Evidence skutečných majitelů Zdroj: Fotolia

Evidence skutečných majitelů

1. ledna 2018 nabyla účinnosti část třetí zákona č. 368/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“). Touto novelou se zřizuje Evidence údajů o skutečném majiteli; právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku jsou podle ZVR ve znění účinném od 1. ledna 2018 povinny uvést do neveřejné části veřejného rejstříku aktuální údaje o skutečných majitelích podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále „AMLZ“).

Mgr. Adam Polánský

Mgr. Adam Polánský

advokátní koncipient, Hraba & Consortes v.o.s.

Mgr. Adam Polánský

advokátní koncipient, Hraba & Consortes v.o.s.

Tuto evidenci, blíže upravenou v ust. § 118b až § 118j ZVR, vede v elektronické podobě rejstříkový soud a zákon výslovně stanoví, že není veřejným rejstříkem. Evidence je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují údaje o skutečných majitelích, vymezené ust. § 118f ZVR:

a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,

c) státní příslušnost a

d) údaj o

1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,

2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo

3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Návrh na zápis výše uvedených údajů podává osoba, která je podle ZVR nebo jiného zákona oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku, a to na předepsaném formuláři. Výše uvedené údaje se neposkytují spolu s opisem zápisu z veřejného rejstříku ani jinak neuveřejňují. Zapsané údaje jsou tak přítomné pro subjekty vymezené v ust. § 118g odst. 3 ZVR, prakticky výhradně orgánům veřejné moci (např. soudům, Finančním úřadům, ČNB, NKÚ atd.). 

Jak však určit, kdo je skutečným majitelem právnické osoby?

Podle ust. § 4 odst. 4 AMLZ se skutečným majitelem rozumí „fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.“ Lze tedy říci, že touto osobou je ten, kdo již nemá ve vlastnické struktuře nikoho dalšího nad sebou, kdo řídí zásadním způsobem činnost právnické osoby, případně ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů. 

Pro určení skutečného majitele AMLZ nabízí při splnění výše uvedených podmínek několik vodítek. U obchodní korporace (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., družstvo, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) je skutečným majitelem fyzická osoba,

  1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
  2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,
  3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
  4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.

Nelze-li tedy určit skutečného majitele obchodní korporace podle kritérií uvedených v bodech 1 až 3, nastupuje právní fikce, že skutečným vlastníkem je člen statutárního orgánu. K tomu dochází typicky u akciové společnosti se širokou akcionářskou strukturou nebo družstva.

U spolku nebo společenství vlastníků jednotek je skutečným majitelem osoba, která disponuje s více než 25 % jejích hlasovacích práv, nebo je příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků. I tady v případě, že se nepodaří určit skutečného majitele podle výše uvedených kritérií, nastupuje právní fikce skutečného majitele jako člena statutárního orgánu. 

Povinnost zjišťovat skutečného majitele pak postihuje přímo danou právnickou osobu, a to na základě ust. § 29b odst. 1 AMLZ, který stanoví: „Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.“

K 1. lednu 2018 rovněž nabyla účinnosti část dvanáctá zákona č. 368/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZVZ). Na základě novelizovaného ust. § 122 ZVZ kdy zadavatelé veřejných zakázek musí v zadávacím řízení zkoumat skutečného majitele právnické osoby u dodavatele – a to vše před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Děje se tak právě skrze v úvodu zmiňovanou evidenci skutečných vlastníků. Není-li zadavatel schopen zjistit údaje o skutečném vlastníkovi, má právo požadovat předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo sdělení identifikačních údajů všech skutečných majitelů a žádat o předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech takto uvedených osob k dodavateli o výpis z obdobné evidence. 

Je nutné upozornit na to, že zápis, byť jen doplňující, do veřejného rejstříku je zapotřebí provést do 1. ledna 2019, po tuto dobu bude bezplatný, později bude účtován soudní poplatek v částce 1.000 Kč. Vzhledem k výše uvedenému tedy doporučujeme neodkládat provedení zápisu do evidence.




veřejné zakázky AML zákon skutečný majitel

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze