Neexistující otcovská dovolená – jak na ni

V souvislosti se zavedením dávky otcovské poporodní péče se hodně hovořilo o tzv. „otcovské dovolené“. Tento pojem vyvolává dojem, že zákonodárce přidal do zákoníku práce další důležitou osobní překážku v práci. Avšak překážku v práci s názvem otcovská dovolená v zákoníku práce nenajdeme.

advokát, Advokáti Písek
Foto: Fotolia

Je tomu tak proto, že dávka otcovské poporodní péče (označována v zákoně o nemocenském pojištění také jen jako "otcovská") byla s účinností od 1. února 2018 zavedena jenom jako dávka, aniž by byla doba, po kterou je poskytována (a po kterou otec pečuje o dítě a nemůže tedy konat práci podle pracovní smlouvy) upravena jako zvláštní překážka v práci na straně zaměstnance v zákoníku práce.

V souladu s § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu:

  • dočasné pracovní neschopnosti,

  • karantény,

  • mateřské nebo rodičovské dovolené,

  • ošetřování dítěte mladšího 10 let (a v určitých případech i ošetřování jiného člena domácnosti)

  • péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v zákoně o nemocenském pojištění.

V souladu s § 191a zákoníku práce pak je zaměstnavatel povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody.

Konečně v souladu s § 199 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, který nemůže konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci, pracovní volno ve stanoveném rozsahu. Rozsah stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které stanoví také okruh a podmínky těchto jiných důležitých překážek v práci na straně zaměstnance, kterými jsou:

  • vyšetření nebo ošetření,

  • pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce,

  • přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,

  • znemožnění cesty do zaměstnání,

  • svatba,

  • narození dítěte,

  • úmrtí,

  • doprovod,

  • pohřeb spoluzaměstnance,

  • přestěhování a

  • vyhledání nového zaměstnání.

Doba nepřítomnosti v práci po dobu pobírání dávky otcovské poporodní péče není zmíněna ani v ustanovení § 216 zákoníku práce, určujícím, které překážky v práci je nutné posuzovat pro účely dovolené jako výkon práce.

S ohledem na tyto skutečnosti lze říci, že doba pobírání dávky otcovské poporodní péče by mohla být jinou důležitou překážkou v práci bez náhrady mzdy, která není uvedena v nařízení vlády 590/2006 Sb. (existence těchto jiných neupravených překážek se obecně připouští), nebo by měl otec ve skutečnosti žádat v tomto rozsahu o rodičovskou (nikoli tedy „otcovskou“) dovolenou, což je zřejmě nejlogičtější a pro zaměstnance nejvýhodnější cestou.

Čerpání rodičovské dovolené po dobu pobírání dávky otcovské poporodní péče je nejvhodnější mimo jiné také proto, že doba této otcovské poporodní péče by jako rodičovská dovolená (spadající do rozsahu mateřské dovolené) byla považována za výkon práce pro účely dovolené. A zároveň z důvodu, že je zaměstnanec v době čerpání rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele (což platí jen pro některé výpovědní důvody).

Protože je zaměstnanec v souladu s § 206 zákoníku práce povinen včas o pracovní volno zaměstnavatele požádat a prokázat konkrétní překážku v práci zaměstnavateli, je tedy i na zaměstnanci, aby věděl, z důvodu jaké překážky v práci má žádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a tuto překážku v práci (tj. nejlépe rodičovskou dovolenou) zaměstnavateli specifikoval.

Samotná „Žádost o dávku otcovské poporodní péče“, kterou zasílá zaměstnanec České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím zaměstnavatele, totiž není zároveň žádostí o poskytnutí pracovního volna a prokázáním určité překážky v práci na straně zaměstnance.

Pokud jde o samotnou dávku otcovské poporodní péče, pak podmínky nároku na její vznik stanoví zákon o nemocenském pojištění v § 38a a násl.

Nárok na dávku má:

  • pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem

  • pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. (muž i žena)

Podmínkou pro vznik nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění (např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na otcovskou; u OSVČ pak účast na pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.

Dávka se poskytuje jednorázově po dobu 7 kalendářních dnů (nelze ji přerušit), a to v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Dávku lze čerpat v případě péče o totéž dítě jen jednou a jen jedním oprávněným.

Výše otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den (tedy stejně jako peněžitá pomoc v mateřství).

Hodnocení článku
77%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články