Články s tagem: zákoník práce

Vláda schválila dne 16. 12. 2019 připravovanou rozsáhlou novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce), o níž jsme již dříve informovali, přičemž byl návrh k projednání Poslanecké sněmovně předložen dne 2. 1. 2020, dne 24.1. 2020 proběhlo 1. čtení a návrh zákona byl přikázán k projednání výborům.

Uzavřeli jste jako pronajímatel nájemní smlouvu na byt nebo prostor sloužící podnikání, ale nájemce řádně nehradí nájemné nebo smlouvu jinak porušuje? Smlouvu jednoduše vypovím, pomyslí si většina pronajímatelů. Že správně sepsaná výpověď nájemní smlouvy však není samozřejmostí a zdánlivě nevýznamné opomenutí může znamenat neplatnost výpovědi, nám nedávno opět připomněl Nejvyšší soud.

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli rozvázat v případě, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pracovní poměr výpovědí. Podle názoru Nejvyššího soudu je na tuto možnost třeba za určitých okolností pohlížet jako na povinnost.

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli rozvázat v případě, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pracovní poměr výpovědí. Podle názoru Nejvyššího soudu je na tuto možnost třeba za určitých okolností pohlížet jako na povinnost.

Pracovněprávní vztahy úředníků územně samosprávních celků se řídí zákoníkem práce, pokud zákon o úřednících nestanoví jinak. Právní úprava skončení pracovního poměru je obsažena především v ust. § 48 – 73a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále také jen „ZP“), § 10 – 13 zákona č. 312/2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (dále jen „ZÚÚSC“).

Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?

Na začátku prosince schválila vláda České republiky zvýšení minimální mzdy. Toto navýšení bude účinné od 1. 1. 2020. Na kolik si nyní zaměstnanci s minimální mzdou přijdou a co všechno výše minimální mzdy ovlivňuje?

Vláda na svém jednání v pondělí 16. prosince 2019 schválila návrh novely zákoníku práce předkládaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Součástí novely je ukotvení sdíleného pracovního místa, změna výpočtu nároku na dovolenou, navýšení finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zjednoduší se také doručování písemností a dojde ke snížení administrativní náročnosti zaměstnavatelů. Nyní návrh zamíří k projednání v parlamentu.

Lucemburský odvolací soud řešil, zda je možné po zaměstnanci požadovat, aby na své dovolené byl k dispozici na e-mailu či mobilu pro řešení pracovních záležitostí. V současnosti se jedná o často zmiňované téma, které úzce souvisí s tzv. work-life balance – hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Dobrá pracovní smlouva by měla být dostatečně určitá, aby předcházela sporům a nejasnostem ve vztahu se zaměstnanci. Co to konkrétně znamená? Zde je 10 základních bodů, v nichž se v praxi chybuje.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát proces směřující k uzavření pracovního poměru jako zcela běžná činnost bez možných nástrah, číhají na ně ovšem při jeho uzavírání různá úskalí, kterým bych se na ploše vymezené tomuto článku rád krátce věnoval.

V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho důsledky jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), a to konkrétně v jeho ustanoveních § 69 a násl., přičemž zákoník práce v zásadě rozlišuje dvě situace neplatného rozvázání pracovního poměru.

Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.

Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?

V posledních týdnech se v médiích diskutuje o rozsudku Soudního dvora EU č. C-55/18 [1], který se týká evidence pracovní doby. Čeští zaměstnavatelé jsou již několik let povinni vést evidenci pracovní doby zaměstnanců. Přináší tento rozsudek pro zaměstnavatele další povinnosti?

Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.

Spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru jsou jedním z nejčastějších pracovněprávních sporů, které soudy řeší. V případě, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel nenapadnou rozvázání pracovního poměru u soudu, případně nebudou ve sporu úspěšní, bude toto rozvázání platné, i pokud by nesplňovalo zákonné předpoklady.

Pokud bych měla odpovědět na otázku, co mě v poslední době zaujalo, byly by to tzv. „moderní odbory“.

Lucemburk 14. května (ČTK) - Všichni zaměstnavatelé v Evropské unii budou muset přesně zaznamenávat dobu, po kterou jsou jejich zaměstnanci v práci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který platí pro všechny státy osmadvacítky.

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Skončení pracovního poměru dohodou o rozvázání může mít vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti a na její výši. Může dojít ke snížení nebo odkladu?

Náplň práce vedoucích zaměstnanců je různorodá. Často v zastoupení zaměstnavatele, v souladu s vnitřními předpisy apod. činí i právní jednání vůči svým podřízeným kolegům, včetně těch, která se týkají vzniku, změny nebo skončení jejich pracovního poměru.

Účelem uzavření kvalifikační dohody je zajistit zaměstnavateli navrácení vynaložených nákladů spojených se zvyšováním kvalifikace zaměstnance, pokud dojde k ukončení pracovního poměru před uplynutím sjednané doby. Její podobu a náležitosti podrobněji upravuje ustanovení § 234 a násl., zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy si zaměstnavatelé pletou výpovědní důvod neuspokojivých pracovních výsledků s výpovědním důvodem porušování povinností vztahujících se k vykonávané práci.