Judikát ovlivněný alkoholem Zdroj: Shutterstock

Judikát ovlivněný alkoholem

Alkohol na pracoviště nepatří. O tom není sporu. Předpokládáte, že platí stejně striktní pravidlo ohledně hladiny alkoholu v krvi při nástupu na pracoviště? Nejvyšší soud bohužel nedávno svým rozhodnutím dal zaměstnancům najevo, že před nástupem na pracoviště mohou prakticky beztrestně v určitém množství alkohol požívat.

JUDr. Nataša Randlová Ph.D.

JUDr. Nataša Randlová, Ph.D.

Randl Partners, partnerka

JUDr. Nataša Randlová, Ph.D.

Randl Partners, partnerka

Na první pohled šlo o jasný případ. Společnost Vítkovice Steel před třemi lety dala výpověď vedoucímu směny v ocelárně, který přišel na noční směnu pod vlivem alkoholu. Přítomnost alkoholu byla prokázána orientační dechovou zkouškou necelých 45 minut před plánovaným začátkem směny (0,32 ‰ alkoholu) a pak těsně před ní (0,23 ‰ alkoholu); o necelou hodinu později ji potvrdilo také vyšetření ve Fakultní nemocnici Ostrava (0,11 ‰ alkoholu v krvi).

Postih na sebe nedal dlouhou čekat, protože zaměstnanec svým jednáním porušil zákaz nevstupovat pod vlivem alkoholu na pracoviště, který stanovuje zákoník práce. Vzhledem k tomu, že pracoval jako vedoucí směny v provozu ocelárny, tedy v rizikovém provoze, zaměstnavatel toto porušení povinnosti posoudil jako závažné a dal mu z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru.

Bývalý vedoucí směny se však s nedobrovolným odchodem z ocelárny nesmířil a podal k okresnímu soudu v Ostravě žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. A uspěl. Zjištění alkoholu v dechu podle soudu automaticky neznamená, že vedoucí směny byl alkoholem současně ovlivněn. Podle názoru soudu do hladiny 0,49 ‰ alkoholu v krvi je dotyčná osoba alkoholem prakticky neovlivněna, a nejde proto o porušení povinnosti, na základě kterého lze se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí.

Společnost Vítkovice Steel podala proti rozsudku odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě, který rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přidržel se i jeho zdůvodnění. Stejně skončilo i dovolání u Nejvyššího soudu. Nyní míří společnost Vítkovice Steel se svojí stížností k Ústavnímu soudu.

Argumentů, které dokládají její přesvědčení, že obecné soudy všech stupňů ústavně nekonformním způsobem interpretovaly ustanovením zákoníku práce  co znamená být pod vlivem alkoholu, není málo.

Když soudy dovodily, že zaměstnanec, kterému je zjištěna hladina alkoholu v krvi do výše 0,49 ‰, není alkoholem ovlivněn a nejde o oprávněný důvod pro výpověď, prakticky odepřely zaměstnavateli možnost zaměstnance za porušení povinnosti – požití alkoholu před nástupem do práce – sankcionovat. V daném případě bylo přitom zcela jednoznačně prokázáno, že vedoucí směny před vstupem na pracoviště alkohol požil. Byla mu zjištěna hladina 0,32 ‰ alkoholu v dechu, která výrazně překračuje tzv. fyziologickou hladinu ve výši 0,2 ‰, tedy hladinu, která se může u člověka vyskytnout, aniž by alkohol požil.

Paradoxem je, že zjištěná hladina alkoholu ve výši 0,32 ‰ by u řidiče vozidla vedla k těm nejzávažnějším sankcím (pokuta, zákaz činnosti a zároveň i udělení 7 „trestných“ bodů). Mimochodem, vedoucí směny do ostravské ocelárny přijel autem. Kdyby došlo k silniční kontrole, byly by mu veškeré výše uvedené veřejnoprávní sankce uděleny. Soudy však zjištěnou hladinu nepovažují za porušení povinnosti takové intenzity, která umožňuje zaměstnavateli se zaměstnancem ukončit pracovní poměr – a to ani tím méně závažným způsobem, jakým je výpověď z pracovního poměru (pracovní právo ještě zná závažnější sankci, kterou je okamžité zrušení pracovního poměru, kdy pracovní poměr končí „okamžitě“, ne až po uplynutí výpovědní doby).

Soudy vyslovený názor fakticky vede ke schvalování toho, aby určitá míra ovlivnění alkoholem byla na pracovištích zaměstnavatelů tolerována, protože za takovéto porušení povinnosti nelze zaměstnance účinně postihnout. Často uplatňovaná a zcela opodstatněná tzv. nulová tolerance k alkoholu na pracovišti by tak nesměla být vymáhána, a to ani v rizikových provozech.

Je tedy k zamyšlení – proč nemáme stejný metr pro zaměstnavatele i pro policii? V čem se liší to, když řídím auto s 0,32 ‰ a ohrožuji silniční provoz, anebo když v takovémto stavu dorazím na pracoviště např. do laboratoře, kde mohu ohrozit výbuchem celou továrnu. Neměli by se soudci nad tím trochu zamyslet? Opravdu mají být zaměstnavatelé nuceni s takovýmito zaměstnanci dále spolupracovat – lze to po nich spravedlivě požadovat? 

judikatura alkohol výpověď

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 1 komentářů

Dan Regis | 11.04.2017 10:08
Ad Proč nemáme stejný metr pro zaměstnavatele i pro policii?

Alkohol ovlivňuje pozornost a rychlost reakce. Tyto dvě vlastnosti jsou zásadní při vedení mot. vozidla, protože vzhledem k rychlosti stačí i desetina sekundy nepozornosti, nebo opožděné reakce k tomu, aby došlo k nehodě. Naopak jsou různé druhy zaměstnání s různými nároky na zaměstnance. V případě kancelářské práce nehraje rychlost reakce nebo chvilková nepozornost až takovou roli a nemusí zásadní důsledky. Dá se shrnout, že zatímco řízení vozidla je ze své povahy dosti nebezpečná činnost náročná na pozornost a reakce řidiče, proto je na místě přísná a jednoznačná hranice alkoholu v krvi, v případě zaměstnání existuje nespočet různých druhů prací s různým důrazem na jednotlivé vlastnosti (mj. na pozornost a reakce), s různou mírou potencionálních "škod" v případě ovlivnění alkoholem a proto je na místě i rozlišování a úvaha soudu podložená znal. posudkem. (Příklad - náročné na pozornost a reakce: chirurg, hasič vs. nikoliv náročné na reakce: kancelářská administrativní práce, umělecká činnost...).

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články