Prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek
Možnost prokázat určitou část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele je za určitých podmínek v českém právu veřejných zakázek dlouhodobě možná. I zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), tuto možnost zachovává, byť v určitých ohledech proces prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby zpřísňuje.
Podle „staré“ úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), byl dodavatel oprávněn prokázat část profesních (mimo výpis z obchodního rejstříku) a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím poddodavatele, pokud zadavatel za poddodavatele předložil i) čestné prohlášení, že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ii) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud v ní je poddodavatel zapsán, a v neposlední řadě iii) smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem a subdodavatelem, ze které vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace.
Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) přitom vyplývá, že poměr mezi prokazovanou kvalifikací a účastí poddodavatele na předmětu plnění veřejné zakázky musí být úměrný (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. S68/2010/VZ ze dne 15. 6. 2010) a závazek k poskytnutí plnění musí být dostatečně konkrétní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 204/2014 ze dne 14. 5. 2015).
ZZVZ tuto zavedenou praxi přebírá, když v ustanovení § 83 umožňuje prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (nově se tedy ZZVZ nezmiňuje o poddodavatelích). S ohledem na částečné znovuzavedení ekonomické kvalifikace do stavu před účinností novely zákona č. 55/2012 Sb. je možné prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby prokázat i obrat (v takovém případě může zadavatel požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, viz § 83 odst. 3 ZZVZ).
Nadto ZZVZ rozšiřuje seznam dokladů, které je dodavatel povinen za jinou osobu, jejímž prostřednictvím kvalifikaci prokazuje, předložit. Nově tak dodavatel za jinou osobu musí předložit kromě dalších doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ (tj. výpis/y z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla jiné osoby, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků k zemi sídla jiné osoby a k České republice, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k zemi sídla jiné osoby a k České republice a zbývající čestná prohlášení dle 75 ZZVZ). To je pro dodavatele, kteří prokazují část kvalifikace prostřednictvím jiných osob, zejména ze zahraničí, minimálně po časové a administrativní stránce poměrně náročné. Je možné do nabídky samozřejmě vložit čestné prohlášení, pokud tuto možnost zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučí, nebo jednotné evropské osvědčení (viz § 86 odst. 2 ZZVZ), nicméně v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ je v nadlimitním režimu zadavatel povinen si před uzavřením smlouvy od vybraného uchazeče stejně vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci.
Co se týče náležitostí písemného závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci zadavatele, nově postačí, pokud se bude jednat o jednostranný závazek, tj. není potřeba předkládat smlouvu. Za situace, že obsahem závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem, má se za to, že tento závazek splňuje požadavky stanovené v § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tj. poskytnutí potřebného plnění dodavateli.
Pokud ovšem dodavatel prostřednictvím jiné osoby prokazuje technickou kvalifikaci spočívající v poskytnutí seznamu referenčních stavebních prací (§ 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ), seznamu významných služeb (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ) nebo osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (§ 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ), musí dokument obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
Lze tedy uzavřít, že nová právní úprava ve vztahu k prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob obsahuje přesnější pravidla pro tento postup, přičemž s ohledem na rozšířený seznam dokladů, které je dodavatel za jinou osobu povinen do nabídky nebo nejpozději před uzavřením smlouvy předložit, je tento proces pro dodavatele náročnější.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




