Jaké změny přinese novela zákona o zaměstnanosti?
Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti”), která se aktuálně nachází v Poslanecké sněmovně ve 3. čtení, má přinést důležité legislativní změny především v oblasti regulatoriky agentur práce, zvýšení podpory tzv. společensky účelných pracovních míst či zpřísnění podmínek pro výkon nekolidujících zaměstnání.
Novela současně dopadá i na zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění (dále jen „zákon o inspekci práce”), u něhož by mělo dojít k zavedení možnosti ukládání pokut až do výše 1 mil. Kč při porušení povinností na úseku ochrany soukromí zaměstnanců.
Agentury práce
Změny zákona o zaměstnanosti se v oblasti agentur práce dotknou především povolení ke zprostředkování zaměstnání a odpovědných zástupců. Novela jednak navrhuje, aby povolení ke zprostředkování zaměstnání nebyla udělována, v případě, kdy zvolený odpovědný zástupce v uplynulých třech letech působil u agentury práce, které bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání ze zákonných důvodů odejmuto, a to buď rovněž jako odpovědný zástupce, nebo jako člen některého z jejích orgánů. Mezi takovéto důvody patří např. uložení trestu zákazu činnosti, zprostředkovávání zaměstnání agenturou práce v rozporu s vydaným povolením či v rozporu s dobrými mravy, opakované neplnění oznamovací povinnosti o její činnosti apod. Důvodem této změny je zakotvení určitého prevenčního mechanismu proti ustanovování osob, které se v minulosti zjevně neosvědčily nebo řádně neplnily své povinnosti, do funkcí odpovědných zástupců.
Novela počítá rovněž se zavedením nové podmínky, na základě které půjde funkci odpovědného zástupce vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Jde zejména o to pevněji spojit výkon funkce odpovědného zástupce s činností agentury práce. Tato povinnost nebude vyžadována pouze u osob, které budou současně u příslušné agentury práce vykonávat funkci statutárního orgánu. Budou ji naopak muset splnit i ty agentury práce, které povolení již mají, a to do 3 měsíců od účinnosti novely. Návrhem novely zákona má také dojít ke sloučení všech dosavadních druhů povolení ke zprostředkování zaměstnání do jediného povolení, které bude agentury práce opravňovat k výkonu veškerých činností uvedených v ustanovení § 58 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Tato změna by měla stávající právní úpravu výrazně zpřehlednit.
Jednou z nejkontroverznějších změn zamýšlených připravovanou novelou zákona je zavedení povinné kauce jakožto jedné z podmínek získání povolení ke zprostředkování zaměstnání, a to ve výši 500 000 Kč. Povinnost složení kauce se uplatní jak u fyzických, tak u právnických osob. Tuto podmínku budou současně muset splnit i veškeré stávající agentury práce (opět do 3 měsíců od účinnosti novely). Nikoho jistě nepřekvapí, že zavedení povinné kauce bylo pro její výši mnohými kritizováno. Lze souhlasit s tím, že půlmilionová částka opravdu představuje nemalý obnos, kterým budou muset agentury práce (jak nové, tak i ty stávající) disponovat. Hlavním důvodem pro její zavedení je však podle důvodové zprávy posílení důvěryhodnosti agenturního zaměstnávání, jakož i posílení postavení seriózních agentur práce, které disponují potřebným zázemím a materiálním vybavením. Pokud však povolení ke zprostředkování zaměstnání zanikne, dojde k navrácení kauce.
Nekolidující zaměstnání a náhradní plnění
U tzv. nekolidujícího zaměstnání novela počítá se zrušením jeho možného výkonu na základě dohody o provedení práce. Nekolidujícím zaměstnáním je takové zaměstnání, jehož výkon totiž nebrání tomu být evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce a požívat veškeré s tím spojené výhody. Jelikož každoročně narůstá počet uchazečů vykonávajících nekolidující zaměstnání na základě dohody o provedení práce, očekává se, že tím dojde k větší motivaci uchazečů najít si plnohodnotné zaměstnání.
V případě náhradního plnění při zaměstnávání osob se zdravotním postižením by rovněž mělo dojít ke zřízení centrální evidence za účelem předcházení zneužívání tohoto systému. Zavedení evidence náhradního plnění má jednak usnadnit kontrolu toho, zda dodavatel v rámci náhradního plnění neposkytuje své výrobky, služby či zakázky nad rámec zákonných omezení, jakož i toho, zda odběratel, který náhradním plněním plní povinný podíl, si započítal jen ty dodávky, které mu byly dodavatelem náhradního plnění dodány (v jejich započitatelném rozsahu).
Společensky účelné pracovní místo a ochrana soukromí zaměstnanců
Navrhuje se také prodloužení doby poskytování příspěvků na tzv. společensky účelné pracovní místo. Zde se jedná o pracovní místa vyhrazená pro ty uchazeče o zaměstnání, u kterých se dlouhodobě nedaří nebo jim není možné zajistit pozici na volném trhu práce (např. z důvodu nízkého vzdělání). Doba příspěvku na společensky účelné pracovní místo by tak měla být prodloužena ze stávajících 12 na 24 měsíců, aby došlo k rozumnému zvýšení šancí pro trvalé uplatnění těchto osob na trhu práce.
Současně je s novelou zákona o zaměstnanosti plánována i změna zákona o inspekci práce, u níž by mělo dojít zejména k posílení ochrany soukromí zaměstnanců zavedením zcela nových finančních postihů, s maximální pokutou až 1 mil. Kč. Takto vysoké sankce by mohly být orgány inspekce práce udělovány za narušení soukromí zaměstnanců na pracovištích, a to např. při jejich neoprávněném sledování či odposlouchávání, neoprávněné kontrole jejich elektronické pošty apod. Tato změna by měla být vítaným posunem v upevnění práv zaměstnanců a poskytnout dostatečné záruky pro ochranu jejich soukromí.
Závěr
Novela zákona o zaměstnanosti by měla nabýt účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Její změny tedy můžeme očekávat v relativně krátkém časovém horizontu po jejím schválení a vyhlášení ve sbírce zákonů. Agentury práce by se tedy již měly pomalu začít připravovat na její dopady, tak aby byly schopny včas dostát novým zákonným povinnostem, především pak složení povinné kauce.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
