Změna zaměstnavatele ex lege
Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.
Ačkoliv přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů není v právní úpravě žádnou novinkou, přesto v praxi stále způsobuje nemálo problémů končících u obecných soudů.
To byl i případ zaměstnavatele, který svému zaměstnanci oznámil, že s ohledem na výpověď nájmu nebytového prostoru, v němž provozoval kavárnu, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu v souladu se zákoníkem práce v plném rozsahu na nového nájemce kavárny, který se tak automaticky stává jeho novým zaměstnavatelem. Nový zaměstnavatel však veškeré nároky zaměstnance odmítl z důvodu, že mezi ním a dřívějším provozovatelem kavárny neexistoval jakýkoliv smluvní vztah. Zaměstnanec proto podal proti svému původnímu zaměstnavateli žalobu, kterou se domáhal určení, že jeho pracovní poměr k původnímu zaměstnavateli trvá.
Případ dospěl až k Nejvyššímu soudu ČR, který ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3712/2015 ze dne 14. 7. 2016 konstatoval, že k převodu činnosti / úkolů zaměstnavatele může dojít na základě jakéhokoli právního jednání, v jehož důsledku zaměstnavatel přestane zcela nebo zčásti provozovat dosavadní činnost (plnit dosavadní úkoly) a místo něj v této činnosti (plnění úkolů) nebo v činnosti obdobného druhu pokračuje jiná k tomu způsobilá právnická nebo fyzická osoba. Podle Nejvyššího soudu ČR přitom důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může být i výpověď z nájmu z nebytových prostor daná pronajímatelem dosavadnímu zaměstnavateli (dohoda o ukončení nájmu) a na ni navazující smlouva o nájmu těchto prostor uzavřená mezi pronajímatelem a novým nájemcem, pokračuje-li na základě ní nový nájemce v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
Aby se do budoucna zamezilo podobným nejasnostem, je v rámci novely zákoníku práce zákonodárcem navrhováno stanovení podmínek, které musí být při převodu činnosti zaměstnavatele nebo jeho části na jiného zaměstnavatele splněny, aby došlo k automatickému přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Je navrhováno, aby tato novela zákoníku práce vstoupila v účinnost 1. 7. 2017.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
