Nový občanský zákoník oslaví rok. Podnikatele jeho zavedení stálo až desítky tisíc korun

Nový občanský zákoník zanedlouho oslaví rok od své účinnosti. Na ustálení jeho interpretační praxe je to příliš krátká doba a snaha o rozumné zhodnocení aplikace některých jeho sporných ustanovení by byla asi rovněž předčasná. Co však zhodnotit lze, byly dopady tohoto kodexu na životy všech obyvatel České republiky, a to jak podnikatelů, na které se zaměří první díl tohoto článku, tak nepodnikatelů, jejichž postavení bude přiblíženo v dílu druhém.

advokát, zakladatel Matzner Legal
Foto: Fotolia

Můžeme říci, že dopady nového občanského zákoníku na podnikatele jsou zásadnějšího charakteru než na osoby nepodnikající. Kromě skutečnosti, že fakticky zanikla dvojkolejnost občanského a obchodního zákoníku a rekodifikace obojí sjednotila do občanského zákoníku a doplňujícího zákona o obchodních korporacích, což je jistě pro praxi příjemnou změnou, došlo i k mnoha změnám, které podnikatelům život spíše zkomplikovaly. Zatímco nepodnikatel nemusel ke dnešnímu dni s výjimkou pár článků v novinách existenci nového občanského zákoníku vůbec zaznamenat, podnikatelé už od začátku roku, a často již před tím, museli řešit otázky pro ně zcela existenční. Většinu těchto záležitostí, kterými došlo k nutnému promítnutí nové právní úpravy do života jejich podnikání či společnosti, museli stihnout v rámci půlroční lhůty, což obnášelo zvláště u velkých podniků značné úsilí. Kromě toho si je ale nutné uvědomit, že každá tato změna stála podnikatele nejen čas a práci nad ní strávenou, ale též peníze. A těch v celkovém objemu nemuselo být zrovna málo.

Nejvýznamnější změnou pro obchodní společnosti byla bezpochyby nutnost uvedení jejich zakladatelských dokumentů do podoby vyžadované novou právní úpravou. Veškeré společnosti, bez ohledu na velikost, tak musely ze svých společenských smluv (či zakladatelských listin v případě jednočlenných společností) vyškrtat ustanovení odporující občanskému zákoníku a zákonu o obchodních korporacích a zároveň přidat ustanovení nově vyžadovaná, která obchodní zákoník v těchto dokumentech nepožadoval. S tím souvisela rovněž odpovídající změna pojmosloví, aby zakladatelský dokument splňoval veškeré náležitosti. Malé společnosti často řešily tyto změny svépomocí, ale často i ony, spolu s valnou většinou větších společností, tímto úkolem pověřily právníka. Právník je sice zárukou, že vše bude tak, jak být má, nicméně jeho služby jsou pro malé a střední společnosti poměrně velkou finanční investicí. Stejně tak je tomu u notářů, kterých na rozdíl od právníka společnosti využít musely. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník klade na změny společenské smlouvy požadavek formy notářského zápisu, vztahuje se tato povinnost i na onu prvotní nutnou změnu související s přijetím nového občanského zákoníku. Nákladově se tak společnosti dostaly v lepším případě do řádů tisíců, u větších společností předpokládajících razantnější změny a novou úpravu vnitřních poměrů se nutné náklady na provedení potřebných změn přehouply klidně i do řádu desetitisíců. Společnosti měly do 30.6.2014 povinnost tyto změny provést a doručit odpovídající dokument do sbírky listin. Případnou sankcí za nedodržení je, vedle neplatnosti ustanovení v rozporu s novou právní úpravou, možnost rejstříkového soudu společnost vyzvat k nápravě v přiměřené lhůtě. Pokud ani k té nedojde, může soud společnost zrušit a zahájit její likvidaci. Některé společnosti sice spoléhají na to, že soudy budou zahlceny jinou agendou než kontrolováním sbírky listin, nicméně byť v prvotní fázi může být tato domněnka důvodná, časem se logicky vystavují zvýšenému většímu riziku.

Zahraniční společníci se cestě do Čech nevyhnou

Velkou nepříjemností, kterou nový občanský zákoník společnostem přinesl, je nutnost, aby plná moc k určitému typu jednání byla ve stejné formě, jaká je požadována pro ono jednání. Tudíž pokud je pro určité jednání týkající se společnosti vyžadována forma notářského zápisu, musí i plná moc být udělena jako notářský zápis. Toto ustanovení je opravdu nešťastné. Velká část společností má společníky v zahraničí, kteří dosud zcela běžně hlasovali prostřednictvím plné moci. Ti všichni nyní, i kvůli schvalování výše uvedených nutných změn zakladatelských dokumentů, musí buď valnou hromadu navštívit osobně nebo alespoň navštívit českého notáře, aby u něj sepsali zápis, kterým zplnomocní jinou osobu pro hlasování na valné hromadě.

Jinou alternativu, například uznání zahraničního notářského zápisu či zápis provedený českým notářem v cizině, náš právní řád nezná. Pro tuzemské osoby je toto zbytečnou komplikací, byť za cca 1000 Kč řešitelnou. Pro osoby zahraniční je však k nákladům na samotný notářský zápis nutno připočíst i náklady na jejich cestu k českému notáři, případně i ubytování nebo náhrada jejich promeškaného času. Mnoho zahraničních společníků se tak valných hromad ani v zastoupení neúčastnilo, což je poměrně zásadní zásah do jejich práv, bereme-li v potaz, že za staré právní úpravy by jejich hlasování prostřednictvím zmocněnce bez problému proběhlo. Nedomyšlenost této úpravy si uvědomili naštěstí i na ministerstvu a tak je slíbena její novelizace hned v první připravované novele občanského zákoníku.

Statutárním orgánem buď podle nových pravidel, nebo zadarmo

Dalšími, kterých se změny související s rekodifikací citelně dotýkají, jsou kromě společností samotných ty osoby, které za společnosti jednají. Statutární orgány se dočkaly změn nejen co do zpřísnění odpovědnosti z výkonu funkce při porušení povinnosti dobrého hospodáře, ale také změn co do vlastního vztahu mezi nimi a společností. Tou asi nejrevolučnější změnou je nutnost úpravy výkonu funkce člena statutárního orgánu písemnou smlouvou odpovídající nové právní úpravě. V případě, že tato smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena nebo bude neplatná, stává se výkon funkce člena statutárního orgánu výkonem bezplatným. A stejně tak společnosti, které své smlouvy mezi jimi a jejich statutárními orgány nezrevidují a neupraví tak, aby odpovídaly nové úpravě, a to do šesti měsíců od účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, staví členy svých statutárních orgánů do nepříjemné situace. Vzhledem k zákonem stanovené bezplatnosti těmto orgánům zaniká právo na mnohdy vysoké finanční odměny a v případě, že odměny i přes zákonný zákaz pobírají, vzniká tím na jejich straně bezdůvodné obohacení, které může být soudně vymáháno. Z hlediska firemní ekonomiky můžeme říci, že revize a přepsání smluv bude samozřejmě společnost něco stát, nicméně bude to určitě méně než případné soudní spory s nespokojenými statutáry, které by společnost svou liknavostí připravila o odměnu.

Změn se u statutárních orgánů dočkala i často využívaná možnost souběhu pracovního poměru s výkonem funkce ve statutárním orgánu. Názory na tuto problematiku se mezi odborníky liší. Na jedné straně nový občanský zákoník tuto možnost nikde výslovně neupravuje a na straně druhé zakládá poměrně velkorysou možnost počínat si v jeho rámci dle zásady „Co není zakázáno, je dovoleno“. Jasněji v debatě udělalo až ministerstvo spravedlnosti, které se ve svém stanovisku přiklonilo k výkladu, že souběh funkcí nově možný není. Definitivní řešení, jak to vlastně se souběhem je, přinesou až soudy, což samozřejmě bude nějakou dobu trvat, nehledě na to, že zákon se může v průběhu řešení konkrétních sporů změnit. V současnosti tak nezbývá než doporučit společnostem, aby u svých členů statutárních orgánů, kteří jsou zároveň zaměstnanci, využili toho, že ve smlouvě o výkonu funkce jde sjednat veškeré výhody zaměstnanců, tedy odstupné, dovolenou nebo pojištění. V opačném případě riskují, že statutární orgán bude nucen vykonávat svou funkci bezplatně, protože pracovní smlouva se stane neplatnou pro rozpor se zákonem a výkon funkce byl za staré právní úpravy sjednán bezplatně.

Kdo není na webu, toho čeká pokuta

Nový občanský zákoník byl předkládán jako kodex moderní, a tak je logické, že s sebou nese i určité výdobytky digitálního věku. Pro společnosti je asi nejvýznamnější novinkou povinnost mít a spravovat webové stránky. Akciové společnosti tak musí činit všechny povinně, na společnosti s ručením omezeným se vztahuje režim, který platil do minulého roku, tedy pokud již webové stránky mají, musí zde uveřejňovat veskrze to samé co akciové společnosti. Kromě nezbytných identifikačních údajů jsou zde společnosti povinny uveřejňovat i pozvánky na valné hromady. Kromě veškerých výhod, které tato změna přinese, je však nutno pamatovat na to, že to pro společnosti rozhodně nebude zadarmo. Samo vytvoření funkčních a reprezentativních webových stránek se v dnešní době pohybuje v cenových relacích v řádu desetitisíců. K tomu se přidají pravidelné tisícové poplatky za webhosting a nesmíme zapomenout i na to, že společnosti budou často muset zaměstnat někoho, kdo se jim bude o web starat, spravovat zde uvedené informace a dohlížet na splnění všech zákonem požadovaných náležitostí. Komu se tyto investice zdají vysoké, toho jistě nepotěší ani možná výše pokuty, kterou může soud udělit, pokud společnost webové stránky nemá, či na nich nemá potřebný obsah. Ta může dosáhnout až 100.000,- Kč. Investice do zvyšování počítačové gramotnosti jsou však nezbytné, od nového roku platí, že podnikatelé musí se správou sociálního zabezpečení komunikovat elektronickou cestou a lze jen očekávat, že touto cestou se budou ubírat i mnohá další odvětví činností s podnikáním spojeným.

Společnost s ručením omezeným za korunu? Realita je jinde

Jednou z nejčastěji zmiňovaných změn v souvislosti s rekodifikací bylo usnadnění založení společnosti s ručením omezeným. Často jsme mohli slyšet, že nově bude k jejímu založení potřebná pouhá jedna koruna, což otevře dveře k podnikání velkému množství lidí, kteří si v minulosti nemohli dovolit dvousettisícovou investici. Bohužel situace není tak růžová, jak by se mohlo na první pohled zdát. Musíme si totiž uvědomit, že ona koruna je pouze nejnižší zákonem povolenou výší základního kapitálu s.r.o. To, že se zakládáním společnosti je spojeno mnoho dalších nutných investic, už se většinou v médiích nepřipomíná. Dlužno tedy dodat, že ony investice nad základní kapitál byly nutné i za minulé právní úpravy, jen se ve stínu oněch minimálně dvou set tisíc základního kapitálu více „ztratily“. Samozřejmostí ze zákona je sepsání společenské smlouvy, což ve formě notářského zápisu vyjde na pár tisíc korun, dále obeslání rejstříkových soudů, kde činí soudní poplatek za vklad opět tisícikorunovou položkou. A byť by se mohlo zdát, že po splnění této zákonem vyžadované administrativy již nestojí podnikání nic v cestě, tak málokterá společnost dokáže žít a hlavně se uživit prakticky z ničeho. Náklady na nákup počátečního vybavení a materiálu, nájem prostor, reklamu, výplaty a mnoho dalších výdajů, bez kterých se začátek podnikání neobejde, rozhodně jedna koruna nepokryje. Nezřídka se pak může stát, že ony počáteční investice do „korunového“ s.r.o. se dostanou do desetitisíců, a často i atakují onu hranici dvou set tisíc ze starého obchodního zákoníku. Ohlédnutím se za reálnou situací by se chtělo konstatovat, že ona hranice byla možná opodstatněná. To vše nehledě na to, že nově založená společnost s ručením omezeným se základním kapitálem ve výši jedné koruny se opravdu netváří jako důvěryhodný obchodní partner a mnoho podnikatelů si proto stále zakládá s.r.o. se základním kapitálem reflektujícím spíše starou nežli novou právní úpravu. Jaká bude praxe zakládání korunových s.r.o. a pro jaké účely budou tyto společnosti nejčastěji používány, opět ukáže až čas.

Závěr aneb „Cui bono?“

Pokud si uděláme shrnutí výše napsaného, zjistíme, že tím, komu s novým občanským zákoníkem související nutné změny, finančně prospěly, určitě nebudou podnikatelé. S trochou nadsázky se dá říci, že prostřednictvím soudních poplatků za všechny nutné vklady do veřejných rejstříků vydělal především stát a bezmála 450 notářů (pro které však byly letošní letní měsíce ztělesněním noční můry).

Co se jednotlivých poplatků týče, soudní poplatky za vklad do rejstříku zde byly a budou a jejich význam nikdo nezpochybňuje. Možná by jen stálo za to zohlednit, zda je zápis dobrovolný nebo ve své podstatě státem vynucený. U asi nejabsurdnějšího v článku zmiňovaného ustanovení plných mocích se naštěstí ukázalo, že i zákonodárce má zdravý rozum a své přešlapy je ochoten poměrně rychle napravovat, nicméně všem těm, kteří do notářských zápisů kvůli plné moci pro hlasování na valných hromadách investovali, již nikdo jejich peníze nevrátí. A v otázce korunových s.r.o. nelze než dodat, že nejspíše každý podnikatel sám bude v praxi konfrontován s tím, že s jednou korunou moc daleko nedojde a veškeré mediální oslavy této změny byly tak trochu klamavou reklamou.

Toliko k několika nejpodstatnějším změnám, které přinesl nový občanský zákoník podnikatelům. V příštím díle tohoto článku se podíváme, jak změny vnímali nepodnikatelé a které změny ekonomicky nejvýznamněji dopadají na všechny osoby společně, bez ohledu na podnikatelský status.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články