Články s tagem: smlouva

Smluvní volnost je spolu s ochranou vlastnictví považována za jeden ze dvou základních pilířů nejen soukromého práva, ale vůbec tržně-ekonomických společností. Jestliže vlastnictví je základem ochrany statické, je smluvní volnost nutnou podmínkou dynamiky společnosti projevující se svobodnou směnou zboží a služeb.

Ve své advokátní praxi jsem se nejednou setkal s dotazem klienta v postavení pronajímatele, zda lze v současné době jednostranně zvýšit nájemné nájemci, když uzavřeli nájemní smlouvu za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 31. 12. 2013 (dále jako „SOZ“), přičemž nyní je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „NOZ“) a konečně, že zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Zákon č. 107/2006 Sb.“) byl zrušen.

Není-li nájemce ve svém podnikání úspěšný tak, jak předpokládal při uzavírání nájemní smlouvy, může to za určitých okolností být důvodem pro předčasné ukončení nájmu pro podstatnou změnu okolností, jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí.[1]

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

S ohledem na vývoj událostí se zdá, že by se český právní řád mohl dočkat regulace činnosti realitních zprostředkovatelů. Vláda totiž na své schůzi dne 21. 1. 2019 schválila návrh zákona o realitním zprostředkování předložený Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „Návrh“).

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Stavebnictví je v současné době velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem. Jsme svědky stále větších a složitějších výstavbových projektů, přičemž právo musí na tento vývoj reagovat. V zahraničí jsou běžnou součástí stavební praxe tzv. smluvní standardy FIDIC, jež pomáhají celý proces výstavby všem zúčastněným zjednodušovat.

Institut postoupení smlouvy byl do českého právního řádu zakotven teprve nedávno, a to zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Z právního hlediska se tak jedná o relativně nový institut, který v praxi funguje jen několik let a jeho využívání se stále ještě nedostalo lidem a podnikatelům dostatečně pod kůži.

Nevymýšlejte nic nového! Pro realizaci projektu je klíčové sestavit dobrou smlouvu, a proto je dobré držet se vzorových ustanovení a odkazů na již existující smluvní standardy a metodiky.

Nevymýšlejte nic nového! Pro realizaci projektu je klíčové sestavit dobrou smlouvu, a proto je dobré držet se vzorových ustanovení a odkazů na již existující smluvní standardy a metodiky. Níže naleznete detailní ustanovení k základním rizikům, která je třeba ve smlouvě ošetřit, jako jsou např. požadavky na harmonogram, zpoždění a prodloužení, dodatečné práce a změny s vlivem na cenu a termín..

Nejvyšší soud nedávno rozhodoval zajímavý spor [1] týkající se nároku zaměstnavatele z porušení konkurenční doložky bývalým zaměstnancem. Nejvyšší soud v této souvislosti řešil přiměřenost smluvní pokuty sjednané v konkurenční doložce podle zákoníku práce [2] a to, zda požadavek zaměstnavatele při porušení konkurenční doložky na zaplacení smluvní pokuty představuje za daných okolností výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

Výstavbový projekt, coby proces přeměny myšlenky dané investičním záměrem v provozuschopnou stavbu, je složitý soubor dílčích procesů podléhající množství rozmanitých faktorů, nebezpečí a rizikům, do kterého je zapojeno množství účastníků plnících rozličné úlohy.

O změně smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy uzavřené na předmět plnění veřejné zakázky je nutno uvažovat jako o podstatné změně smlouvy ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]. Je však ale také potřeba blíže specifikovat, co vše je nutno považovat za změnu smluvní pokuty, resp. změnu smlouvy, ve smyslu uvedeného zákona.

Na rozdíl od projektů, jejichž výstupem je hmotná věc, se software vyznačuje několika specifiky, které činí jeho vývoj za pomoci tradičních smluvních nástrojů, zejména smlouvy o dílo, značně problematický.

Nejvyšší soud v nedávné době změnil již desítky let ustálenou rozhodovací praxi, podle které byla pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu obchodní společnosti (jednatelem, členem představenstva) a společností považována neplatnou. Ačkoli se toto rozhodnutí týká předchozí právní úpravy (úpravy obchodního zákoníku), lze jej aplikovat i na tu současnou, tedy na vztahy založené za účinnosti zákona o obchodních korporacích.

Přestože by název „smart contract“ mohl lákat k překladu „chytrý kontrakt“, smart contract vlastně vůbec nemusí být chytrý a nemusí být ani smlouvou. Jedná se spíše o soubor příkazů zanesených ve zdrojovém kódu, které jsou vykonávány prostřednictvím počítačového programu. Tyto příkazy jsou vykonány automaticky, nastane-li nějaká předvídaná okolnost, a jelikož jsou obvykle součástí veřejného blockchainu, je problematické provést jejich změnu. Vzhledem k tomu, že lze takové příkazy provázat s technologiemi reálného světa, mohou například zabezpečit výkon práva při splnění odkládací podmínky nebo výkon zástavního práva.

„Náš občanský zákoník je jako dítě, které se sotva naučilo mluvit,“ popisuje nový civilní kodex Mgr. Jitka Ivičičová, specialistka na smluvní právo, která vystoupí na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké nejčastější problémy při aplikaci nového zákoníku nastávají či jak se na něj adaptovala praxe.

I když poskytování cloudových služeb není v oblasti správy a ukládání dat žádnou novinkou, v praxi se mohou stále objevovat různá nebezpečí, která plynou z nedostatečné znalosti těchto služeb. S přihlédnutím k běžně se vyskytujícímu přeshraničnímu aspektu je často předmětem diskuse zejména kontrola bezpečnosti ukládání dat a jejich přesun za hranice Evropské unie. Samotným smlouvám o cloudových službách a jejich specifikům je přitom věnováno mnohem méně pozornosti, ačkoliv nemalá část veřejně dostupných smluv z této oblasti znatelně limituje odpovědnost poskytovatele a jen minimálně zohledňuje zájmy a práva druhé strany.

Druhá část příspěvku profesora Marka se věnuje smlouvě o dílo a otázkám s ní spojenými, především pak náležitostem této smlouvy, otázkám určení vlastnického práva, úplatě a ceně díla či vadám díla.

Smlouvou o kontrolní činnosti se kontrolor zavazuje zjistit nestranně stav určité věci nebo ověřit výsledek určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení a objednatel se zavazuje zaplatit mu odměnu. K ujednání, jímž se kontrolorovi ukládá povinnost, jež by mohla ovlivnit nestrannost kontroly nebo správnost kontrolního osvědčení, se nepřihlíží. Příspěvek se dále zabývá nejdůležitějšími ustanoveními nové podoby smlouvy o dílo.

Máme-li se dnes zaměřit na problémové otázky závazkového práva, je třeba předně říci, že občanský zákoník je sice účinný již téměř tři roky, avšak problémů neubývá, ba naopak. Čím více odborných děl vzniká, tím více přibývá problematických oblastí, a to v přímé úměře s množícími se názory dalších a dalších autorů.

První část příspěvku se věnovala smlouvě o realitním zprostředkování obecně. Ve druhé části budou blíže rozebrány obsahové a formální náležitosti tohoto smluvního typu.

Příspěvek si klade za cíl nastínit specifika smlouvy o realitním zprostředkování dle připravovaného zákona o realitním zprostředkování a upozornit na některé problematické aspekty, které by aplikace právní úpravy v navrhovaném znění přinesla.

Smíšené smlouvy přistupují jako třetí kategorie ke smlouvám pojmenovaným a nepojmenovaným; z těchto kategorií vycházejí, nejsou jim však podřízeny. K základním otázkám této kategorie smluv patří již jejich správná identifikace mající zřejmý význam jak teoretický, tak i praktický.

Mobilní operátor O2 mění podmínky pro mobilní internet. Pro zákazníky to může znamenat příplatek za dodatečná data, ale také možnost bez pokuty vypovědět smlouvu na dobu určitou. Výpověď smlouvy je jedinou možností, jak vyjádřit nesouhlas s chováním operátora.