(Ne)Použitelnost zpravodajských odposlechů telekomunikačního provozu jako důkazu v trestním řízení
Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení má přesná pravidla. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami?
Institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle ustanovení § 88 a 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“) stanoví přesná pravidla pro použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami? Tento příspěvek předkládá základní vhled do předmětné problematiky.
Pojem odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
Na řádcích shora si lze povšimnout slova „telefonní“, zasazeného do uvozovek, což má své opodstatnění, neboť telekomunikační provoz zdaleka neznamená pouze telefonní hovor. „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je zachycování a uchovávání jakékoli přenášené informace (s výjimkou informace přenášené prostřednictvím veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání, nelze-li ji přiřadit k příjemci informace), která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím přenosu signálů v přenosových systémech, umožňujících přenos signálů po vedení, radiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí, mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu používaném pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.“[1]
Právní ukotvení zpravodajských odposlechů
V České republice existují tři zpravodajské služby, a to Bezpečnostní informační služba (dále jen „BIS“), Vojenské zpravodajství (dále jen „VZ“) a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“). Dle platného právního řádu České republiky nedisponuje ÚZSI oprávněním k provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 154/1994 Sb., o bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BIS“): „Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou
a) zpravodajská technika, …“ Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona o BIS: „Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při …,
b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, …“
Zákon154/1994 Sb. Zákon o Bezpečnostní informační službě
§ 7 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou a) zpravodajská technika, b) krycí prostředky a krycí doklady, c) sledování. (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



