JUDr. Jiří Matzner Ph.D., LL.M.

Registrace ochranné známky Evropské unie je v dnešní době velmi populární, přičemž proces zápisu i základní pravidla námitkového řízení jsou upravena v nařízení o ochranné známce Evropské unie.

Vzhledem k aktuální povolební situaci a intenzivním diskuzím o zdravotním stavu prezidenta České republiky panují pochybnosti ohledně jeho schopnosti řádně vykonávat prezidentskou funkci.

Ministerstvo spravedlnosti ČR v současné době pracuje na zavedení možnosti konání soudních jednání online.

Podmínky připouštění důkazů pořízených záznamem v občanském soudním řízení bez souhlasu nahrané osoby se dlouho vyvíjely rozhodovací praxí českých soudů. Pojďme si problematiku přiblížit ve světle dnešní judikatury.

Problematiku zajištění budoucích pohledávek komplexně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to zejména v ustanovení § 1310 a.n.

Je všeobecně známá věc, že existuje ústavně-právní princip zákazu zpětné účinnosti neboli zákazu tzv. retroaktivity, který se vztahuje k právním normám – tedy k zákonům a jiným právním předpisům přijatým v legislativním procesu. Jak je to ovšem s přípustností smluvní retroaktivity?

Problematika tzv. překvapivých rozhodnutí v občanskoprávních soudních řízeních je úzce spjata se zásadou právní jistoty a zásadou legitimního očekávání.

Novela autorského zákona přinesla novinky v právní úpravě týkající se stanovení cen kolektivními správci.

Jaké budou reálné dopady novely autorského práva v části týkající se úprav zákonných licencí v praxi? Odpověď na tuto otázku se dozvíme již zanedlouho. V každém případě je však už nyní zcela jasné, že se bude jednat o proměny zásadního charakteru.

Sjednávání právních domněnek a fikcí bylo z důvodu praktičnosti tohoto institutu mezi podnikateli značně oblíbené, zejména pak u sjednávání tzv. fikce doručení, podle které se písemnost odeslaná druhé smluvní straně považovala po uplynutí smluvně sjednané lhůty za doručenou.

Právní úprava nájmu bytu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 2235 a násl. Problematiku skončení nájmu bytu pak zejména v ustanoveních § 2285 a násl. občanského zákoníku.

Problematiku vydržení movitých a nemovitých věcí komplexně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva k věci držbou, která trvá po určitou zákonem stanovenou dobu a naplňuje určité zákonem stanovené podmínky, čímž dochází ke sjednocení právního a faktického stavu držby a vlastnictví.

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jednou z nejčastějších obchodně-právních změn, jejíž podmínky dnes upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Podmínky převodu podílu jsou u tohoto typu obchodní společnosti v zákoně nastaveny celkem jednoznačně, jakkoliv se i u jednotlivých společností mohou lišit například v závislosti na tom, zda jsou k podílům vydány kmenové listy nebo zda společenská smlouva podmínky převodu podílu upravuje odlišně od zákonné úpravy. Pojďme si v tomto článku přiblížit některá specifika procesu převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Dokazování v občanském soudním řízení představuje velice důležitou problematiku, která má stanovená určitá pravidla, jimiž je nezbytné se řídit a jež mohou mít na vývoj soudního sporu značný vliv. Podobně je to i se schopností účastníků řízení svá tvrzení před soudem podložit vhodnými a přesvědčivými důkazy a unést tak důkazní břemeno, které bývá často klíčem k úspěchu ve sporu.

Splnění dluhu za jiného zní na první pohled trochu jako utopie, ke které dochází zpravidla jen mezi příbuznými nebo osobami blízkými. Překvapivě se však jedná o právní institut, který plní řadu praktických funkcí, od jakéhosi „vynuceného“ postoupení pohledávky až po splnění dluhu za třetí osobu např. z titulu ručení. Problematiku plnění za třetí osobu upravuje ustanovení § 1936 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme se podívat na některá specifika tohoto institutu.

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou.

Přihlašování ochranných známek, jakož i vymezení toho, co vše může tvořit ochrannou známku a jaká právní ochrana jejímu vlastníku náleží, upravuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Samotný proces přihlášení ochranné známky je z administrativního hlediska relativně nenáročný, stejně jako poplatek za přihlášku ochranné známky, který není nikterak nepřiměřený výhodám, jež jsou se zápisem ochranné známky nerozlučně spjaty.

Dokazování v občanském soudním řízení podrobně upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který mimo jiné specifikuje jednotlivé druhy důkazů (jako např. důkaz výpovědí svědků, listinný důkaz, důkaz znaleckým posudkem apod.) a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazních prostředků soudy.

Od 1. listopadu roku 2012 je v zákoně č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“) obsaženo ustanovení § 128a upravující podmínky pro odmítnutí zjevně bezdůvodně podaného insolvenčního návrhu, jinými slovy tzv. šikanózního insolvenčního návrhu.

Právo nezbytné cesty je komplexně upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník”). Smyslem tohoto právního institutu je zajistit vlastníkovi pozemku přístup k veřejné cestě za předpokladu, že k takovéto cestě přístup nemá nebo jeho stávající přístup k veřejné cestě je zcela nedostačující jeho potřebám.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho důsledky jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), a to konkrétně v jeho ustanoveních § 69 a násl., přičemž zákoník práce v zásadě rozlišuje dvě situace neplatného rozvázání pracovního poměru.

Právní úprava výživného mezi předky a potomky je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 910 a násl. Problematice určování výše výživného věnovala odborná literatura i soudní judikatura již značnou pozornost.

Společník může svoji účast ve společnosti s ručením omezeným ukončit mnoha různými způsoby. Právní úpravu možných způsobů ukončení účasti společníka nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“).

Institut postoupení smlouvy byl do českého právního řádu zakotven teprve nedávno, a to zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Z právního hlediska se tak jedná o relativně nový institut, který v praxi funguje jen několik let a jeho využívání se stále ještě nedostalo lidem a podnikatelům dostatečně pod kůži.