Rozhovor: Jan Exner - I právník má na olympijských hrách své místo

Rozhovor: Jan Exner - I právník má na olympijských hrách své místo

Právo je fenoménem, jehož je zapotřebí i pod pěti kruhy. Své o tom ví JUDr. Jan Exner, právník Českého olympijského výboru a doktorand pražské právnické fakulty. V rozhovoru čtenářům přibližuje, kde všude má právo v souvislosti s olympijským kláním své místo.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Od závěrečného ceremoniálu XXIII. zimních olympijských her v Pchjongčchangu uběhl jeden měsíc. Jaké nejsilnější zážitky jste si z olympiády odvezl?

Nejsilnějšími zážitky pro mě byla rozhodně osobní setkání s jednotlivými sportovci. Bylo úžasné potkat se a popovídat si s těmi, o kterých čtu v novinách nebo které sleduji v televizi nebo na internetu. Vzhledem k tomu, že jsem působil v „dolní“ části olympijské vesnice v Kanknungu, měl jsem možnost osobně poznat hokejisty, krasobruslaře a rychlobruslaře. Občas za námi ale přijeli i představitelé „sněhových“ sportů. Na setkání s Karolínou Erbanovou, Martinou Sáblíkovou, Nikolou Zdráhalovou, Cortney Mansour, Romanem Červenkou, Michalem Vondrkou, Michalem Češkou a dalšími sportovci nikdy nezapomenu.

Do Jižní Koreje jste jel jako zaměstnanec Českého olympijského výboru, v němž již déle než rok působíte jako právník. K čemu můžete být olympionikům na hrách dobrý?

Ačkoliv pracuji na Českém olympijském výboru jako právník, do Pchjongčchangu jsem jel předně jako člen Českého olympijského týmu připravený pomoct s čímkoliv, co bude zrovna třeba. Společně s kolegy z týmu jsme ještě před začátkem her pracovali na přípravách olympijské vesnice. Vybavili jsme kancelář, připravili pokoje pro sportovce, včetně speciálních matrací a dárků, a snažili se, aby bylo vše perfektně připraveno na příjezd sportovců. V průběhu her jsme poté sportovcům a členům jejich týmů zajišťovali dopravu, sháněli lístky na jiné sporty, vařili kávu, nosili chleba a dělali mnoho dalších věcí. Snažili jsme se udělat vše proto, abychom sportovcům připravili co nejlepší podmínky a pohodu, aby mohli v olympijských soutěžích podat co nejlepší výkon.

Nad rámec toho jsem byl samozřejmě připraven zhostit se svého každodenního povolání a zakročit v případě potřeby i v právních věcech. Mohlo se jednat o doping, výklad určitých sportovních pravidel nebo jakýkoliv spor před speciální divizí Arbitrážního soudu pro sport. Ničemu takovému jsme však nakonec naštěstí čelit nemuseli. V průběhu her jsem se společně s kolegy z ČOV věnoval i ochraně olympijských symbolik, protože právě olympijské hry jsou událost, kdy k jejich zneužívání dochází nejčastěji. Každého láká spojit svůj výrobek nebo službu s olympiádou, což je ale povoleno jen se souhlasem Mezinárodní olympijského výboru nebo Českého olympijského výboru.

Bylo třeba, abyste se před olympiádou nějakým způsobem podílel na vyslání české výpravy do Pchjongčchangu?

Myslíte z právního hlediska? Ano, i právník má v přípravě účasti Českého olympijského týmu na olympijských hrách své místo. Při olympijských hrách se nakládá se značným množstvím osobních údajů, jejichž ochrana podléhá přísným pravidlům. Bylo třeba zajistit příslušné souhlasy se zpracováním těchto údajů i další dokumenty nebo třeba požádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání těchto údajů do Jižní Koreje. U několika sportovců jsme řešili i otázky související se změnou jejich občanství a následnou možností reprezentovat Českou republiku. Díky tomu se na hrách objevili rychlobruslařka Cortney Mansour nebo sjezdař Jan Hudec.

A podobně reprezentuje Slovensko úspěšná biatlonistka ruského původu Anastasia Kuzminová. Jak je toto „přeběhlictví“ regulováno?

Pravidla určující příslušnost sportovců k národním týmům jsou poměrně podrobná a upravují značné množství situací. Nejprve je třeba vždy vyřešit otázku státního občanství, které je nezbytnou podmínkou účasti sportovce na olympijských hrách. Sportovci tak musejí splnit podmínky stanovené právním řádem daného státu. V České republice musejí mít nejprve povolen trvalý pobyt a až následně mohou žádat o státní občanství. To mohou získat buď klasickou cestou, případně za jednodušších podmínek z důvodu významného sportovního přínosu pro naši zemi. 

Následně je však třeba se popasovat i s pravidly, která nastavují Mezinárodní olympijský výbor a jednotlivé mezinárodní federace odpovědné za ten či onen sport. Tyto mezinárodní organizace přijímají speciální pravidla upravující například délku čekací doby, kterou musí sportovec přečkat, než může reprezentovat svoji novou zemi na mezinárodní úrovni, tedy i na olympijských hrách. Jedná se o poměrně komplexní, ale nesmírně zajímavý soubor právních a sportovních pravidel.

Jako právnička deformovaná svou profesí předpokládám, že než jede sportovec na olympiádu, uzavírá s ČOV také nějakou smlouvu. Co je jejím obsahem?

Celý Český olympijský tým, tedy všichni sportovci, ale i členové jejich realizačních týmů a členové štábu uzavírají s Českým olympijským výborem smlouvu o účasti v Českém olympijském týmu na olympijských hrách. Tato smlouva upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi Českým olympijským výborem a reprezentantem, případně členem doprovodu.

Český olympijský výbor se ve smlouvě zavazuje mimo jiné zajistit členům Českého olympijského týmu oblečení a vybavení, dopravu, zdravotní péči i jiné administrativní a organizační záležitosti. Reprezentant nebo člen doprovodu mají mimo jiné povinnosti respektovat Olympijskou chartu, Světový antidopingový kodex a další pravidla platná pro olympijské hry. Smlouva upravuje i podmínky použití obrazových, zvukových nebo jiných záznamů členů Českého olympijského týmu, jejich spolupráci s médii nebo ochranu olympijských symbolik.

Ani letošní olympiáda se bohužel neobešla bez dopingových skandálů. Jak jsou tyto kauzy řešeny z pohledu práva?

Stejně jako v rámci všech sportovních událostí platí i na olympijských hrách Světový antidopingový kodex a doprovodná pravidla Světové anti-dopingové agentury. Nad rámec toho vydává při příležitosti každých olympijských her speciální antidopingová pravidla i Mezinárodní olympijský výbor. Ten se letos kromě „běžných“ porušení antidopingových pravidel musel vypořádat i s kauzou systematického státem podporovaného dopingu v Rusku.

Pokud se na olympijských hrách objeví nějaký případ porušení antidopingových pravidel, zabývá se jím speciální antidopingová divize Arbitrážního soudu pro sport. Ta je přítomna přímo v dějišti her a jednotlivé případy rozhoduje do 24 hodin. Jejím úkolem je především zjistit, zda k porušení pravidel skutečně došlo a následně rozhodnout o účasti sportovce v soutěži, případě o změně výsledků nebo sankcích za porušení pravidel.

Zimní olympiáda je za námi, ta letní se bude konat až v roce 2020 v japonském Tokiu. Znamená to, že si teď od olympiád odpočinete? 

Neodpočineme, Český olympijský výbor „žije olympiádou“ permanentně. Olympijský oheň zhasl na Pchjongčchangem před měsícem a my se již díváme do budoucna. Nejde ale jenom o olympijské hry 2020 v Tokiu. Tento rok jsou před námi Olympijské hry mládeže, které se uskuteční na podzim v argentinském Buenos Aires. Na přípravě těchto her již nyní intenzivně pracujeme a z právního hlediska bojujeme například s nástrahami blížícího se GDPR. V následujících letech nás čekají i Evropské olympijské festivaly, Evropské hry a Světové hry. Nad rámec toho se na Českém olympijském výboru věnujeme mnoha dalším pravidelným projektům, jako jsou například Olympijské festivaly, Olympijský běh, Olympiáda dětí a mládeže nebo olympijský víceboj pro základní školy.

 

 

sportovní právo rozhovor sport doping Olympiáda Český olympijský výbor

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články