Prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek
Možnost prokázat určitou část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele je za určitých podmínek v českém právu veřejných zakázek dlouhodobě možná. I zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), tuto možnost zachovává, byť v určitých ohledech proces prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby zpřísňuje.
Podle „staré“ úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), byl dodavatel oprávněn prokázat část profesních (mimo výpis z obchodního rejstříku) a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím poddodavatele, pokud zadavatel za poddodavatele předložil i) čestné prohlášení, že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ii) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud v ní je poddodavatel zapsán, a v neposlední řadě iii) smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem a subdodavatelem, ze které vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace.
Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) přitom vyplývá, že poměr mezi prokazovanou kvalifikací a účastí poddodavatele na předmětu plnění veřejné zakázky musí být úměrný (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. S68/2010/VZ ze dne 15. 6. 2010) a závazek k poskytnutí plnění musí být dostatečně konkrétní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 204/2014 ze dne 14. 5. 2015).
ZZVZ tuto zavedenou praxi přebírá, když v ustanovení § 83 umožňuje prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (nově se tedy ZZVZ nezmiňuje o poddodavatelích). S ohledem na částečné znovuzavedení ekonomické kvalifikace do stavu před účinností novely zákona č. 55/2012 Sb. je možné prostřednictvím poddodavatele, resp. jiné osoby prokázat i obrat (v takovém případě může zadavatel požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, viz § 83 odst. 3 ZZVZ).
Nadto ZZVZ rozšiřuje seznam dokladů, které je dodavatel povinen za jinou osobu, jejímž prostřednictvím kvalifikaci prokazuje, předložit. Nově tak dodavatel za jinou osobu musí předložit kromě dalších doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ (tj. výpis/y z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla jiné osoby, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků k zemi sídla jiné osoby a k České republice, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k zemi sídla jiné osoby a k České republice a zbývající čestná prohlášení dle 75 ZZVZ). To je pro dodavatele, kteří prokazují část kvalifikace prostřednictvím jiných osob, zejména ze zahraničí, minimálně po časové a administrativní stránce poměrně náročné. Je možné do nabídky samozřejmě vložit čestné prohlášení, pokud tuto možnost zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučí, nebo jednotné evropské osvědčení (viz § 86 odst. 2 ZZVZ), nicméně v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ je v nadlimitním režimu zadavatel povinen si před uzavřením smlouvy od vybraného uchazeče stejně vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci.
Co se týče náležitostí písemného závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci zadavatele, nově postačí, pokud se bude jednat o jednostranný závazek, tj. není potřeba předkládat smlouvu. Za situace, že obsahem závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem, má se za to, že tento závazek splňuje požadavky stanovené v § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tj. poskytnutí potřebného plnění dodavateli.
Pokud ovšem dodavatel prostřednictvím jiné osoby prokazuje technickou kvalifikaci spočívající v poskytnutí seznamu referenčních stavebních prací (§ 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ), seznamu významných služeb (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ) nebo osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (§ 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ), musí dokument obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
Lze tedy uzavřít, že nová právní úprava ve vztahu k prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob obsahuje přesnější pravidla pro tento postup, přičemž s ohledem na rozšířený seznam dokladů, které je dodavatel za jinou osobu povinen do nabídky nebo nejpozději před uzavřením smlouvy předložit, je tento proces pro dodavatele náročnější.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.




