Menu

Články

Novinky a návrhy zásadních novel v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení

ČlánkyPracovní právoMgr. Bc. Veronika FuksováMgr. Zuzana Hrbáľová28.03.2016
Mgr. Bc. Veronika FuksováMgr. Zuzana Hrbáľová28.03.2016

Právo sociálního zabezpečení, které je úzce spojeno s pracovněprávní oblastí, je dynamicky se rozvíjejícím oborem práva, což je dáno mimo jiné tím, že se přizpůsobuje aktuálním potřebám a převládajícím nárokům společnosti. Ze strany veřejnosti jsou změny v tomto oboru vnímány velice citlivě a přijímány často s velkou dávkou emocí, neboť tyto se veřejnosti přímo dotýkají. Tento příspěvek má za cíl poukázat na některé změny, ke kterým v sociálně-právní oblasti došlo či v blízké budoucnosti pravděpodobně dojde.

Začátek roku 2016 byl spojen s několika významnými změnami v oblasti pracovního práva. Předně došlo k obecnému navýšení minimální mzdy z částky 9.200,- Kč na částku 9.900,- Kč. Hodinová minimální mzda se tedy zvýšila z 55,- Kč na 58,70 Kč. U zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, činí minimální mzda nově 9.300,- Kč. V současnosti se veřejná diskuze ubírá tím směrem, že se hovoří o sjednocení částky minimální mzdy ve vztahu ke všem zaměstnancům bez ohledu na to, zda jsou poživateli invalidního důchodu či nikoliv. Tyto úvahy jsou podporovány zejména ze strany Veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která odlišné částky minimální mzdy považuje za diskriminační.

S účinností od konce roku 2015 byl přijat zákon č. 381/2015 Sb., o jednorázovém příspěvku důchodci, který má formu finanční výpomoci ve výši 1.200,- Kč. Nárok na něj mají ti poživatelé důchodů, kteří mají nárok na výplatu důchodu alespoň po část tzv. rozhodného měsíce, pokud tento důchod byl přiznán ode dne, který spadá do období před rokem 2016. Tzv. rozhodným měsícem je druhý kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti, tedy únor 2016. Příspěvek se v rozhodném měsíci vyplatí bez žádosti, avšak pokud zanikl nárok na výplatu důchodu v rozhodném měsíci přede dnem, který je termínem výplaty důchodu, je třeba o příspěvek písemně požádat.

Počínaje rokem 2016 nabyla účinnosti rovněž novela zákona o podpoře regionálního rozvoje, která přináší změny v oblasti poskytování zahraničního stravného zaměstnancům. Změny se týkají především výše zahraničního stravného, kdy oproti roku 2015 dojde v případech zahraničních cest do mnoha zemí, například USA, Kanady nebo Číny, ke zvýšení. Výše sazeb pro rok 2016 byla stanovena Ministerstvem financí České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, vyhláškou č. 309/2015 o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016. Pro výpočet zahraničního stravného je rozhodující okamžik přechodu státních hranic. Zaměstnanci se poskytuje stravné ve výši základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Ovšem, pokud doba strávená na zahraniční cestě trvá dobu kratší než 1 hodinu, stravné se neposkytuje. V případě, že je zaměstnanci poskytnuto během zahraniční cesty bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné pouze ve výši 25 % stravného, je-li mu poskytováno zahraniční stravné ve výši základní sazby. Zaměstnavatel je ke krácení stravného povinen, protože pokud by tak neučinil, jednalo by se o zdanitelný příjem zaměstnance.

Od 1. 10. 2015 platí, že zaměstnavatelé mohou využívat možnosti tzv. kurzarbeitu, tedy příspěvku v době částečné nezaměstnanosti. Princip tohoto institutu spočívá v tom, že na základě nařízení vlády, kterým vláda stanoví, že v konkrétním případě existují podmínky pro poskytnutí podpory zaměstnavatelům, budou zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytovat 50 % mzdy a stát k tomu doplatí dalších 20 %, a to prostřednictvím úřadů práce. Zaměstnanci v takovém případě budou v době částečné nezaměstnanosti dostávat 70 % své dosavadní mzdy. Tento institut se však uplatní pouze za situace, kdy následkem vnějších vlivů jako je hospodářská krize nebo třeba živelné pohromy velkého rozsahu, zaměstnavatelé nebudou mít pro své zaměstnance dostatek práce a museli by je jinak propustit. Délka takové podpory je omezena na půl roku s možností maximálně jednoho opakování, pokud vláda nerozhodne jinak. Současně by se zaměstnavatel musel zavázat, že zaměstnance v tomto období nepropustí. O důvodech, které umožňují uplatnit tento institut v konkrétním případě, bude vláda rozhodovat v každém jednotlivém případě. Příspěvek od státu by měly získat ti zaměstnavatelé, kteří nebudou schopni zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby. V odůvodněných případech může vláda stanovit delší dobu podpory.

V červnu 2014 nabyla účinnosti novela zákona o pobytu cizinců, díky které došlo k nahrazení zelené karty kartou zaměstnaneckou. Zmíněný cizinecký zákon ovšem prošel další novelizací s účinností od prosince 2015. Novela přináší usnadnění pro cizince v oblasti jejich zaměstnávání, a to zejména v případě, kdy držitel zaměstnanecké karty požádá o souhlas se změnou zaměstnavatele nebo pracovní pozice ve lhůtě 120 dnů před skončením platnosti dosavadní zaměstnanecké karty. Taková žádost pak bude vyřízena současně také jako žádost o prodloužení zaměstnanecké karty.

V současnosti se hovoří o několika novelizacích v oblasti pracovního práva, které by mohly mít zásadní vliv na jeho další podobu, neboť v současné době procházejí legislativním procesem. Karenční doba, tedy doba prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kdy zaměstnanci není poskytována náhrada mzdy, by měla být dle poslaneckého návrhu zrušena. Příslušná novela zákoníku práce je připravena k druhému čtení v Poslanecké sněmovně, přičemž její Výbor pro sociální politiku doporučil tuto novelu přijmout. Jednání o této změně bude předmětem příští schůze Poslanecké sněmovny a v případě, že bude schválena, přinese do vnitropodnikových pracovněprávních záležitostí rozsáhlé změny. Měli by to být právě zaměstnavatelé, kteří by museli hradit rovněž první tři dny pracovní neschopnosti, což by pro ně s sebou neslo nemalé dodatečné náklady.

Třetí čtení v rámci legislativního procesu nyní čeká i návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Za předpokladu, že by byla tato norma schválena, dojde k zákazu prodeje ve dnech, na které připadá státní svátek, a to pod pokutou až jeden milion korun. V případě, že by se provozovatel uvedeného správního deliktu dopustil opakovaně, bylo by možné uložit pokutu ve výši až pěti milionů korun. Tato omezení by se netýkala prodejen, jejichž plocha nepřesahuje 200 m2, dále čerpacích stanic nebo lékáren. Jedná se ale o politicky sporné téma, protože se ozývají hlasy, že navrhovaná právní úprava by výrazně zvýhodňovala zejména drobné obchodníky. Předkladatelé svůj návrh odůvodňují tím, že občané nemají trávit svůj volný čas ve sváteční dny nakupováním v obchodních centrech. Proti tomu se ovšem zvedla vlna odporu, jelikož mnozí zastávají liberální názor, že tato oblast společenského života by neměla být regulována a předloženou úpravou by tak došlo k zásahu do tržní ekonomiky a svobodného podnikání.

Některé záměry teprve čekají na projednání v rámci legislativního procesu. Jedná se například o věcný záměr zákona upravujícího ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení věku 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku, který v současnosti projednává legislativní rada vlády, nebo o novelu zákona o zaměstnanosti, která počítá s modifikací současné podoby agenturního zaměstnávání.

Z aktuální pracovněprávní judikatury vybíráme rovněž dvě zajímavá rozhodnutí. V polovině února 2016 se Ústavní soud České republiky ve svém nálezu IV. ÚS 3122/2015 vyjádřil k problematice odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu. Stanovení konkrétní výše odškodnění by mělo dle Ústavního soudu co nejvíce odpovídat skutečným následkům, které poškozený v důsledku pracovního úrazu utrpěl. Přiznaná částka pak nemusí odpovídat určitému násobku bodového ohodnocení za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vyplývají z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nejvyšší soud České republiky vydal koncem roku 2015 rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1494/2014, ve kterém se zabývá významem pohnutky zaměstnavatele při výpovědi z organizačních důvodů podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Nejvyšší soud vyslovil názor, že v dané situaci je pohnutka zaměstnavatele vedlejší, klíčový je ale aspekt toho, aby organizační opatření bylo skutečné, a dané místo bylo zrušeno bez náhrady. Není proto rozhodné, zda pohnutkou zaměstnavatele byl odchod zaměstnance, jelikož ji nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy. 

Mgr. Bc. Veronika Fuksováadvokátní koncipientka, CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Zuzana HrbáľováSenior Attorney, CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři