Zpravodajské odposlechy

(Ne)Použitelnost zpravodajských odposlechů telekomunikačního provozu jako důkazu v trestním řízení

Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení má přesná pravidla. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami?

referent Odboru řízení rizik Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
LP
referent Odboru vymáhacího Územního pracoviště pro Prahu 4 Finančního úřadu pro hl. m. Prahu
Zpravodajské odposlechy

Institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle ustanovení § 88 a 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“) stanoví přesná pravidla pro použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami? Tento příspěvek předkládá základní vhled do předmětné problematiky.

Pojem odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

Na řádcích shora si lze povšimnout slova „telefonní“, zasazeného do uvozovek, což má své opodstatnění, neboť telekomunikační provoz zdaleka neznamená pouze telefonní hovor. „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je zachycování a uchovávání jakékoli přenášené informace (s výjimkou informace přenášené prostřednictvím veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání, nelze-li ji přiřadit k příjemci informace), která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím přenosu signálů v přenosových systémech, umožňujících přenos signálů po vedení, radiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí, mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu používaném pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.“[1]

Právní ukotvení zpravodajských odposlechů

V České republice existují tři zpravodajské služby, a to Bezpečnostní informační služba (dále jen „BIS“), Vojenské zpravodajství (dále jen „VZ“) a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“). Dle platného právního řádu České republiky nedisponuje ÚZSI oprávněním k provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 154/1994 Sb., o bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BIS“): „Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou

a) zpravodajská technika, …“ Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona o BIS: „Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při …,

b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, …“

Zákon154/1994 Sb. Zákon o Bezpečnostní informační službě
 § 7

 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou
 a) zpravodajská technika,
 b) krycí prostředky a krycí doklady,
 c) sledování.

 (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.


Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů

Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VZ“): „Vojenské zpravodajství je oprávněno v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou a) zpravodajská technika, …“ Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona o VZ: „Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je jimi zasahováno do základních práv a svobod při …, b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, …“

Rozdíl mezi zpravodajskými a policejními odposlechy

„Podstatnou odlišností odposlechů prováděných Policií České republiky oproti odposlechům prováděných zpravodajskými službami, je skutečnost, že podle všech dostupných pramenů, nelze záznam telekomunikačního provozu pořízený zpravodajskými službami podle jiného právního předpisu než podle TŘ, použít jako důkazní prostředek v trestním řízení. Například Ústavní soud[2] ve svém nálezu konstatoval, že TŘ tam, kde upravuje důkazní použití informací získaných prolomením svobody soukromí, mlčí o možnosti použít jako důkazu odposlechů získaných na základě jiných zákonů, a že zpravodajské odposlechy nedosahují garančních kvalit vyžadovaných TŘ a zpravodajské a trestněprávní odposlechy mají zcela odlišný zákonný režim a zákonem vymezený účel.“[3]

Vládní návrh novely trestního řádu

Na základě shora uvedených informací se má za to, že v současnosti nelze použít informace (včetně odposlechů) pořízené zpravodajskou službou jako důkaz v trestním řízení, avšak v budoucnu tomu být nemusí.

Dne 27. 1. 2021 proběhlo v Poslanecké sněmovně první čtení (odročeno) sněmovního tisku 642, který mimo jiné obsahuje vládní návrh novely TŘ, která by měla upravovat TŘ následujícím způsobem: „V § 89 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: 

„(3) Informace získaná zpravodajskými službami podle zákonů upravujících jejich činnost na základě použití zpravodajské techniky spočívající ve vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, v odposlouchávání nebo zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, ve zjišťování údajů o telekomunikačním, radiokomunikačním a jiném obdobném provozu nebo v pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů může sloužit jako důkaz, jen pokud

a) je vedeno trestní řízení pro

1. zvlášť závažný zločin uvedený v hlavě IX nebo hlavě XIII zvláštní části trestního zákoníku,

2. zvlášť závažný zločin, jehož znakem skutkové podstaty je úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a trestního zákoníku), financování terorismu (§ 312d trestního zákoníku), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f trestního zákoníku), nebo

3. trestný čin vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku) a

b) jde o informaci, jejíž získání jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené. 

(4) S informací uvedenou v odstavci 3 nakládá orgán činný v trestním řízení od okamžiku předání podle její povahy obdobně jako s informací získanou podle ustanovení tohoto zákona o zadržení a otevření zásilek, jejich záměně a sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zjišťování údajů o telekomunikačním provozu nebo sledování osob a věcí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.“[4]

Co se týče použitelnosti informací získaných zpravodajskými službami jako důkazu v trestním řízení, jednalo by se dle našeho názoru o historicky nejzásadnější změnu systému trestního práva od vzniku České republiky. Vládní návrh zákona vzbudil na jedné straně mnoho emocí, kdy na straně druhé má zřejmě umožnit efektivnější potírání specifického druhu trestné činnosti, tj. terorismu, trestných činů proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci nebo trestných činů proti lidskosti, proti míru a válečných trestných činů.

Závěr

Podle současné právní úpravy nelze odposlechy pořízené zpravodajskými službami použít jako důkaz v trestním řízení. Zpravodajské služby sice mohou orgánům činným v trestním řízení předávat zobecněné poznatky ze své činnosti, nicméně orgány činné v trestním řízení musí důkazy získat „znovu“ podle TŘ tak, aby byly použitelné u soudu. Připravovaná novela TŘ by měla umožnit použití zpravodajských informací v trestním řízení jakožto důkazu. 

Zpravodajské služby České republiky nemají, na rozdíl od Policie České republiky, žádné trestně-právní pravomoci, neprovádějí služební zákroky a nepoužívají donucovací prostředky. Hovoří se o tzv. „oddělovacím imperativu“, znamenajícím jednoznačné oddělení zpravodajské a policejní činnosti, a proto u zpravodajských služeb absentují jakékoliv policejní pravomoci.[5] V českém právním řádu není tento oddělovací imperativ explicitně vyjádřen, avšak lze ho dovodit z oddělenosti a obsahu právní úpravy. Domníváme se, že ambicí takového modelu je zabránit potenciálně škodlivé koncentraci moci.

Máme-li k novele zaujmout stanovisko, pak na jedné straně kvitujeme deklarovanou snahu zákonodárce posunout potírání trestné činnosti na novou úroveň, avšak jsme znepokojeni eventuální modifikací tradičně zažitého „nepolicejního“ statusu zpravodajských služeb. Byť předložená novela nepřiznává zpravodajským službám vyšetřovací pravomoci přímo, bez pochyb zde spatřujeme nepřímé narušení oddělovacího imperativu, což může mít neblahé celospolečenské následky. 


[1] ŠLEMR, Dominik. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Praha, 2017. Bakalářská práce. Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostně právní. Vedoucí práce
 doc. JUDr. Jan KOLOUCH, Ph.D.

[2] Nález Ústavního soudu ze dne 29. února 2008, sp. zn. I. ÚS 3038/07.

[3] ŠLEMR, Dominik. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Praha, 2017. Bakalářská práce. Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostně právní. Vedoucí práce
 doc. JUDr. Jan KOLOUCH, Ph.D.

[4] Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ze dne 13. 11. 2019 (sněmovní tisk 642)

[5] POKORNÝ, Ladislav. Zákon o zpravodajských službách České republiky: Zákon o Bezpečnostní informační službě; Zákon o Vojenském zpravodajství: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-378-5.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu