Články s tagem: zákoník práce

Právo sociálního zabezpečení, které je úzce spojeno s pracovněprávní oblastí, je dynamicky se rozvíjejícím oborem práva, což je dáno mimo jiné tím, že se přizpůsobuje aktuálním potřebám a převládajícím nárokům společnosti. Ze strany veřejnosti jsou změny v tomto oboru vnímány velice citlivě a přijímány často s velkou dávkou emocí, neboť tyto se veřejnosti přímo dotýkají. Tento příspěvek má za cíl poukázat na některé změny, ke kterým v sociálně-právní oblasti došlo či v blízké budoucnosti pravděpodobně dojde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelu zákoníku práce. Její obsah a nejzásadnější novinky představí na kongresu Právní prostor 2016 hned dva přednášející - Petr Hůrka a Nataša Randlová.

Při uzavírání pracovního poměru, ale i kdykoli v jeho průběhu, se zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout na trvání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednávání doby určité však má přesná pravidla, resp. hranice, které musí strany pracovního poměru dodržet.

JUDr. Tomáš Bělina se specializuje, stejně jako jeho otec profesor Miroslav Bělina, na pracovní právo. V dnešním rozhovoru například shrnuje nejdůležitější legislativní a judikatorní novinky loňského roku, stejně jako očekávání na poli pracovněprávní legislativy pro tento rok.

Soubor soudniček pod společným názvem Trojlístek.

Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.

Dne 10. září 2015 rozhodl Soudní dvůr EU ve věci C-266/14 o předběžné otázce týkající se výkladu pojmu „pracovní doba“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby („Směrnice“).

Novela nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu zavedla od 1. ledna 2015 pro zaměstnavatele nové povinnosti při evidenci a hlášení pracovních úrazů. S ohledem na přetrvávající nedostatky v praxi je problematika pracovních úrazů shrnuta níže.

Úděl učitelů je vskutku nelehký. I navzdory tomu, že se v české historii skví velká jména jako Jan Amos Komenský, učitel národů, se povolání učitele netěší přílišné oblibě. A to i přes to, že se v různých žebříčcích prestiže umisťuje tradičně vysoko[1], například spolu s lékaři.

Novela zákoníku práce, která je účinná k 1. 10. 2015, přináší zejména posílení práv poškozených zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, kdy se bude měnit nejen hodnota jednoho bodu, ale i počty bodů za konkrétní úrazy.

Ačkoli jsou personalisté právníky často upozorňováni na nutnost uzavření pracovní smlouvy nejpozději v den, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, resp. v den kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat, je běžnou praxí, že je pracovní smlouva uzavřena později.

Brno 11. srpna (ČTK) - Úřad práce zaplatí pokutu 50.000 korun za chyby v zakázce na výběr firmy na podporu nezaměstnaných s názvem Start na Ostravsku v objemu více než 40 milionů korun. Původně měl platit 900.000. Sankci, kterou vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ale zmírnil Krajský soud v Brně. Úřad práce se dál odvolávat nebude. ČTK to dnes řekla jeho mluvčí Kateřina Beránková.

Zákoník práce stanoví velmi přísné podmínky pro doručování důležitých písemností zaměstnanci, které vypočítává v § 334 odst. 1. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (mzdový nebo platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?

Skloubit profesní život s rodinným je pro rodiče předškolních dětí výzva. Řešení představují alternativní pracovní úvazky a flexibilní formy práce. Český pracovní trh však v tomto ohledu stále zaostává za západoevropskými státy. Zatímco v roce 2013 v Česku na zkrácený úvazek pracovalo 10 procent žen, v sousedním Rakousku toto číslo dosáhlo 45 procent a v Nizozemsku dokonce 77 procent.

S příchodem nového roku se vedle řady zákonů tradičně mění také množství podzákonných předpisů. Níže uvedený souhrn představuje kompletní přehled novinek v pracovněprávní oblasti, který se v pracovním chaosu na začátku nového roku může hodit nejen personalistům.

Praha 4. února (ČTK) - Uzavírání pracovních smluv s učiteli pouze na školní rok a jejich propouštění na dobu prázdnin by mělo být až na výjimky zakázáno zákonem. Příslušný návrh novely zákona o pedagogických pracovnících dnes schválila vláda. Novinářům to řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Podle něho se taková praxe týkala řádově stovek učitelů.

Jaké knižní novinky ze světa odborné literatury přinesl počátek roku 2015?

Jaké knižní novinky ze světa odborné literatury přinesl počátek roku 2015?

Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.

Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.

Randls Training zahajuje činnost v září 2014. Přijímací pohovory, příprava pracovněprávní dokumentace, vedení personální evidence všech zaměstnanců, spolupráce s úřady práce, zajišťování vzdělávání a školení zaměstnanců, vymýšlení efektivních hodnotících a motivačních zaměstnaneckých systémů nebo proces ukončování pracovních poměrů – to je pouze zlomek činností personalistů, kteří se neobejdou bez průběžného doplňování znalostí aktuálních pracovněprávních předpisů.

Pro závěr, zda povolení kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013

Přestože posláním nového občanského zákoníku (NOZ) je komplexně upravit soukromoprávní vztahy v jednom předpise, zůstává i nadále v účinnosti zákoník práce (ZP). Vyjma drobných změn, kterých ZP v souvislosti s rekodifikací doznal, se však do pracovněprávní oblasti promítne i nové a odlišné pojetí jednotlivých institutů soukromého práva.

Spolu s velkou rekodifikací soukromého práva došlo k zásadním změnám nejen v oblasti samotného práva občanského, ale v neposlední řadě též práva pracovního. Jednou z podstatných novelizací, kterou pracovní právo díky občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. zažilo, je oblast zaměstnávání nezletilých osob. Ačkoli i tuto úpravu potká pravděpodobně v blízké době zásadní novelizace, je vhodné se s ní, alespoň prozatím, seznámit.