Články s tagem: zákoník práce

JUDr. Nataša Randlová, Ph.D., je partnerkou advokátní kanceláře Randl Partners, kde vede pracovněprávní tým, který dovedla k uznávanému členství v mezinárodní alianci Ius Laboris. V rámci sekce pracovního práva vystoupí dne 16. dubna 2019 na odborném kongresu Právní prostor - to je pro nás dobrá příležitost položit paní doktorce tradičních pět otázek.

Pracovní úrazy představují závažný problém pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jejich odškodňování je poměrně složité a výše náhrad je předmětem znaleckých posudků. Stává se, že zaměstnanec je s vypočtenou náhradou nespokojen a po zaměstnavateli požaduje náhradu vyšší. Zaměstnavatel v praxi často takový požadavek odmítá, výše náhrady pak bývá předmětem soudního řízení.

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Přehled podstatných legislativních změn, které právě vstoupily v účinnost, nebo je očekáváme v letošním roce.

Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby?

Katedra andragogiky a personálního řízení, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, bude v rámci programu celoživotního vzdělávání opět realizovat od ledna 2019 kurz Pracovní právo pro personalisty. Garantkou tohoto kurzu je vedoucí katedry PhDr. Renata Kocianová, Ph.D.

Situace na trhu práce je v Praze oproti většině míst v České republice značně odlišná, alespoň jde-li o množství pracovních příležitostí a mzdové podmínky. Zdá se tak logické, že zaměstnavatel nabízí uchazeči o práci v Ústí nad Labem nižší odměnu než jeho pražskému kolegovi. Je však takový tržní přístup v souladu se zákonem?

Na začátku legislativního procesu se nachází novela zákoníku práce, která je způsobilá zásadním způsobem změnit některé jeho tradiční instituty. Navrhovaná vládní novela zákoníku práce přináší několik zajímavých novinek, ale také změny, jež lze bez nadsázky označit za revoluční.

Jedním z vůbec nejzávažnějších správních deliktů, ze kterého může být zaměstnavatel v reakci na kontrolu inspektorátu práce obviněn, je nelegální zaměstnávání. Za tento správní delikt lze dle § 140 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ,,ZoZ”) uložit korporaci pokutu až do výše 10.000.000,- Kč, nejméně však ve výši 50.000,- Kč, přičemž za nelegální zaměstnávání bylo v roce 2017 zaměstnavatelům uloženo celkem 440 pokut v celkové výši téměř 86 milionů korun.[1]

Zákoník práce se k otázce požívání alkoholu či jiných návykových látek na pracovišti zaměstnancem vyjadřuje poměrně jasně. Zaměstnanec je povinen zdržet se požívání alkoholických nápojů a užívání jiných návykových látek na pracovišti zaměstnavatele.

Jednou z hlavních povinností zaměstnance je nepožívat alkoholické nápoje, a to jednak na pracovištích zaměstnavatele, ale i mimo pracoviště - pokud je zaměstnanec v pracovní době. Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec tuto povinnost dodržuje. Kdy a jakým způsobem tak zaměstnavatel může činit, si přiblížíme v tomto článku.

V  současné době je v  připomínkovém řízení poměrně rozsáhlá novela zákoníku práce. Jejím obsahem jsou jak návrhy nových, tak i změny stávajících zásadnějších institutů, např. dovolené, sdílení pracovního místa či doručování, dále úpravy čistě technického významu, mající za cíl především sjednotit terminologii a odstranit ustanovení, která již neodpovídají současné realitě. V  následujícím textu představujeme nejdůležitější a nejzajímavější navrhované novinky.

I pooperační komplikace mohou být následek pracovního úrazu, za který odpovídá zaměstnavatel.

V souvislosti se zavedením dávky otcovské poporodní péče se hodně hovořilo o tzv. „otcovské dovolené“. Tento pojem vyvolává dojem, že zákonodárce přidal do zákoníku práce další důležitou osobní překážku v práci. Avšak překážku v práci s názvem otcovská dovolená v zákoníku práce nenajdeme.

Pracovní úrazy jsou nepochybně událostí, které bychom se všichni raději vyhnuli. Ve skutečnosti však v České republice každoročně na pracovištích dojde k desítkám tisíc úrazů.[1] Je proto v zájmu každého zaměstnance vědět, co vše lze vůbec za pracovní úraz považovat, jak v případě takového úrazu postupovat, kdy zaměstnanci vznikne nárok na jeho odškodnění a jakých druhů náhrad se může nárok týkat.

Téma GDPR je v poslední době velmi aktuální a diskutované, a to i ve spojení s pracovním právem či personalistikou, což je doména, které se věnuji od začátku své praxe v advokacii. Právě na propojení s oblastí personalistiky bych se rád v několika základních bodech zaměřil, a to za i pomoci stanovisek Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“), která se zabývají nejen obecnými, ale i sektorovými výklady.

V případě, že zaměstnanec nemůže konat svou práci ze zdravotních důvodů, má zaměstnavatel několik možností, resp. také povinností, co s tím.

JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. je odborníkem na pracovní právo. V současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s pracovním právem získával a získává jako advokát, podnikový právník nebo poradce neziskové organizace. Zastupuje Českou republiku v poradním orgánu Evropské komise European network of legal experts in gender equality and non-discrimination a v několika akademických fórech. V rozhovoru se s námi podělí o své zkušenosti, které mimo jiné zahrnují například zastupování HIV pozitivních osob v pracovněprávních sporech.

Dne 11. 4. 2018 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci přípustnosti tzv. pravých souběhů (dále také jako „Rozhodnutí“), které přináší (snad) konečnou odpověď na otázku přípustnosti podřízení smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů zákoníku práce.

Agenturní zaměstnávání upravuje zákoník práce v pouhých čtyřech paragrafech. Sama dlouhodobě tvrdím, že právní úprava je absolutně nedostatečná, navíc se v podstatě agentury práce s uživateli nesoudí. Je to zřejmě proto, že agentury práce nechtějí ztratit své velké klienty a raději se pro některé věci připojistí, než aby šly do sporu. Z tohoto důvodu ale zůstává spousta otázek a výkladů otevřených a není zřejmé, jak budou soudy v případě sporu rozhodovat. Palčivou se jeví například otázka náhrada škody.

Zákoník práce a zákon o zaměstnanosti umožňují, aby agentura práce zprostředkovala pro uživatele pracovní sílu zaměstnance formou jeho zaměstnávání. Advokátka a specialistka na pracovní právo Mgr. Romana Náhlíková Kaletová se však domnívá, že se uvedené předpisy dostatečně nevěnují specifikům agenturního zaměstnávání.

Nejvyšší soud vydal v nedávné době druhé přelomové rozhodnutí ve věci přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích mezi dodavateli, a navázal tak na svůj dřívější rozsudek 21 Cdo 3712/2015.

„Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat,“ říká Mgr. Ing. Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. Domnívá se, že zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení.

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Knižní novinky ze světa odborné literatur