené s absolutní neplatností smluv. Jsme přesvědčeni, že za pár let bude vnímání nových předpisů spíše pozitivní,“ dodal Ivan Telecký.
Rekodifikace v prvních měsících účinnosti představovala pro podnikatele především nutnost změny zakladatelských listin (uvedlo 29 % dotázaných), znovuotevření otázky souběhu funkcí (zaměstnanec/člen statutárního orgánu – uvedlo 22 % respondentů) a nové požadavky na smluvní dokumentaci jako jsou zápočty či postupování pohledávek (18 %). Mezi dalšími faktory, které podnikatelům zkomplikovaly podnikání, byly například větší riziko plynoucí z předsmluvní odpovědnosti nebo nová úprava nájemních vztahů.
Na druhé straně nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích znamená pro podnikatele řadu ulehčení. Nejčastěji podnikatelé uvedli možnost rozpustit rezervní fond (28 %), liberalizaci soukromého práva (26 %), volnější režim vnitropodnikových převodů (23 %) a širší možnosti v rámci corporate governance (16 %).
„Na speciální, prakticky zaměřený seminář v Brně jsme pozvali naše klienty a další významné podnikatele z regionu. Cílem bylo prodiskutovat dopady rekodifikace civilního práva na byznys v praxi a upozornit na některé nečekané dopady. Příjemně nás překvapila vysoká účast a svým způsobem i výsledky průzkumu, kterého se naši hosté zúčastnili,“ doplnil Ivan Telecký.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




