Procesní stádia řízení o námitkách proti zápisu ochranné známky EU

Registrace ochranné známky Evropské unie je v dnešní době velmi populární, přičemž proces zápisu i základní pravidla námitkového řízení jsou upravena v nařízení o ochranné známce Evropské unie.

advokát, zakladatel Matzner Legal
Ochranná známka
Foto: Fotolia

Jelikož počet registrací ochranné známky Evropské unie je značně vysoký, a to především z toho důvodu, že tento typ ochranné známky si registrují subjekty napříč všemi členskými státy Evropské unie, při přihlašování ochranné známky Evropské unie tak přirozeně existuje i nezanedbatelné riziko podání námitek proti jejímu zápisu. Pojďme si proto projít jednotlivá stádia procesu námitkového řízení, který je upraven nejen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017, o ochranné známce Evropské unie (dále jen „Nařízení“), ale také v části „C“ metodických pokynů Úřadu evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „Úřad“), jenž slouží jako podrobný manuál námitkového řízení vedeného u Úřadu.

Přípustnost námitek a sdělení o námitkách

Námitkový proces se skládá celkem ze tří fází, kterými jsou posouzení přípustnosti podaných námitek, lhůta na rozmyšlenou a sporná fáze. V první fázi týkající se posouzení přípustnosti podaných námitek Úřad zkoumá, zda jsou splněny veškeré formální náležitosti podaných námitek, jakož i tzv. absolutní a relativní požadavky na přípustnost námitek. Zejména pak s ohledem na to, zda jsou námitky postaveny na základě staršího práva, kterým zpravidla bývá starší zaspaná ochranná známka. Pokud Úřad v této fázi stvrdí, že starší právo, na jehož základě byly námitky podány, není jasně a jednoznačně určeno, budou námitky Úřadem odmítnuty jako nepřípustné. 

Budou-li ovšem námitky shledány jako přípustné a současně dojde k úhradě poplatku za podání námitek a splnění veškerých potřebných formalit, uvědomí o tom Úřad účastníky námitkového řízení. Stejným oznámením Úřad současně informuje účastníky, že sporná část řízení o námitkách bude považována za zahájenou dva měsíce od doručení předmětného oznámení. V oznámení o námitkách je rovněž Úřadem stanovena lhůta, ve které namítající může předložit skutečnosti, důkazy a argumenty na podporu svých námitek, stejně tak jako lhůta, ve které naopak přihlašovatel může v reakci na to předložit své vlastní argumenty. Cílem oznámení o námitkách je tedy hned na úvod námitkového řízení nastavit jednoznačný harmonogram následného průběhu námitkového řízení, včetně souvisejících lhůt.

Lhůta na rozmyšlenou

V období mezi oznámením o námitkách a zahájením sporného řízení je účastníkům poskytnuta dvouměsíční lhůta, která se nazývá „lhůtou na rozmyšlenou“ a jejím účelem je poskytnout určitý časový prostor účastníkům k tomu, aby se dohodli. V této době je účastníkům umožněno a doporučeno, aby o podaných námitkách popřemýšleli a pokusili se nejprve nalézt smírné řešení celé věci, nežli přistoupí k „ostrému sporu“. Výsledek sporného řízení totiž nikdy nelze s jistotou předvídat, jakkoliv účastníci mohou být o svém nároku skálopevně přesvědčeni. Dohoda na smírném řešení námitkového řízení je totiž jedinou cestou, při které účastníkům nehrozí žádné riziko případné povinnosti hradit náklady sporného řízení (vč. nákladů protistrany), pokud by ve sporu nebyli úspěšní. 

Jistou motivací pro urovnání námitkového řízení smírnou cestou je, že při splnění určitých podmínek bude poplatek Úřadu za podání námitek namítajícímu vrácen. Cestou k dosažení smíru pak může být třeba nabídka částečného zpětvzetí přihlašovaného označení – zejména pak v rozsahu tříd výrobků a služeb, u nichž existuje „překryv“ se starší ochrannou známkou. Jakkoliv lze lhůtu na rozmyšlenou na základě žádosti účastníků prodloužit, a to celkem až na 24 měsíců, ne vždy lze dohody mezi účastníky dosáhnout. V takovém případě řízení dospěje do sporné části.

Sporná fáze řízení o námitkách

V rámci sporné fáze řízení o námitkách je nejprve namítající povinen vypracovat a předložit svou argumentaci za účelem přesvědčení Úřadu o tom, že přihlašované označení zasahuje do práv ke starší ochranné známce a nemělo by tak dojít k jeho zápisu do rejstříku ochranných známek. Namítající je povinen svou argumentaci řádně podložit potřebnými tvrzeními a důkazy a současně prokázat existenci, platnost a rozsah ochrany uplatněných starších práv. V dalším kroku je na řadě přihlašovatel napadeného označení, aby na svou obranu uvedl patřičné protiargumenty, s cílem ubránit zápis svého přihlašovaného označení a přesvědčit Úřad o jeho nezaměnitelnosti se starší ochrannou známkou. 

Sporná fáze řízení o námitkách je pro obě strany klíčová, jelikož jejím prostřednictvím mají účastníci možnost Úřad přesvědčit o svých argumentech a případné (ne)zaměnitelnosti se starší ochrannou známkou. V této fázi mezi účastníky řízení zpravidla dochází k výměně několika replik postavených např. na srovnání překryvu výrobků a služeb, důkladném vizuálním, fonetickém nebo významovém porovnání přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou atd. V této fázi lze účinně argumentovat rozdílnými dominantními či jinými prvky přihlašovaného označení a starší ochranné známky, případnými významovými rozdíly obou označení nebo odlišnostmi ve výslovnosti obou označení. To vše samozřejmě za předpokladu, že se účastníci nedohodnou a neuzavřou smír, což je možné i v průběhu sporného řízení. Pokud však k dohodě nedojde ani v této fázi námitkového řízení, vydá Úřad na základě předložené argumentace účastníků, podpořené potřebnými důkazy, rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí Úřadu se samozřejmě může strana, která je jím nepříznivě dotčena, odvolat. Odvolání se podává písemně u Úřadu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ve věci a za jeho podání se platí poplatek ve výši 720 EUR.

Závěr

Námitkové řízení zpravidla netrvá méně než jeden rok, pokud se účastníci řízení samozřejmě nedohodnou na jeho ukončení dříve a na podání účastníků obecně nejsou kladeny žádné výrazné formální nároky. Vše tak lze zpravidla vyřídit elektronickými podáními učiněnými prostřednictvím interaktivního elektronického portálu Úřadu. Námitkové řízení musí být však vedeno v některém z pěti jazyků Úřadu tak, aby Úřad byl schopen dle argumentace účastníků spor řádně vyhodnotit a ve věci rozhodnout – těmito jazyky jsou angličtina, francouzština, italština, němčina a španělština. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články