Články s tagem: zákoník práce

Knižní novinky ze světa odborné literatury

V případě, že je zaměstnanec vzat do vazby nebo nastoupí výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, nemůže nadále konat práci podle pracovní smlouvy. Jak zaměstnavatele, tak zaměstnance pak zajímá, jak se taková doba „nepřítomnosti“ v práci posuzuje a jaké mají obě strany možnosti.

Při poškození zdraví zaměstnance, ke kterému došlo ve spojitosti s výkonem jeho zaměstnání, je vždy primární otázkou posouzení toho, zda byly v daném případě splněny podmínky pro posouzení úrazu jako úrazu pracovního.

Zaměstnanec musí být o kontrole své soukromé komunikace předem informován, jinak se jedná o porušení článku 8 EÚLP - Bărbulescu v. Rumunsko.

Praha 30. října (ČTK) - Seznam profesí, do nichž budou moci firmy díky agenturnímu zaměstnávání získat cizince, se upraví. Agentury už nebudou moci podnikům dočasně zajišťovat zahraniční zedníky, instalatéry či tesaře a truhláře, ani horníky do hlubinných dolů. Nově budou moci přidělovat podnikatelům lidi ze zemí mimo EU, kteří mají v Česku zaměstnaneckou a modrou kartu či pracovní povolení. Počítá s tím schválená novela vládního nařízení, která začne platit dva týdny po vydání ve sbírce zákonů.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Ústavní soud dne 23. května 2017, ve svém nálezu Pl. ÚS 10/12 zamítl návrh skupiny 54 poslanců, který směřoval proti dílčí novele zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), na jejímž základě může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zvlášť hrubým způsobem režim dočasně práce neschopného zaměstnance, a to za současného vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu.

Mezi základní lidská práva patří právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a dále právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Každý zaměstnavatel již před uzavřením pracovního poměru s novými zaměstnanci shromažďuje osobní údaje, které mu mají umožnit výběr vhodného kandidáta na hledané pozice. Často však zaměstnavatelé požadují řadu údajů, které pro potřeby výběrového řízení nepotřebují nebo které ani vyžadovat nesmějí.

Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela (homeworking) nebo zčásti (home office) ze svého bydliště. Práce z domova je zároveň oblíbeným benefitem, který zaměstnavatel může poskytovat svým zaměstnancům. Nelze ji však vnímat jen jako benefit, který by zaměstnavatel mohl libovolně upravovat, neboť i při práci z domova má zaměstnanec svá práva. Práce z domova má řadu výhod, ale může mít i svá úskalí.

Mateřská dovolená je upravena v § 195 a následujících zákoníku práce. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni, matce dítěte. Mateřská dovolená v souvislosti s péčí o narozené dítě náleží také zaměstnankyni, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí o svěření dítěte do péče, nebo dítě, jehož matka zemřela (pokud by šlo o zaměstnance, čerpal by rodičovskou dovolenou).

Agenturní zaměstnávání coby institut doplňuje tradiční pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.[1] Pokud si položíme otázku o definici tohoto institutu či o jeho konkrétním vymezení, dospějeme k tomu, že v žádném z vnitrostátních právních předpisů není odpověď explicitně uvedena.

Agenturní zaměstnávání představuje flexibilní formu zaměstnávání, kterou upravuje zákoník práce v § 307a a následujících. Agenturní zaměstnávání je v podstatě pronájmem pracovní síly, neboť agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli.

Dne 31. května 2017 uspořádalo nakladatelství Verlag Dashöfer, spol. s r.o. a jím provozovaný portál BOZPprofi seminář BOZP a odškodňování pracovních úrazů ve vzájemných souvislostech.

Praha 8. června (ČTK) - Pravidla agenturního zaměstnávání se zpřísní. Agentury budou muset zaplatit půlmilionovou kauci, pokud budou chtít nabízet své služby. Počítá s tím novela zákona o zaměstnanosti, kterou dnes schválil Senát. Norma, kterou dostane k podpisu prezident, rovněž umožní postih skrytého zajišťování pracovníků.

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti”), která se aktuálně nachází v Poslanecké sněmovně ve 3. čtení, má přinést důležité legislativní změny především v oblasti regulatoriky agentur práce, zvýšení podpory tzv. společensky účelných pracovních míst či zpřísnění podmínek pro výkon nekolidujících zaměstnání.

Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.

Pro dlouhodobé vrcholné zaměstnance státní správy může být zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1054/2015, které se vyjadřuje k povaze pracovních poměrů vzniklých před rokem 2008 jmenováním do vedoucí pozice organizační složky státu či příspěvkové organizace, jejich organizačního útvaru nebo organizačního útvaru státního fondu, státního podniku nebo Policie České republiky (tj. pracovníků dle § 33 odst. 3 zákoníku práce).

Praha 18. dubna (ČTK) - Inspekce práce loni udělila 317 pokut za celkem 16,13 milionu korun kvůli porušování pravidel agenturního zaměstnávání. Další sankce za nelegální zaměstnávání pak dosáhly 75,08 milionu korun. Kontroloři odhalili 2290 pracovníků bez řádných dokladů či povolení, tři pětiny z nich pocházely ze zemí mimo EU. Výsledky kontrol dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) a generální ředitel Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.

Alkohol na pracoviště nepatří. O tom není sporu. Předpokládáte, že platí stejně striktní pravidlo ohledně hladiny alkoholu v krvi při nástupu na pracoviště? Nejvyšší soud bohužel nedávno svým rozhodnutím dal zaměstnancům najevo, že před nástupem na pracoviště mohou prakticky beztrestně v určitém množství alkohol požívat.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zásadním způsobem zasáhl nejenom do oblasti obecné občanskoprávní náhrady újmy na zdraví, ale znatelně ovlivnil též úpravu náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění v pracovněprávních vztazích, jejíž základ je speciálně upraven v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“).

V současné době se v Parlamentu ČR projednává vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to jako sněmovní tisk č. 903/0. Projednávaná novela reaguje na stav, kdy zákoník práce sice nezakazuje tzv. home office (práci z domova), ale dosud chybí podrobnější úprava tohoto institutu. Vzhledem k tomu, že home office je poslední dobou často zaměstnanci využívaný benefit, nelze než uvítat podrobnější právní úpravu v této oblasti.

Přinášíme shrnutí změn, které přinese hojně diskutovaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která koncem minulého roku doputovala do poslanecké sněmovny (sněmovní tisk 903). Její projednávání je od 6. 12. 2016 přerušeno a novela byla přikázána výborům k projednání. Pokud bude nakonec schválena ve stávajícím znění, přinese nemalé změny. Zde je jejich přehled.

V prvním dílu seriálu o specifikách právní úpravy pracovního poměru v zemích střední Evropy přehledně představujeme právní úpravu v Maďarsku.