Výpovědi smlouvy musí předcházet řádná výzva ke sjednání nápravy, říká ve svém rozhodnutí Mezinárodní soud pro sport
Prodlení s měsíčními odměnami bývá nejčastějším porušením smlouvy, ke kterému dochází ze strany klubů. Nevyplacení smluvené výplaty po dobu 3 měsíců je pak pro hráče důvodem k okamžitému vypovězení smlouvy, navíc má pak nárok i na kompenzaci do konce jejího trvání. Výpovědi ale musí předcházet jedna velmi důležitá věc, kterou je výzva ke sjednání nápravy. Tomu, co by taková výzva měla obsahovat, se věnoval i Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne (CAS).
CAS se ve svém rozhodnutí zabýval odvoláním klubu ze Saudské Arábie, který byl podle rozhodnutí Komory pro řešení sporů FIFA povinen zaplatit brazilskému hráči, který vypověděl smlouvu, dlužnou částku a zároveň i zmíněnou kompenzaci za porušení smlouvy. Výpovědi předcházela ze strany hráče výzva, kterou klubu adresoval fotbalistův právník. CAS ale objevil problém ve znění této výzvy. Jejím obsahem totiž nebylo upozornění na možnost, že v případě nevyplacení dlužných částek v rámci dodatečně poskytnuté lhůty k plnění dojde k vypovězení smlouvy. I samotná lhůta na zaplacení odměn, kterou právní zástupce klubu poskytl, byla krátká, protože zaplacení bylo požadováno do 72 hodin.
Vzhledem k tomu, že klub v rámci doslova šibeničního termínu dlužné odměny Brazilci nedoplatil, a to například i proto, že výzva mu byla faxem doručena až po uplynutí lhůty, protože si ji dříve nevyzvedl, rozhodl se fotbalista opět prostřednictvím svého právníka smlouvu vypovědět a podat proti klubu žalobu k příslušným orgánům FIFA, kde se svou argumentací uspěl. Klub se však proti rozhodnutí odvolal. CAS jeho požadavku vyhověl a určil, jak by měla vypadat řádná výzva ke sjednání nápravy.
1) Je třeba, aby výzva obsahovala dostatečně dlouhou lhůtu ke sjednání nápravy, orgány, které řeší sportovní spory, doporučují dát klubu k dispozici 7 nebo 10 dní od doručení výzvy.
2) Je důležité ujistit se, zda je možné ověřit, že byla výzva skutečně doručena a přijata druhou stranou, v tomto případě klubem. Způsob, jakým bude ta strana, která poruší povinnost, upozorněna, je nejlepší definovat přímo ve smlouvě. Pokud tomu tak není, je vhodné zvolit písemnou formu a zaslat dopis prostřednictvím poštovních služeb s dodejkou, která se pak vrátí zpět a hráč má dostatečný důkaz o doručení. Možností ale je i doručování faxem, který vyhotoví potvrzení o přijetí.
3) Jednou z věcí, které se mohou v případě vzniklého sporu rovněž vyplatit, je zaslání opakované výzvy, v případě, že k nápravě nedojde hned po uplynutí první lhůty. Ten, kdo opakovanou výzvu zasílá, pak má jistotu, že udělal vše potřebné, a může se odhodlat k dalšímu kroku.
4) Posledním důležitým bodem a nutností je pak uvedení všech porušení, jejichž nápravy se hráč domáhá a které mohou být, pokud k nápravě nedojde, důvodem k vypovězení smlouvy. Je třeba, aby hráč v případě, že je porušení závažné a je oprávněným důvodem k vypovězení, tzv. just cause, klub upozornil, že je připraven po marném uplynutí lhůty smlouvu vypovědět.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


