Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech
Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.
Jan Lašmanský zahájil konferenci příspěvkem k metodikám zákona a v souvislosti s nimi upozornil účastníky na řadu nepřesností, které se v nich objevují. „Vždy je nutné řídit se zejména zákonem, v metodikách je chybně uvedeno například vymezení pracovních a kalendářních dní,“ upozornil Lašmanský. Metodiky však obsahují i řadu praktických dokumentů, vzorů a formulářů, které mohou při aplikaci zákona pomoci.
Zástupkyně z Ministerstva pro místní rozvoj na konferenci představila povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, která je pro organizační složky státu, ČNB a centrální zadavatele účinná od 18. dubna 2017, a pro ostatní zadavatele bude platná od 18. října 2018. Zadavatelé i dodavatelé mohou použít jakýkoliv prostředek el. komunikace. Povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Jinak však nedodržení této povinnosti může mít zásadní důsledky: pokud například nebude nabídka podána elektronicky, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nebude přihlížet.
Na oblast veřejných zakázek v oblasti IT se zaměřili Štěpán Starha a Ondrej Čurila, zástupci advokátní kanceláře Havel Holásek Partners. Ve svém příspěvku se věnovali zejména předběžné tržní konzultaci, která může ujasnit i samotným zadavatelům jejich záměry, a tak se vyhnout nepřesnostem v zadávací dokumentaci.
Veřejné zakázky v oblasti stavebnictví s sebou také nesou řadu výkladových problémů, zejména ve změnách závazků v průběhu realizace zakázky. Jakými paragrafy se při změnách v otázce „víceprací“ a „méněprací“ mohou zadavatelé řídit a jak je kalkulovat, to objasnila Darja Kosmáková z MT Legal.
V odpoledním bloku vystoupil Robert Krč s příspěvkem k registru smluv v návaznosti na ZZVZ a Marcela Káňová s procesy a postupy ÚOHS. Seznámila účastníky s novou rozhodovací praxí v procesu vypořádávání se s námitkami a varovala je před eventuálními sankcemi, které mohou dosahovat až 20 mil Kč za správní delikty.
Cílem konference bylo poskytnout účastníkům aktuální informace o aplikaci nového zákona, metodik a prováděcích předpisů v praxi a seznámit je s plány do budoucna v oblasti legislativy veřejných zakázek.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



