Prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek
Možnost prokázat určitou část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele je za určitých podmínek v českém právu veřejných zakázek dlouhodobě možná. I zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), tuto možnost zachovává, byť v určitých ohledech proces prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby zpřísňuje.
Podle „staré“ úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), byl dodavatel oprávněn prokázat část profesních (mimo výpis z obchodního rejstříku) a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím poddodavatele, pokud zadavatel za poddodavatele předložil i) čestné prohlášení, že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ii) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud v ní je poddodavatel zapsán, a v neposlední řadě iii) smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem a subdodavatelem, ze které vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace.
Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) přitom vyplývá, že poměr mezi prokazovanou kvalifikací a účastí poddodavatele na předmětu plnění veřejné zakázky musí být úměrný (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. S68/2010/VZ ze dne 15. 6. 2010) a závazek k poskytnutí plnění musí být dostatečně konkrétní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 204/2014 ze dne 14. 5. 2015).
ZZVZ tuto zavedenou praxi přebírá, když v ustanovení § 83 umožňuje prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (nově se tedy ZZVZ nezmiňuje o poddodavatelích). S ohledem na částečné znovuzavedení ekonomické kvalifikace do stavu před účinností novely zákona č. 55/2012 Sb. je možné prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby prokázat i obrat (v takovém případě může zadavatel požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, viz § 83 odst. 3 ZZVZ).
Nadto ZZVZ rozšiřuje seznam dokladů, které je dodavatel povinen za jinou osobu, jejímž prostřednictvím kvalifikaci prokazuje, předložit. Nově tak dodavatel za jinou osobu musí předložit kromě dalších doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ (tj. výpis/y z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla jiné osoby, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků k zemi sídla jiné osoby a k České republice, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k zemi sídla jiné osoby a k České republice a zbývající čestná prohlášení dle 75 ZZVZ). To je pro dodavatele, kteří prokazují část kvalifikace prostřednictvím jiných osob, zejména ze zahraničí, minimálně po časové a administrativní stránce poměrně náročné. Je možné do nabídky samozřejmě vložit čestné prohlášení, pokud tuto možnost zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučí, nebo jednotné evropské osvědčení (viz § 86 odst. 2 ZZVZ), nicméně v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ je v nadlimitním režimu zadavatel povinen si před uzavřením smlouvy od vybraného uchazeče stejně vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci.
Co se týče náležitostí písemného závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci zadavatele, nově postačí, pokud se bude jednat o jednostranný závazek, tj. není potřeba předkládat smlouvu. Za situace, že obsahem závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem, má se za to, že tento závazek splňuje požadavky stanovené v § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tj. poskytnutí potřebného plnění dodavateli.
Pokud ovšem dodavatel prostřednictvím jiné osoby prokazuje technickou kvalifikaci spočívající v poskytnutí seznamu referenčních stavebních prací (§ 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ), seznamu významných služeb (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ) nebo osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (§ 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ), musí dokument obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
Lze tedy uzavřít, že nová právní úprava ve vztahu k prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob obsahuje přesnější pravidla pro tento postup, přičemž s ohledem na rozšířený seznam dokladů, které je dodavatel za jinou osobu povinen do nabídky nebo nejpozději před uzavřením smlouvy předložit, je tento proces pro dodavatele náročnější.
Další články
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.




