Zjišťování skutečného majitele (nejen) v zadávacích řízeních

Ve vztahu k veřejným zakázkám je podstatné, že dle ustanovení § 104 odst. 2 ZZVZ je zadavatel povinen od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, před uzavřením smlouvy vždy požadovat prokázání skutečného majitele dle AML zákona a podložit tyto údaje relevantními dokumenty osvědčujícími vztah skutečného majitele k dodavateli. Novela AML zákona tak má za důsledek, že podle toho, ke kterému okamžiku je skutečný majitel prokazován, je oproti stavu do 31. 12. 2016 postup od 1. 1. 2017 odlišný v důsledku změny definice skutečného majitele, a následně od 1. 1. 2018 dozná dalších změn s ohledem na v té době již účinnou novou evidenci.

Od 1. 1. 2018 budou do ZZVZ vložena dvě nová ustanovení (§ 122 odst. 4 a 5) namísto dosavadního ustanovení § 104 odst. 2 ZZVZ. Dle těchto ustanovení bude zadavatel údaje o skutečném majiteli dodavatele, který je právnickou osobou, zjišťovat z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a tyto údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Až v případě, že zadavatel nebude tímto způsobem schopen zjistit skutečného majitele dodavatele, vyzve dodavatele k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a k předložení relevantních dokladů.

Skutečným majitelem se dle novelizovaného AML zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti, přičemž jsou-li splněny tyto podmínky, za skutečného majitele je považována:

a) u obchodní korporace fyzická osoba,

1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,
3. která má být příjemcem alespoň 25% zisku této obchodní korporace, nebo
4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3,

b) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností fyzická osoba,

1. která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv,
2. která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo
3. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2,

c) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení

1. zakladatele,
2. svěřenského správce,
3. obmyšleného,
4. osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a
5. osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti.

V praxi bude zadavatel do 31. 12. 2017 povinen (s výjimkou zjednodušeného podlimitního řízení) stanovit v zadávacích podmínkách požadavek na identifikaci skutečných majitelů dodavatele, který je právnickou osobou, a předložení relevantních dokumentů, přičemž volba dokumentů dokládajících vztah osoby označené dodavatelem za skutečného majitele je ponechána na dodavateli. Po vybrání konkrétního dodavatele jej pak zadavatel bude povinen vždy (i v případě zjednodušeného podlimitního řízení) vyzvat k předložení čestného prohlášení s identifikací skutečných majitelů a předložení odpovídajících dokladů (§ 122 odst. 3 písm. c) ZZVZ). Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli dodavatele je podrobněji popsáno v metodice Ministerstva pro místní rozvoj.

Úkolem dodavatele právnické osoby naopak bude rozklíčovat svou vlastnickou strukturu až po fyzické osoby naplňující některou z definic skutečného majitele, přičemž není vyloučeno, aby právnická osoba měla skutečných majitelů více. Např. u složitějších právních struktur, kdy právnická osoba má několik mateřských společností, bude nutné posuzovat u každé z nich existenci fyzických osob naplňujících znaky skutečného majitele dle AML zákona a každou takovou osobu uvést v čestném prohlášení spolu s jejími identifikačními údaji (jméno a příjmení) a vztahem k právnické osobě. Daný vztah je nutné také doložit příslušným dokladem, kdy ZZVZ demonstrativně uvádí výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku či společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy. Dokumentem osvědčujícím vztah skutečného majitele k právnické osobě však mohou být i další dokumenty, jako jsou např. výpis z emise cenných papírů, smlouva o společném jednání ve shodě, komisionářská smlouva, jakákoli jiná dohoda apod.

V případě právnických osob uvedených pod písm. a) a b) výše, není-li skutečný majitel či nelze-li skutečného majitele určit, bude za skutečného majitele považován člen statutárního orgánu, zástupce právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu této právnické osoby, a to i v případě, že nad danou právnickou osobou je ještě jedna či více ovládajících právnických osob. V tomto případě česká úprava aplikuje jiný postup než slovenský zákon č. 343/2015 Z. z., o verejnom obstarávaní, který v ustanovení § 11 odst. 3 stanoví, že není-li skutečného majitele, jsou za skutečného majitele považováni všichni členové statutárního orgánu právnické osoby, která se podílí na podnikání, kontrole nebo řízení dané právnické osoby (tj. členové statutárního orgánu mateřské společnosti). Výkladové stanovisko Úradu pre verejné obstarávanie[1] pak ještě upřesňuje, že pokud má právnická osoba více ovládajících osob, stačí skutečným majitelem označit členy statutárního orgánu té mateřské společnosti, která v dceřiné společnosti vykonává rozhodující vliv.

Po 1. 1. 2018 pak bude každá právnická osoba povinna podat návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, a to v rozsahu jména a adresy místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, data narození a rodného čísla, bylo-li přiděleno, státní příslušnosti a údaji o (i) podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, (ii) podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo (iii) jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Právnická osoba bude rovněž povinna vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele, a tyto záznamy a údaje uchovávat po celou dobu, po kterou bude osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu.