Články s tagem: sport

Tento článek hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva Evropské unie. Jeho cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací upravujících příslušnost sportovců k národním týmům s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech vnitřního trhu a hospodářské soutěže.

Listina základních práv a svobod stanovuje ve svém článku 37 odstavci 2 právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy. Toto ustanovení slouží především na ochranu člověka, který v řízení před soudy a dalšími orgány nemá tak silné postavení a není právně vzdělaný.

Praha 3. května (ČTK) - Senát se postavil proti vzniku Národní sportovní agentury, která má převzít od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací. Vznik nového úřadu by podle senátorů znamenal mimo jiné nárůst byrokracie a nezaručil by lepší financování sportovních organizací. Výhrady měli i vůči navrhovanému vedení agentury. O agentuře bude znovu rozhodovat Sněmovna, která patrně veto Senátu přehlasuje.

V květnu 2018 nabylo v celé Evropské unie účinnosti Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé též pod zkratkou GDPR. Uvedený právní předpis dopadá na každého, kdo shromažďuje nebo jinak zpracovává osobní údaje. Za osobní údaje je nutno považovat jakékoliv informace vztahující se ke konkrétní fyzické osobě.

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu[1] a Pechstein[2], která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport (Court of Arbitration for Sport - ve zkratce CAS)[3], jehož sídlo je ve švýcarském městě Lausanne a který působí jako nejvyšší orgán rozhodující meritorně s konečnou platností spory ve sportovní oblasti.

Evropský soud pro lidská práva zveřejnil v úterý 2. října 2018 rozsudek, kterým rozhodl o stížnostech německé rychlobruslařky Claudie Pechsteinové a rumunského fotbalisty Adriana Mutua. Stížnosti mířily proti Švýcarsku a jejich předmětem byly především námitky porušení práva na spravedlivý proces v mezinárodní sportovní arbitráži u Rozhodčího soudu pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne a působí coby „nejvyšší instance“ řešící spory ve sportovní oblasti.

Sport je pro většinu lidí nedílnou součástí jejich života. Jde o způsob relaxace, zábavy, prostředek zlepšení tělesné formy a zdraví a pro mnohé o životní styl. Jeho stále vzrůstající popularita na amatérské i profesionální úrovni s sebou však přináší i zvýšenou četnost jevů, jež vyžadují pozornost práva. Jedním z těchto jevů jsou i sportovní úrazy a právní odpovědnost za ně.

Na trestní odpovědnost sportovců za sportovní úraz je třeba nahlížet vždy v poněkud zvláštním světle, jelikož u sportu obecně jde o společensky velmi prospěšnou činnost, jejíž průběh lze do jisté míry předvídat a platí v ní určitá dopředu stanovená pravidla. K závažnému sportovnímu úrazu však může lehce dojít i při jejich dodržení (jako např. v hokeji). Na druhou stranu nelze sportovce z trestní odpovědnosti za sportovní úrazy zcela vyloučit, jelikož v takovém případě by bylo jednoduché se trestní odpovědnosti vyhnout pod záštitou sportovních aktivit. Trestní odpovědnost sportovců proto musí být určitým způsobem modifikována.

Boj proti dopingu byl, je a bude ožehavým společenským tématem překračujícím hranice sportu. Úkolem Světové antidopingové agentury, Mezinárodního olympijského výboru a dalších antidopingových organizací je nikdy nepolevit a vždy se snažit přizpůsobit nebo navýšit tempo, které doping ve sportu diktuje. To platí i o přípravě nového Světového antidopingového kodexu, který bude účinný od 1. ledna 2021.

Právo je fenoménem, jehož je zapotřebí i pod pěti kruhy. Své o tom ví JUDr. Jan Exner, právník Českého olympijského výboru a doktorand pražské právnické fakulty. V rozhovoru čtenářům přibližuje, kde všude má právo v souvislosti s olympijským kláním své místo.

Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.

Prodlení s měsíčními odměnami bývá nejčastějším porušením smlouvy, ke kterému dochází ze strany klubů. Nevyplacení smluvené výplaty po dobu 3 měsíců je pak pro hráče důvodem k okamžitému vypovězení smlouvy, navíc má pak nárok i na kompenzaci do konce jejího trvání. Výpovědi ale musí předcházet jedna velmi důležitá věc, kterou je výzva ke sjednání nápravy. Tomu, co by taková výzva měla obsahovat, se věnoval i Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne (CAS).

Rada Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) musela o systematickém a státem podporovaném dopingu v Rusku vědět ještě před jeho odhalením v listopadu 2015. Kryla ho korupcí, do které byl zapleten bývalý prezident IAAF Lamine Diack i další vrcholní představitelé asociace. Takové jsou závěry zprávy #2 nezávislé vyšetřovací komise Mezinárodní antidopingové agentury (WADA).

Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.

Praha 5. srpna (ČTK) - Olympijští medailisté by mohli dostávat rentu, jež by formou příspěvku k důchodu pomáhala úspěšným sportovcům z minulosti, kteří se v pokročilém věku mnohdy ocitají ve svízelné ekonomické situaci.

Dne 19. června 2014 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila mezinárodní konference na téma „Profesionální sport a pracovní právo“. Konference byla organizována v rámci Specifického vysokoškolského výzkumu 2014, projektu Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení PF UK, pod záštitou předsedy České unie sportu JUDr. Miroslava Jansty a za podpory Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o. Na konferenci, která byla tlumočena do angličtiny, přijalo pozvání více jak 100 účastníků.

Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dne 19. června 2014 pořádá pod záštitou JUDr. Miroslava Jansty, předsedy České unie sportu, mezinárodní konferenci na téma Profesionální sport a pracovní právo.