Články s tagem: trestní řízení

Obecně není institut dohody o vině a trestu žádnou novinkou, avšak do relativně nedávné doby byl spojován výhradně s anglosaskou právní kulturou. V těchto zemích bývá institut označován jako plea bargaining či plea guilty. Postupem času však nachází uplatnění i na evropském kontinentu, a to především od počátku 21. století.

Rekognice je jedním ze zvláštních způsobů dokazování. Následující článek se zaměří na trestněprávní a také kriminalistické aspekty využití tohoto institutu.

Rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody by mělo být maximálně předvídatelné.

Ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu v sobě mimo jiné zahrnuje i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, jak stanoví čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Hovoříme-li o psychickém stavu pachatele trestného činu v době jeho spáchání, neboli zda byly u pachatele zachovány, sníženy, nebo vymizeny rozpoznávací či volní schopnosti, pak se mnohým z nás vybaví tradičně zažité důkazní prostředky předkládané u soudu.

Kdy půjde ještě o nutnou obranu a kdy se již bude jednat o trestný čin? Ukážeme si na případu, kde se ukázala velmi spornou otázka právní kvalifikace.

Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení má přesná pravidla. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami?

I. senát Ústavního soudu ve svém nálezu ze dne 29. 9. 2020 (sp. zn. I. ÚS 825/2020) dospěl k závěru, že poškozený v trestním řízení má právo na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce i v případě, kdy trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno dle § 307 TŘ.

Po celá desetiletí se trestní judikatura (s úlevou zjišťuji od svých „civilistických“ kolegů, že u nich také) v řadě otázek posouvá k čím dál častějšímu používání znaleckých posudků. A to v nejrůznějších oborech a ve velmi pestré škále kladených otázek.

Už je to pěkná řádka let, kdy jsem četl o jakémsi americkém výzkumu, který soudce zařadil mezi povolání, u kterých nejvíce hrozí nemoc z vyhoření, případně nadužívání léků či alkoholu, to vše coby důsledek psychicky mimořádně vyčerpávajícího povolání.

Zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů je jednou ze základních zásad trestního řízení. Uvedená zásada je také příkladem toho, do jaké míry zásady podléhají ideologii, neboť se z původně určující zásady postupem doby (a změnou politického režimu) stala zásada prakticky marginální.

Praha 23. listopadu (ČTK) - Česko neuspělo se snahou zvrátit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), které se zastalo doživotně odsouzeného vraha Roberta Tempela. ČTK to dnes sdělil mužův advokát Jakub Kříž, informaci potvrdilo ministerstvo spravedlnosti. Rozsudek se stal minulý týden konečným, a Tempel se tak nyní může obrátit na český Ústavní soud s žádostí o obnovu svého trestního řízení.

Každý odpovědný zákonodárce by měl postupovat od obecného ke konkrétnímu, a proto se otázka základních zásad trestního řízení diskutuje téměř tak dlouho, jako se diskutuje otázka rekodifikace trestního řádu. Měli bychom setrvat na osvědčených zásadách reformovaného kontinentálního modelu trestního řízení?

Minulý rok v dubnu jsem na tradičním kongresu přednesl pár praktických tipů či postřehů z mé praxe při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a v Rakousku. Letos jsem na ně měl navázat náhradou škody (nejen na zdraví) na obou stranách hranice. Ze známých důvodů se ale kongres neuskutečnil. Tak jsem se rozhodl, že Vám v tomto článku nejprve dopovím jeden příběh z loňské přednášky, zmíním pár nových zkušeností, které jsem za rok nabral v právním světě dopravních nehod, a trochu povím i o té náhradě škody, ale zase ne všechno, aby mi něco zůstalo na tu přednášku.

V poslední Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bylo publikováno stanovisko trestního kolegia k povaze trestních oznámení jako důkazů.

Určitým úhlem pohledu existují dva typy začátku hlavního líčení. První, častější, je ten, že trestní soud zkrátka zahájí hlavní líčení - zpravidla za přítomnosti obžalovaného, státního zástupce, obhájce, veřejnosti, poškozených atp.

Seč (Chrudimsko) 7. února (ČTK) - Jen minimum trestních řízení v Česku se týká krajských, městských či obecních zastupitelů, kterých kolem 60.000. V letech 2013 až 2017 bylo v České republice vedeno 1,33 milionu trestních řízení. Zastupitelé, hejtmani, radní a starostové figurovali v 438 případech. Analýzu dnes přednesl na právní konferenci Svazu měst a obcí ČR nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Jako soudci je mi do rukou dávána mimořádně velká moc rozhodovat o osobní svobodě lidí, kteří si mě k tomu nevybrali, vůbec o to nestojí, ale musí pak respektovat mé rozhodnutí, protože je může vymoci stát, jehož jménem rozhoduji. Jsem si toho vědom a ke své práci přistupuji s pokorou, protože s řešením každého problému objevuji problémy další, na každou věc je možné nalézt několik úhlů pohledu, takže rozhodně nepatřím mezi ty soudce, kteří vědí všechno a nejlépe. Proč to říkám?

Trestné činy mohou být spáchány různými subjekty, přičemž nejenom z procesního hlediska mají specifické postavení příslušníci bezpečnostních a ozbrojených složek, u kterých v zásadě dochází ke změnám v působnosti policejních orgánů a státních zastupitelství. Ačkoliv se počet zjištěných, resp. spáchaných trestných činů „bezpečnostními“ subjekty snižuje,[2] přičemž z celkového počtu všech spáchaných trestných činů se jedná o marginální část, nelze zároveň přehlížet vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jednání.

Praha 26. září (ČTK) - Mladiství do 18 let věku, kteří jsou podezřelí nebo obvinění v trestním řízení, by měli získat více práv - mimo jiné na informace nebo na to, aby mohli být i po dosažení plnoletosti drženi ve vazebních celách odděleně od dospělých. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor úřadu vlády.

Praha 24. července (ČTK) - Úřady zřejmě nebudou muset zdůvodňovat, proč žadateli neposkytly údaje z probíhajícího trestního řízení, když se na ně obrátil podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona 106. Vyplývá to z vládního návrhu novely v takzvané změnové předloze k návrhu nového zákona o zpracování osobních údajů. Ministerstvo vnitra dnes zdůraznilo, že informace bude možné i nadále získat postupem podle trestního řádu.

Praha 20. července (ČTK) - Vládní návrh zákona o zpracování osobních údajů omezí i zákon o svobodném přístupu k informacím, uvedl dnes server iRozhlas.cz. Pokud Parlament předlohu schválí, nebude už možné zveřejňovat zprávy o probíhajícím trestním řízení, tedy například o tom, že soud poslal někoho do vazby. Ministerstvo vnitra to vysvětluje tím, že jde o ochranu spravedlivého procesu, který by mohlo podrobné informování o jeho průběhu narušit.

Dovolání je tradičně chápáno jako mimořádný opravný prostředek. Jeho použitelnost je omezena a Nejvyšší soud, který o něm rozhoduje, nelze chápat jako běžnou třetí instanci. Dovolací důvody však zároveň nelze vykládat natolik restriktivně, aby tím byla vyloučena ochrana základních práv dovolatele.

Na internetovém portálu euro.e15.cz bylo zveřejněno usnesení o zahájení trestního stíhání, na což policie reagovala výzvou k jeho odstranění a sdělení odpovědné osoby. Podle Ústavního soudu byla tato výzva nezákonná.

Kárné řízení není součástí trestního řízení a proto je trestní řízení, které bylo postoupeno k projednání a rozhodnutí v kázeňském řízení, nezákonné ve smyslu zákona o odpovědnosti státu.