V daném případě šlo o smlouvu („zakázku“) na sběr a odstraňování odpadu v obci, která byla bez výběrového řízení uzavřena se společností vlastněnou touto obcí. Tato společnost sice disponovala vozidly pro svoz odpadu, avšak nedisponovala zařízením pro jeho odstraňování, a tak musela dále uzavřít smlouvu se společností provozující skládku. Předmětem řízení nebyla platnost této subdodavatelské smlouvy, ale smlouvy na sběr a odstraňování odpadu mezi obcí a její společností, která nebyla s to obsah smlouvy z velké části zajistit sama.
Podle Nejvyššího správního soudu ze zákona vyplývá, že podmínkou pro in-house výjimku je, aby ovládaná osoba vykonávala podstatnou část veškeré hospodářské činnosti ve prospěch zadavatele. Zákon nepožaduje, aby ovládaná osoba vykonávala podstatnou část smlouvy („zakázky“) uzavřené na základě in-house výjimky, a nestanoví ani minimální limit, od kterého by plnění veřejné zakázky nemohlo být zařazeno pod tuto výjimku. Smlouva mezi obcí a její společností, která pro ni zajišťovala technické služby, byla tedy platná, i když značnou část smlouvy měl plnit subdodavatel.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()