Články s tagem: smlouva

Neplatnost smluv vždy představovala zásadní právní problematiku. V tomto článku bychom si osvěžili hlavní důvody způsobující neplatnost smluv dle občanského zákoníku.

Je všeobecně známá věc, že existuje ústavně-právní princip zákazu zpětné účinnosti neboli zákazu tzv. retroaktivity, který se vztahuje k právním normám – tedy k zákonům a jiným právním předpisům přijatým v legislativním procesu. Jak je to ovšem s přípustností smluvní retroaktivity?

Nejvyšší soud posuzoval otázky možností přezkumu sjednaného úroku ve smlouvách uzavíraných mezi podnikateli.

Jestliže se zavázaná strana dostane do prodlení s uzavřením smlouvy, oprávněná strana se může domáhat kromě splnění také náhrady újmy pro porušení smluvní povinnosti.

V posledních dnech opět často komunikujeme a vyjednáváme prostřednictvím videokonferencí. Jaké má tato forma komunikace právní aspekty? V posledních dnech opět místo osobního jednání v kanceláři komunikujeme a vyjednáváme po telefonu nebo, a to častěji, při videokonferenčních hovorech.

Dne 23. 10. 2018 vydal Nejvyšší soud (NS) ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 rozsudek, ve kterém se vyjadřuje k problematice omluvitelnosti omylu jako předpokladu relativní neplatnosti právního jednání (smlouvy). NS zde dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě.[1]

Současná situace okolo koronaviru převrátila svět naruby, a to ze dne na den. Když pomineme zdravotní a společenská rizika, zůstane nám sáhodlouhý seznam ekonomických dopadů. Některé společnosti propouštějí jako o život, jiné zavírají své závody a živnostníci pomalu propadají panice.

Současná výjimečná situace v České republice a ve zbytku světa zásadním způsobem ovlivňuje většinu aspektů našeho života. Následující text se pokouší umožnit náhled na možné důsledky pandemie koronaviru pro smluvní závazkové vztahy.

Potřebujete uzavřít smlouvu na dálku nebo komunikovat s úřady bez fyzické přítomnosti? Pokud epidemie přesouvá i vaše činnosti do digitálního prostředí, v tomto materiálu naleznete přehled odpovědí na otázky plynoucí z nastalé životní situace.

V souvislosti s pandemií virového onemocnění Covid-19, které je způsobeno novým druhem koronaviru označovaným jako SARS-CoV-2 (dále jen „Koronavirus“), přijímají jednotlivé státy světového společenství s cílem zamezit v co nejvyšší možné míře jeho šíření v rámci populace řadu mimořádných veřejnoprávních opatření.

Války, přírodní katastrofy, nemoci, hospodářské krize… v uplynulých stoletích běžné riziko, které často provázelo lidský život i podnikání. Právo odráží a reaguje na to, co se ve společnosti děje.

Více než 300 dotazů zodpověděl během jediného týdne od spuštění právní online podpory Frank Bold [1]. Živnostníky nejvíce zajímají možnosti náhrady škod v případě uzavření provozoven nebo nutnost zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance zaměstnavatelem.

"Právo v roušce je „první pomocí“ pro ty, kterým koronavirus a související opatření dělají vrásky na čele. Poskytuje vzory, které ulehčí změnu nebo ukončení smlouvy s obchodním partnerem nebo při úpravě pracovních vztahů se zaměstnanci, pro které nemáte práci. Obsahuje i spoustu dalších vzorů v oblasti daní, veřejných zakázek nebo insolvence. Uvědomujeme si, že v současné situaci není leckdy čas, síla ani peníze na to shánět právníka. Proto jsme chtěli situaci všem co nejvíce ulehčit a dali jsme s ostatními advokáty hlavy dohromady.“ říká Jiří Helán z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) („ZRS“ či „Zákon“) byl přijat na konci roku 2015. Většina ustanovení Zákona nabyla účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení upravující sankce za jejich neuveřejnění, resp. ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy a zrušení smlouvy nabyla účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017.

Není tajemstvím, že počet neplodných párů v české společnosti není zanedbatelný, přičemž se současně rozšiřují možnosti medicíny. V této situaci nabývá na důležitosti také institut náhradního mateřství. Podrobná právní úprava však stále chybí. Není tak vůbec vymezeno, jaká práva a povinnosti vznikají zúčastněným osobám. Náhradní mateřství je tak postaveno primárně na důvěře.

Pokud smlouva o převodu akcií nebo podílu obsahuje rozhodčí doložku, je třeba ve smlouvě podchytit též možný dopad výsledku sporů vzniklých z porušení prohlášení a záruk. Jednou z možných situací se zabýval Ústavní soud v usnesení sp. zn. IV. ÚS 2176/18 ze dne 19. března 2019.

Dne 1. 1. 2018 došlo k znovuzavedení zákonného předkupního práva spoluvlastníků k nemovitým věcem do českého právního řádu, a to nabytím účinnosti části první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) v českém právním řádu absentoval v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017.

Pojednání bere v úvahu, že ani v tom nejliberálnějším ekonomickém systému se veřejná moc nezříká zásahů do hospodářského života, regulaci cen z toho nevyjímaje. V právním státě představuje cenová regulace výjimečné opatření a akceptovat ji lze jen za podmínek zcela omezených, podmíněných intenzivním veřejným zájmem.

Obchodní podmínky jsou v rámci obchodních vztahů velmi často nedílnou součástí smluv. Smluvní strana, která uzavírá velké množství podobných obchodů, většinou standardizované obchodní podmínky mívá. Nezřídka se stává, že v rámci obchodního vztahu spolu smlouvu uzavírají strany, kde každá z nich má své obchodní podmínky.

To, že právníky už dávno nelze vnímat jako suchary v nažehlených oblecích, živě dokazují Vendula a David Zahumenští, kteří v rozhovoru kromě praktických kontraktačních tipů pro obce a investory prozradili, kde se zrodila myšlenka populárních komiksů Investor Zahumny. Mohou v budoucnu najít oblíbené obrázkové seriály využití i při procesu uzavírání smluv?

Pojednání bere v úvahu, že ani v tom nejliberálnějším ekonomickém systému se veřejná moc nezříká zásahů do hospodářského života, regulaci cen z toho nevyjímaje. V právním státě představuje cenová regulace výjimečné opatření a akceptovat ji lze jen za podmínek zcela omezených, podmíněných intenzivním veřejným zájmem.

Doplňující výklad smlouvy je jedním z možných nástrojů, kterým vyplňujeme mezeru ve smluvních ujednáních. Vycházíme přitom z hypotetické vůle stran k okamžiku uzavření smlouvy. V zahraničí je doplňující výklad smlouvy standardním způsobem řešení smluvních mezer. V českém právu jej ovšem odmítá důvodová zpráva k občanskému zákoníku.

Mgr. Petr Bouda z Frank Bold se zaměřuje především na problematiku registru smluv, corporate governance státem vlastněných podniků a kompetence NKÚ. Je hlavním autorem jednoho z komentářů k zákonu o registru smluv, kterému se bude věnovat i na letošním ročníku tradiční odborné konference Právo ve veřejné správě. Na následujících řádcích přinášíme ochutnávku jeho konferenčního příspěvku v rozhovorové podobě.

V praxi se podnikatelé při vývoji nebo dodání softwaru často spoléhají na „klasické“ smlouvy o dílo nebo na smlouvu uzavřenou buď ústně, nebo přes e-mailovou komunikaci. Dodání softwaru je však natolik komplexní záležitostí, že ve výše uvedených případech strany často zjistí, že se dostaly do pasti, kdy není jasné, jak mají postupovat nebo zda byla smlouva dodržena.

Je zajisté potěšující, že se i naše právo s přijetím nového občanského zákoníku po dlouhém váhání konečně zařadilo mezi právní řády, které na fenomén adhezních smluv reagují. Podívejme se nyní, jak se tato reakce povedla.