Výpovědi smlouvy musí předcházet řádná výzva ke sjednání nápravy, říká ve svém rozhodnutí Mezinárodní soud pro sport
Prodlení s měsíčními odměnami bývá nejčastějším porušením smlouvy, ke kterému dochází ze strany klubů. Nevyplacení smluvené výplaty po dobu 3 měsíců je pak pro hráče důvodem k okamžitému vypovězení smlouvy, navíc má pak nárok i na kompenzaci do konce jejího trvání. Výpovědi ale musí předcházet jedna velmi důležitá věc, kterou je výzva ke sjednání nápravy. Tomu, co by taková výzva měla obsahovat, se věnoval i Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne (CAS).
CAS se ve svém rozhodnutí zabýval odvoláním klubu ze Saudské Arábie, který byl podle rozhodnutí Komory pro řešení sporů FIFA povinen zaplatit brazilskému hráči, který vypověděl smlouvu, dlužnou částku a zároveň i zmíněnou kompenzaci za porušení smlouvy. Výpovědi předcházela ze strany hráče výzva, kterou klubu adresoval fotbalistův právník. CAS ale objevil problém ve znění této výzvy. Jejím obsahem totiž nebylo upozornění na možnost, že v případě nevyplacení dlužných částek v rámci dodatečně poskytnuté lhůty k plnění dojde k vypovězení smlouvy. I samotná lhůta na zaplacení odměn, kterou právní zástupce klubu poskytl, byla krátká, protože zaplacení bylo požadováno do 72 hodin.
Vzhledem k tomu, že klub v rámci doslova šibeničního termínu dlužné odměny Brazilci nedoplatil, a to například i proto, že výzva mu byla faxem doručena až po uplynutí lhůty, protože si ji dříve nevyzvedl, rozhodl se fotbalista opět prostřednictvím svého právníka smlouvu vypovědět a podat proti klubu žalobu k příslušným orgánům FIFA, kde se svou argumentací uspěl. Klub se však proti rozhodnutí odvolal. CAS jeho požadavku vyhověl a určil, jak by měla vypadat řádná výzva ke sjednání nápravy.
1) Je třeba, aby výzva obsahovala dostatečně dlouhou lhůtu ke sjednání nápravy, orgány, které řeší sportovní spory, doporučují dát klubu k dispozici 7 nebo 10 dní od doručení výzvy.
2) Je důležité ujistit se, zda je možné ověřit, že byla výzva skutečně doručena a přijata druhou stranou, v tomto případě klubem. Způsob, jakým bude ta strana, která poruší povinnost, upozorněna, je nejlepší definovat přímo ve smlouvě. Pokud tomu tak není, je vhodné zvolit písemnou formu a zaslat dopis prostřednictvím poštovních služeb s dodejkou, která se pak vrátí zpět a hráč má dostatečný důkaz o doručení. Možností ale je i doručování faxem, který vyhotoví potvrzení o přijetí.
3) Jednou z věcí, které se mohou v případě vzniklého sporu rovněž vyplatit, je zaslání opakované výzvy, v případě, že k nápravě nedojde hned po uplynutí první lhůty. Ten, kdo opakovanou výzvu zasílá, pak má jistotu, že udělal vše potřebné, a může se odhodlat k dalšímu kroku.
4) Posledním důležitým bodem a nutností je pak uvedení všech porušení, jejichž nápravy se hráč domáhá a které mohou být, pokud k nápravě nedojde, důvodem k vypovězení smlouvy. Je třeba, aby hráč v případě, že je porušení závažné a je oprávněným důvodem k vypovězení, tzv. just cause, klub upozornil, že je připraven po marném uplynutí lhůty smlouvu vypovědět.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



