(Ne)Použitelnost zpravodajských odposlechů telekomunikačního provozu jako důkazu v trestním řízení
Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení má přesná pravidla. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami?
Institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle ustanovení § 88 a 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“) stanoví přesná pravidla pro použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami? Tento příspěvek předkládá základní vhled do předmětné problematiky.
Pojem odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
Na řádcích shora si lze povšimnout slova „telefonní“, zasazeného do uvozovek, což má své opodstatnění, neboť telekomunikační provoz zdaleka neznamená pouze telefonní hovor. „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je zachycování a uchovávání jakékoli přenášené informace (s výjimkou informace přenášené prostřednictvím veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání, nelze-li ji přiřadit k příjemci informace), která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím přenosu signálů v přenosových systémech, umožňujících přenos signálů po vedení, radiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí, mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu používaném pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.“[1]
Právní ukotvení zpravodajských odposlechů
V České republice existují tři zpravodajské služby, a to Bezpečnostní informační služba (dále jen „BIS“), Vojenské zpravodajství (dále jen „VZ“) a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“). Dle platného právního řádu České republiky nedisponuje ÚZSI oprávněním k provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 154/1994 Sb., o bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BIS“): „Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou
a) zpravodajská technika, …“ Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona o BIS: „Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při …,
b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, …“
Zákon154/1994 Sb. Zákon o Bezpečnostní informační službě
§ 7 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou a) zpravodajská technika, b) krycí prostředky a krycí doklady, c) sledování. (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?



