Revoluce v zákoníku práce
Na začátku legislativního procesu se nachází novela zákoníku práce, která je způsobilá zásadním způsobem změnit některé jeho tradiční instituty. Navrhovaná vládní novela zákoníku práce přináší několik zajímavých novinek, ale také změny, jež lze bez nadsázky označit za revoluční.
V případě schválení novely v současném znění se například výrazně změní způsob výpočtu dovolených. Nárok na dovolenou by nově nebyl určován podle zaměstnancem odpracovaných dnů, ale v závislosti na týdenní pracovní době zaměstnance. Výsledný nárok na čerpání dovolené by se tak nově stanovoval v hodinách. Dále by doba, po níž zaměstnanec nekonal práci pro důležitou osobní překážku v práci, měla být považována pro účely výpočtu délky dovolené za odpracovanou, a to až do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby, avšak s podmínkou, že v daném kalendářním roce zaměstnanec skutečně odpracoval alespoň její dvanáctinásobek.
Nejvýraznější navrhovaná změna se týká minimální mzdy, jejíž výši doposud určovala nařízením vláda. Novela počítá se zavedením automatického mechanismu, jehož prostřednictvím se výše minimální mzdy naváže na úroveň mzdy průměrné. Výše minimální mzdy by se pak určila jako 0,548 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok, čímž by došlo k jejímu razatnímu nárůstu. Navýšení minimální mzdy by následně ovlivnilo i výši jednotlivých úrovní mzdy zaručené.
Novinkou je návrh na zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Tento institut má zlepšit propojení rodinného a pracovního života. Na sdíleném pracovním místě se budou moci střídat dva i více zaměstnanců tak, aby ná základě jimi vytvořeného pracovního rozvrhu v souhrnu naplnili týdenní pracovní dobu, která však nesmí přesáhnout zákonem stanovený týdenní limit čtyřiceti hodin. Další navrhované změny se týkají například dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dočasného přidělení zaměstnance, doručování a návratu zaměstnance po skončení rodičovské dovolené.
Navrhovaná účinnost novely je od 1. července 2019 s tím, že u úpravy institutu dovolené se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.
Zdroj: BNT journal
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
