Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech
Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.
Jan Lašmanský zahájil konferenci příspěvkem k metodikám zákona a v souvislosti s nimi upozornil účastníky na řadu nepřesností, které se v nich objevují. „Vždy je nutné řídit se zejména zákonem, v metodikách je chybně uvedeno například vymezení pracovních a kalendářních dní,“ upozornil Lašmanský. Metodiky však obsahují i řadu praktických dokumentů, vzorů a formulářů, které mohou při aplikaci zákona pomoci.
Zástupkyně z Ministerstva pro místní rozvoj na konferenci představila povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, která je pro organizační složky státu, ČNB a centrální zadavatele účinná od 18. dubna 2017, a pro ostatní zadavatele bude platná od 18. října 2018. Zadavatelé i dodavatelé mohou použít jakýkoliv prostředek el. komunikace. Povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Jinak však nedodržení této povinnosti může mít zásadní důsledky: pokud například nebude nabídka podána elektronicky, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nebude přihlížet.
Na oblast veřejných zakázek v oblasti IT se zaměřili Štěpán Starha a Ondrej Čurila, zástupci advokátní kanceláře Havel Holásek Partners. Ve svém příspěvku se věnovali zejména předběžné tržní konzultaci, která může ujasnit i samotným zadavatelům jejich záměry, a tak se vyhnout nepřesnostem v zadávací dokumentaci.
Veřejné zakázky v oblasti stavebnictví s sebou také nesou řadu výkladových problémů, zejména ve změnách závazků v průběhu realizace zakázky. Jakými paragrafy se při změnách v otázce „víceprací“ a „méněprací“ mohou zadavatelé řídit a jak je kalkulovat, to objasnila Darja Kosmáková z MT Legal.
V odpoledním bloku vystoupil Robert Krč s příspěvkem k registru smluv v návaznosti na ZZVZ a Marcela Káňová s procesy a postupy ÚOHS. Seznámila účastníky s novou rozhodovací praxí v procesu vypořádávání se s námitkami a varovala je před eventuálními sankcemi, které mohou dosahovat až 20 mil Kč za správní delikty.
Cílem konference bylo poskytnout účastníkům aktuální informace o aplikaci nového zákona, metodik a prováděcích předpisů v praxi a seznámit je s plány do budoucna v oblasti legislativy veřejných zakázek.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



