Působnost orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení u trestných činů spáchaných „bezpečnostními“ subjekty

Trestné činy mohou být spáchány různými subjekty, přičemž nejenom z procesního hlediska mají specifické postavení příslušníci bezpečnostních a ozbrojených složek, u kterých v zásadě dochází ke změnám v působnosti policejních orgánů a státních zastupitelství. Ačkoliv se počet zjištěných, resp. spáchaných trestných činů „bezpečnostními“ subjekty snižuje,[2] přičemž z celkového počtu všech spáchaných trestných činů se jedná o marginální část, nelze zároveň přehlížet vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jednání.

právní čekatel

Ačkoliv se počet zjištěných, resp. spáchaných trestných činů „bezpečnostními“ subjekty snižuje,[2] přičemž z celkového počtu všech spáchaných trestných činů se jedná o marginální část, nelze zároveň přehlížet vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jednání. 

Z uvedeného důvodu předpokládají procesní předpisy změny v působnosti policejních orgánů a státních zastupitelství, což může v nejednom případě způsobovat obtíže. Následující příspěvek se pokouší pro edukativní účely přehledně shrnout základní působnost (i) policejního orgánu, jakož i (ii) státních zastupitelství v přípravném řízení trestním o trestných činech „bezpečnostních“ subjektů.

Bezpečnostní subjekty

Dříve nežli budou uvedeny a porovnány působnosti orgánů činných v trestním řízení u jednotlivých subjektů, je vhodné upřesnit nelegislativně-pomocný termín „bezpečnostní“ subjekty. Použitý termín byl užit na místo souhrnného označení příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů záměrně, neboť jak bude uvedeno dále, tento v jeho užším smyslu zahrnuje i další bezpečnostní subjekty, u nichž dochází v trestním řízení k modifikaci působnosti orgánů činných v trestním řízení.  

Bezpečnostními sbory se podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí (i) Policie České republiky (PČR), (ii) Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS), (iii) Celní správa České republiky (CS), (iv) Vězeňská služba České republiky (VS), (v) Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), (vi) Bezpečnostní informační služba (BIS) a (vii) Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).[3] Kromě uvedené obecné úpravy je činnost bezpečnostních sborů dále upravena speciálními předpisy,[4] ze kterých lze upozornit na zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, jež za zpravodajské služby označuje kromě BIS a ÚZSI rovněž také (viii) Vojenské zpravodajství (VZ)[5], jehož příslušníky lze zajisté zařadit k výše uvedeným sborům. 

Vedle uvedených bezpečnostních sborů a VZ lze pro účely tohoto příspěvku za bezpečnostní subjekty rovněž považovat i ozbrojené síly[6], jichž Česká republika využívá, resp. vytváří k zajišťování své bezpečnosti.[7]  

Z uvedeného je zřejmé, že za bezpečnostní subjekty v užším slova smyslu[8] lze označit nejenom příslušníky bezpečnostních sborů, nýbrž také VZ a ozbrojených sil. V následujícím textu, který se věnuje standardnímu, tj. nikoliv zkrácenému přípravnému řízení, budou jednotlivé subjekty na základě vnitřního členění procesních předpisů rozlišeny do 4 kategorií, u nichž bude vždy konkretizován příslušný policejní orgán, jakož i orgán dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení.

I. Obecná příslušnost

Z výše vyjmenovaných bezpečnostních subjektů bude pod jakkoliv nemodifikovanou působnost orgánů činných v trestním řízení podle tr. řádu spadat toliko HZS. V obou fázích přípravného řízení tak bude ve věci činný policejní orgán Policie České republiky, nad jehož postupem bude vykonávat dozor státní zástupce příslušného státního zastupitelství.[9] 

II. GIBS

O poznání komplikovanější situace, nežli v případě výše uvedeného HZS, bude u trestných činů spáchaných příslušníky (i) PČR, VS, CS nebo (ii) zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v PČR, nebo (iii) ve VS či v CS, jsou-li spáchány v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů. V uvedených případech je za policejní orgán označena GIBS.[10] V této souvislosti stojí podle Hrudky[11] za upozornění, že v případě zaměstnance zařazeného k výkonu práce v PČR není třeba podmínky, aby byl trestný čin spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů. V takovém případě působnost GIBS na zaměstnance policie dopadá „en-bloc“, tedy na veškerou jeho případnou trestnou činnost a nikoli jen na trestnou činnost nejnebezpečnější - tj. páchanou v souvislosti s plněním pracovních úkolů, jako je tomu u ostatních bezpečnostních sborů. Z uvedeného a contrario vyplývá, že v případě páchání trestné činnosti příslušníky VS a CS bez souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů zůstává v obou fázích trestního řízení policejním orgánem PČR.[12]

Dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení bude stále vykonávat státní zástupce, nicméně vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství[13], v případech, kdy přípravné řízení koná GIBS, stanoví odlišnou působnost státních zastupitelství. V uvedených případech bude k výkonu dozoru příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, a to i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li dále stanoveno jinak. Aplikováno na výjimku uvedenou výše je zřejmé, že k výkonu dozoru bude v případě trestných činů spáchaných příslušníky VS a CS bez souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů příslušný, bez jakékoliv modifikace působnosti, státní zástupce v obvodu jeho působnosti. 

III. Ozbrojené síly

Za další specifickou skupinu lze považovat trestné činy spáchané (i) příslušníky ozbrojených sil, resp. (ii) osobami, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany. V uvedených případech konají přípravné řízení pověřené orgány Vojenské policie,[14] a to jak ve fázi prověřování, tak rovněž ve fázi vyšetřování.[15]

Obdobně jako v případě HZS, i u trestných činů spáchaných příslušníky ozbrojených sil či proti nim, vykonává dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení obecně příslušný státní zástupce. V uvedených případech proto dochází toliko ke změně působnosti policejního orgánu a nikoliv (u) dozorového orgánu. 

IV. Zpravodajské služby a jiné subjekty

Za zcela nejspecifičtější co do změny působnosti orgánů činných v trestním řízení lze považovat poslední analyzovanou skupinu bezpečnostních subjektů, do které se řadí (i) příslušnici zpravodajských služeb (BIS, ÚZSI, VZ), (ii) příslušníci GIBS a zaměstnanci PČR zařazených k výkonu práce v GIBS, jakož i (iii) příslušníci Vojenské policie, které tr. řád v § 12 odst. 2 opomíjí, avšak ve fázi vyšetřování již na ně pamatuje.[16] V uvedených případech je nutné pro správné určení příslušného orgánu činného v trestním řízení rozlišovat mezi jednotlivými fázemi přípravného řízení. 

Jak vyplývá z § 12 odst. 2 písm. f) – i) tr. řádu, policejním orgánem budou v řízení o trestných činech příslušníků BIS pověřené orgány BIS, v řízení o trestných činech příslušníků ÚZSI pověřené orgány ÚZSI, v řízení o trestných činech příslušníků VZ pověřené orgány VZ a konečně v řízení o trestných činech příslušníků GIBS nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v GIBS, pověřené orgány GIBS. Citované pověřené orgány budou vykonávat funkci policejního orgánu toliko ve fázi prověřování. Pro fázi vyšetřování stanoví tr. řád, resp. jednací řád státního zastupitelství, odchylku, kdy podle § 161 odst. 4 tr. řádu koná vyšetřování o trestných činech shora uvedených subjektů, doplněných o příslušníky Vojenské policie (VP),[17] státní zástupce krajského státního zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle § 12, 14 a 16 jednacího řádu státního zastupitelství.[18] Jedná se tak o jediné obligatorní případy, u kterých koná vyšetřování státní zástupce. 

Při určení výkonu dozoru nad policejním orgánem bude rovněž nezbytné rozlišovat jednotlivé fáze přípravného řízení. V případech uvedených výše, tj. ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování státnímu zástupci, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit.[19] Jiná situace však bude dána při vyšetřování, kdy již dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení bude vykonávat státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.[20] V této souvislosti však lze upozornit na ust. § 175 odst. 2 věty za středníkem, podle kterého je státní zástupce konající vyšetřování oprávněn učinit rozhodnutí podle § 171 až 173 a podle § 307 nebo podle § 309 tr. řádu za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor. Jinými slovy, citované ustanovení stanovuje další výjimky z výjimky.[21] 

Shrnutí

Ve výše uvedeném příspěvku byly přiblíženy základní rozdíly v působnosti orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení o trestných činech spáchaných „bezpečnostními“ subjekty v užším slova smyslu, tj. příslušníky PČR, HZS, CS, VS, GIBS, BIS, ÚZSI, VZ, VP a ozbrojených sil, resp. u některých subjektů jejími zaměstnanci, ať již při plnění jejich pracovních úkolů či pouze u nich zařazených. 

Pozornost byla z hlediska přehlednosti věnována toliko standardnímu a nikoliv zkrácenému přípravnému řízení, u kterého při určení působnosti orgánů činných v trestním řízení existuje řada výjimek. Kromě uvedených modifikací však nelze zapomínat i na tzv. fakultativní změny působnosti, kdy kupř. jednotlivé úkony vyšetřování mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány,[22] kdy státní zástupce je oprávněn odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána policejnímu orgánu jinému,[23] či kdy je státní zástupce oprávněn osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování.[24] Obdobně ve vztahu k dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení existuje množství skutkových a procesních situací, u kterých bude výše uvedená působnost modifikována,[25] či ze které je možné učinit výjimky.[26]  

Navzdory dílčím modifikacím doplněných o změny věcné příslušnosti podle tr. řádu lze pro přehlednost výše uvedené kompetenční změny shrnout v následující tabulce.[27]

TČ příslušníků

Policejní orgán 

(pověřené orgány)

Dozor

Prověřování

Vyšetřování 

Prověřování

vyšetřování

HSZ

PČR

PČR

SZ

SZ

PČR

VS

CS

(a jejich zaměstnanců; u VS a CS jen v souvislosti s prac. úkoly)

GIBS

GIBS 

KSZ 

KSZ

VP

Inspekce VP

KSZ 

KSZ 

VSZ 

BIS

BIS

ÚZSI

ÚZSI

VZ

VZ

GIBS 

(a jejich zaměstnanců)

GIBS

ozbrojených sil

VP

VP

SZ

SZ

Ze shrnutí výše vyplývá, že u trestných činů spáchaných „bezpečnostními“ subjekty v užším slova smyslu dochází ke změně v působnosti orgánů činných v trestním řízení, a to jak v případě policejního orgánu, tak i při výkonu dozoru prováděném stáním zástupcem příslušného státního zastupitelství. Ačkoliv vždy bude záležet na specifických okolnostech případu, zůstává určení příslušného orgánu otázkou poměrně komplikovanou.   


[1] Teorie rozlišuje subjekty obecné, zvláštní a speciální (Jelínek, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. 3. vydání. Praha: Leges, 2013, str. 197).

[2] Gruntorádová, Pavla. Trestná činnost příslušníků bezpečnostních sborů. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. 2011. Diplomová práce. Str. 21.

[3] § 1 odst. 1 zák. č. zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hasičském záchranném sboru“); zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“); zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“); zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vězeňské službě“); zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o GIBS“); zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zpravodajských službách“) či zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BIS“). 

[5] § 3 písm. c) zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Srov. zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. 

[6] Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž (§ 3 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[7] § 3 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Z hlediska zaměření tohoto článku lze stranou ponechat záchranné sbory a havarijní služby, resp. ostatní složky integrovaného záchranného systému (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky a § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. 

[9] Podle obecných kritérií bude rovněž určena věcná či funkční  příslušnost. 

[10] § 12 odst. 2 písm. b) tr. řádu.

[11] Hrudka, Josef. Příslušnost policejního orgánu v případech páchání trestné činnosti příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů v České republice. Policejní akademie ČR v Praze. Dostupné online (http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/4-2014/prislusnost_policejniho_organu_v_pripadech_pachani_trestne_cinnosti_prislusniku_a_zamestnancu_bezpecnostnich_sboru_v_ceske_republice.pdf). 

[12] Srov. § 161 odst. 2, 3 tr. řádu.

[13] Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

[14]  § 12 odst. 2 písm. e) tr. řádu.

[15] § 161 odst. 7 tr. řádu.

[16] Viz § 161 odst. 4 tr. řádu.

[17] V případě trestných činů spáchaných příslušníky Vojenské policie koná prověřování Inspekce Vojenské policie. 

[18]  § 10 odst. 2 jednacího řádu státního zastupitelství. 

[19] § 13 jednacího řádu státního zastupitelství. „Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci.“

[20]  § 175 odst. 2 tr. řádu.

[21] Zcela na okraj lze rovněž poukázat na závěry Vantucha, podle kterého dozor podle § 175 odst. 2 věty před středníkem tr. řádu bude uplatněn i v případě fakultativního rozhodnutí státní zástupce podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu. (Vantuch, Pavel. Je státní zástupce oprávněn konat současně vyšetřování i dozor nad ním?. 11/2014, s. 25. Dostupné online (http://www.bulletin-advokacie.cz/je-statni-zastupce-opravnen-konat-soucasne-vysetrovani-i-dozor-nad-nim?browser=full).

[22]  § 161 odst. 4, 8 tr. řádu.

[23] § 157 odst. 2 písm. b) tr. řádu.

[24]  § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu.

[25]  Viz např. § 15 jednacího řádu státního zastupitelství. 

[26]  Např. § 175 odst. 2 věta za středníkem tr. řádu.

[27]  Tabulka vychází z věcné příslušnosti orgánů činných podle § 16 tr. řádu.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu