JUDr. Jiří Matzner Ph.D., LL.M.

Ke střetu základních lidských práv a svobod dochází dnes a denně a mnozí z nás jej ani nestačí postřehnout, natož aby měli zájem, energii a čas na to hodnotit, proč a za jakých podmínek k podobnému zásahu došlo a zda byl takovýto zásah oprávněný či nikoliv.

Podmínky odpovědnosti za škodu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), který v základní rovině rozlišuje tzv. obecnou a zvláštní odpovědnost za vzniklou újmu. Obecná odpovědnost za újmu se dělí na odpovědnost za porušení dobrých mravů, dále na odpovědnost za porušení zákona a odpovědnost za porušení smlouvy.

Právní úprava postoupení pohledávky, převzetí dluhu a přistoupení k dluhu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Všechny tři uvedené právní instituty řeší zákonné podmínky změn v osobě dlužníka či věřitele, ke kterým v praxi často dochází, vždy však s určitými rozdíly, jež se týkají například souhlasu dlužníka či věřitele s danou změnou.

Podmínky zániku trestní odpovědnosti upravuje primárně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), a to v ustanoveních §§ 33 až 35. Samozřejmě s výjimkou zvláštní právní úpravy zániku trestní odpovědnosti u mladistvých a právnických osob, která je obsažena v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2003 Sb.,  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění a zákona č. 418/2011 Sb.,  o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění.

Institut žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je zakotven v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „SŘS“). V praxi se využívá zejména v případech, kdy dojde k neoprávněnému zásahu do práv jednotlivce v důsledku vydání rozhodnutí správního orgánu, které je v rozporu se zákonem.

Směnky a jejich zákonné náležitosti podrobně upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, v platném znění (dále jen „zákon směnečný a šekový“). Směnkou se rozumí listinný cenný papír se zákonem stanoveným obsahem, v němž výstavce buď sám slibuje, že zaplatí jiné osobě určitou peněžitou částku (tzv. vlastní směnka) nebo zaplatit tuto částku určité osobě přikazuje (tzv. cizí směnka).

Přesto, že k domovním prohlídkám u advokátů nedochází každý den a nejsou tak úplně běžnou záležitostí, nikde není psáno, že k domovní prohlídce nemůže neplánovaně dojít. Je proto rozhodně namístě být obeznámen s tím, jakým způsobem by se advokát měl zachovat, kdyby jednoho dne u něho doma nebo v kanceláři nečekaně zaklepal policejní orgán a pro účely trestního řízení by se domáhal přístupu k některým jeho listinným dokumentům nebo elektronickým databázím umístěným na serverech či v cloudovém řešení.

Odkaz sám o sobě není dědickým titulem, jak je tomu třeba u dědické smlouvy nebo závěti. Jedná se o institut, kterým zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu, přičemž odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Právní úprava odkazu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme si konkrétněji přiblížit některá důležitá specifika tohoto staronového institutu, který byl do českého právního řádu navrácen teprve před pár lety.

Svoboda projevu je v českém právním řádu zakotvena v čl. 17 Listiny základních práv a svobod a jako jedna ze základních svobod zaručuje každému právo na informace a svobodné vyjadřování svých názorů. Svoboda projevu ovšem není bezmezná a má své limity. To platí dvojnásob v případě mediálních výstupů bulvárních médií, jejichž časté projevy prostřednictvím kritických, zesměšňujících nebo urážlivých článků mohou neoprávněně zasahovat do práv jednotlivců a narušovat jejich soukromí, důstojnost nebo dobrou pověst. Zejména u tzv. veřejně činných osob.

Na trestní odpovědnost sportovců za sportovní úraz je třeba nahlížet vždy v poněkud zvláštním světle, jelikož u sportu obecně jde o společensky velmi prospěšnou činnost, jejíž průběh lze do jisté míry předvídat a platí v ní určitá dopředu stanovená pravidla. K závažnému sportovnímu úrazu však může lehce dojít i při jejich dodržení (jako např. v hokeji). Na druhou stranu nelze sportovce z trestní odpovědnosti za sportovní úrazy zcela vyloučit, jelikož v takovém případě by bylo jednoduché se trestní odpovědnosti vyhnout pod záštitou sportovních aktivit. Trestní odpovědnost sportovců proto musí být určitým způsobem modifikována.

Institut dokazování v občanském soudním řízení je zakotven v občanském soudním řádu, který důkladně popisuje způsoby dokazování před soudem, vyjmenovává jednotlivé druhy důkazních prostředků a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazů soudy (jako např. důkazu listinou, svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem apod.).

Řízení před úřady a správními orgány jako procesní předpis upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“). Pokud se Vám v rámci správního řízení plně nedostává zákonem garantovaných procesních postupů a ze strany úřadu tak dochází např. k diskriminaci, bezdůvodné nečinnosti, nesprávnému úřednímu postupu nebo zneužívání správního uvážení, existují samozřejmě prostředky, kterými se lze proti takovému jednání bránit.

Zábor veřejného prostranství poskytuje společnostem či jednotlivcům možnost si za poplatek „zabrat“ určitou část veřejného prostranství (např. veřejné komunikace nebo náměstí) a tuto plochu využívat například k podnikatelským účelům nebo třeba jako parkovací stání. Za zábor se ovšem platí jen v případě tzv. zvláštního užívání veřejného prostranství, které pokrývá jen relativně úzký okruh činností konkrétně vymezených v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“). V ostatních případech tzv. obecného užívání veřejného prostranství se žádné poplatky neplatí.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným je zakladatelským dokumentem, který definuje a reguluje základní vztahy ve společnosti, jako například určení druhů a výše podílů jednotlivých společníků, vymezení působnosti jednotlivých orgánů společnosti (vč. jednatelů, dozorčí rady nebo valné hromady) a stanovení jejich pravomocí.

Vláda počátkem tohoto roku znovu předložila poslanecké sněmovně k projednání návrh na změnu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), mnohými kritiky přezdívanou jako „dluhová amnestie“, kterou by mělo dojít ke zpřístupnění procesu oddlužení širšímu okruhu lidí než doposud.

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni řadou povinností, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Jednou z nejdůležitějších z nich je povinnost mlčenlivosti.

U zaměstnávání cizinců v České republice rozlišujeme dvě hlavní kategorie. Do té první spadají cizinci, kteří jsou občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) a již mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení jako její občané a k zaměstnání tak nepotřebují žádná povolení.

Nálezem Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. prosince 2017 (dále jen „Nález“) Ústavní soud zrušil vybrané části zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, v platném znění, týkající se především povinnosti vedení elektronické evidence tržeb u bezhotovostních plateb. Evidence tržeb se tak od nyní již nebude vztahovat například na karetní transakce, platby prováděné prostřednictvím platebních bran a další formy bezhotovostních plateb. Řadě podnikatelů, kteří měli povinnost tržby evidovat jen a pouze kvůli příjmu bezhotovostních plateb (zejm. e-shopy, poskytovatelé online služeb atd.), se nyní uleví, jelikož nemalá administrativní zátěž související s jejich evidencí jim zcela odpadne.

Pokládáte si často otázku, komu náleží autorská práva k dílům vytvořeným v rámci pracovního poměru pro zaměstnavatele? Odpověď není úplně jednoduchá, ovšem zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění (dále jen „autorský zákon”) s těmito případy počítá a pro takováto autorská díla má své vlastní označení i specifickou právní úpravu.

Od 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „Insolvenční zákon“), která přinesla řadu zásadních změn v oblasti insolvence. Jedná se o relativně důležitou novelu, která mění mnoho klíčových ustanovení Insolvenčního zákona. Přes všechny provedené změny však zůstává stále otázkou, zda Insolvenční zákon bude svou prapůvodní funkci, kterou je ochrana věřitelů, plnit lépe, než doposud, anebo se bude spíše ubírat cestou zvyšování ochrany dlužníků, kteří si zcela nekriticky půjčují a následně se dostávají do problémů. Pojďme se podívat na některé novinky, které novela do zákona přinesla.

Dne 30. září 2017 nabyla účinnosti dlouho projednávaná novela procesních předpisů – především pak zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Přesto, že OSŘ byl za dobu své účinnosti novelizován už více než 150krát, předmětnou novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. znovu došlo k četným dílčím úpravám – jak u OSŘ, tak i u ZŘS. Přesto, že nejde o žádné systémové změny, které by měnily samotný charakter těchto zákonů, stojí určitě za zmínku.

Ústavní soud České republiky se nedávno zabýval značně osobitým a pro mnohé velmi zajímavým případem, jehož předmětem byl způsob dopadení zloděje elektrokola. Stěžovatelkou zde byla společnost, z jejíž provozovny bylo odcizeno nové elektrokolo, zloděj byl však zachycen na kamerový záznam, který stěžovatelka následně zveřejnila na svém facebookovém profilu s výzvou, aby se kdokoliv, kdo bude schopen a ochoten pachatele identifikovat a pomoci s jeho dopadením, stěžovatelce ozval a poskytl jí informace. Za to stěžovatelka současně nabídla finanční odměnu.

Od příštího roku (přesněji od 25. května 2018) začne být účinné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které je známé především pod anglických názvem General Data Protection Regulation (dále jen „GDPR“).

Nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 ze dne 22. září 2016 značně zpochybnil dosavadní ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se souběhu funkcí statutárního orgánu s pracovním poměrem ve společnosti. K Nálezu Ústavního soudu se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3613/2015 ze dne 19. ledna 2017. V něm však nepřípustnost souběhu funkcí opět potvrdil.

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni četnými povinnostmi, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Kromě povinností mají advokáti vůči svým klientům i určitá oprávnění, která společně tvoří pravidla vzájemného vztahu mezi advokátem a klientem.