Články s tagem: veřejné zakázky

Jaké může mít zadávání veřejných zakázek na kvalitu výhody i nevýhody a na co si dát při jejich zadávání pozor, se dozvědí účástníci konference Právo ve veřejné správě 2017.

Praha 16. října (ČTK) - Státní zástupkyně Daniela Smetanová požaduje pro desítku obžalovaných z kauzy zmanipulovaného elektronického losování veřejných zakázek vězení v délce od pěti do 8,5 roku. Pro další čtyři obviněné žádá podmíněné tresty, sdělila dnes na dotaz ČTK. Obžalovaní podle obžaloby způsobili škodu přes 33 milionů korun.

Ve středu, 1. 11. 2017, se bude v Praze konat celostátní konference s názvem Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech pod taktovkou společnosti Seminaria. Mezi účastníky konference mimo jiné vystoupí zástupkyně z Ministerstva pro místní rozvoj, Markéta Adámková, vedoucí legislativního oddělení odboru práva veřejných zakázek a koncesí.

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

Jen před pár dny uplynul právě rok od účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jenž významně proměnil zadávací řízení. Další zásadní změny nicméně čekají na obzoru – mimo jiné povinná elektronická komunikace či užívání Národního elektronického nástroje. Právě stále problematickým otázkám zadávání veřejných zakázek a některým nadcházejícím novinkám se věnoval letošní ročník Konference Otidea – veřejné zakázky s názvem „Ve složitosti je krása?“.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj potvrdil svým pravomocným rozhodnutím uložení sankce ve výši 350 000 Kč zadavateli Vězeňská služba České republiky za porušení zákona o veřejných zakázkách při uzavření dodatku ke smlouvě na snížení energetické náročnosti a využití OZE pro vytápění Věznice Příbram.

„Zadavatel se vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů,“ hodnotí možné výhody zadávání zakázek na kvalitu Mgr. Ing. Anna Francová, advokátka z Frank Bold advokáti, která se specializuje na zpracování zadávací dokumentace a administrace veřejných zakázek a která v rámci letošního ročníku konference Právo ve veřejné správě vystoupí s přednáškou „Jak správně zadat veřejnou zakázku na kvalitu“. Na co si při tomto postupu dát pozor či jaké může mít výhody se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Praktické ukázky, zajímavá diskuze, profesní přínos, ale také společenská událost s lidmi, co ve veřejných zakázkách něco znamenají. To vše slibuje již 8. ročník konference skupiny OTIDEA k veřejným zakázkám. Koná se 10. října 2017 v Praze. Konference reflektuje roční působení zákona o zadávání veřejných zakázek a nese příznačný název „Ve složitosti je krása?“.

Dnes se pokusím představit část třináctou zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), která představuje jeho část „procesní“, a to v tom smyslu, že neřeší samotný proces zadávání veřejné zakázky, ale upravuje postupy pro případ, že dojde ke sporu mezi dodavatelem a zadavatelem, jehož předmětem je soulad či naopak nesoulad postupu zadavatele se ZZVZ.

Pokud zakázku může splnit ovládaná osoba, není třeba podle tzv. in-house výjimky vést výběrové řízení. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 4 As 106/2016 řešil otázku, zda lze tuto in-house výjimku použít i v případě, pokud ovládaná osoba může zakázku splnit jen částečně a částečně ji musí zajistit prostřednictvím subdodavatele.

Situace ohledně veřejných zakázek není a nikdy nebude jednoduchá. Projít veřejnou zakázkou, připravit ji nebo podat nabídku je proces velmi náročný, administrativně i psychicky. S přicházející elektronizací je proces ještě náročnější, než jak jsme ho chápali doposud. Je to především proto, že je to nové a tedy o to složitější. Pro dnešní den jsem si vybrala tři témata, která považuji aktuálně za nejvíce problematická.

Na již sedmém ročníku odborného právního kongresu Právní prostor 2017, který se konal ve dnech 25. až 26. dubna, vystoupila Mgr. Lucie Moravčíková s příspěvkem na téma "Aktuální problémy při aplikaci některých ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek". Krátký videorozhovor k tématu níže je zároveň ochutnávkou přepisu přednášky.

Na již sedmém ročníku odborného právního kongresu Právní prostor 2017, který se konal ve dnech 25. až 26. dubna, vystoupil Mgr. Mojmír Florián s příspěvkem na téma "Ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek". Krátký videorozhovor k tématu níže je zároveň ochutnávkou přepisu přednášky, na který se můžete těšit již zítra.

Dne 1. 1. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 368/2016 Sb. novelizující zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“). Tato novela upřesňuje definici skutečného majitele a od 1. 1. 2018 zřizuje evidenci údajů o skutečném majiteli právnické osoby u rejstříkového soudu. Jedná se zároveň o první významnější novelu zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění („ZZVZ“).

Praha 2. května (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle Nadačního fondu proti korupci svou nečinností ovlivňuje, kterými stížnostmi na zadávání veřejných zakázek se bude a nebude zabývat. Zástupci fondu to dnes řekli na tiskové konferenci. Pokud totiž ÚOHS o stížnosti nerozhodne do 60 dnů, může zadavatel zakázky uzavřít smlouvu s původním vítězem. Úřad pak řízení o stížnosti zastaví pro bezpředmětnost. Podle fondu má jednání úřadu významný prokorupční potenciál, usiluje o změnu legislativy. ÚOHS dnes v reakci uvedl, že jeho postup je v souladu se zákonem.

Aktualizaci zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů bylo stejně jako v minulých letech nutno provést nejpozději do 31. března, a to prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj. Letos se však poprvé vycházelo z nového zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ve středu 29. března pořádala společnost Seminaria celostátní konferenci Veřejné zakázky: půl roku s novým zákonem v zádech, pod záštitou Asociace pro veřejné zakázky a Svazu měst a obcí ČR.

Ve středu, 29. 3. 2017, se bude v Praze konat celostátní konference s názvem Veřejné zakázky: půl roku s novým zákonem v zádech. Akci pořádá společnost Seminaria a koná se pod záštitou Asociace pro veřejné zakázky a Svazu měst a obcí ČR. Mezi účastníky konference mimo jiné vystoupí zástupce z Ministerstva pro místní rozvoj, které je tvůrcem nového zákona, metodik a předpisů k veřejným zakázkám.

Možnost prokázat určitou část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele je za určitých podmínek v českém právu veřejných zakázek dlouhodobě možná. I zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), tuto možnost zachovává, byť v určitých ohledech proces prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby zpřísňuje.

Zkušenosti s půlroční aplikací nového ZZVZ a představení nových metodik. To bude předmětem odborné konference "Veřejné zakázky: půl roku s novým zákonem v zádech", která se koná ve středu 29. března 2017 v hotelu Occidental (Barceló)****, na Praze 4.

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek se mění - po přijetí nového zákona má obec větší šanci získat to, co od zakázky skutečně potřebuje, a ne jen levnou náhradu. Přinášíme úvod do hodnocení nabídek podle nového zákona a jeden ilustrativní příklad z ÚOHS.

Na téma veřejných zakázek bude na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášet Mgr. Mojmír Florián.

Ředitel Odboru veřejných zakázek II Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Mgr. Mojmír Florián, bude jedním z přednášejících letošního ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017. V rámci jeho přednášky se můžete těšit na ochranu dodavatele z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou nám krátce přiblíží již nyní v následujícím rozhovoru.

Zákon o zadávání veřejných zakázek[1] vstoupil v účinnost před více než třemi měsíci, ovšem již po dvou měsících byla skupinou poslanců předložena první novela[2], jejíž schválení lze vzhledem k okolnostem[3] předpokládat[4],[5]. Ačkoliv sama novela jistě smysl nepostrádá, je na místě ptát se, zda se jedná o systémové řešení, nebo o pouhé oddálení problému a vyřešení pouze nejzávažnějšího nedostatku nové zákonné úpravy.

Druhá část příspěvku Lucie Moravčíkové o nové úpravě v oblasti veřejných zakázek se věnuje některým dalším změnám a novinkám, které přináší, konkrétně jde například o flexibilitu pořadí kroků, novinky v oblasti kvalifikace dodavatelů či možnost obnovení způsobilosti.