Obrana proti nesprávným postupům správních orgánů Zdroj: Fotolia

Obrana proti nesprávným postupům správních orgánů

Řízení před úřady a správními orgány jako procesní předpis upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“). Pokud se Vám v rámci správního řízení plně nedostává zákonem garantovaných procesních postupů a ze strany úřadu tak dochází např. k diskriminaci, bezdůvodné nečinnosti, nesprávnému úřednímu postupu nebo zneužívání správního uvážení, existují samozřejmě prostředky, kterými se lze proti takovému jednání bránit.

JUDr. Jiří Matzner Ph.D.  LL.M.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

Stejně tomu je i v případě, kdy dojde k vydání rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem. Pojďme si proto nyní přiblížit ty nejdůležitější prostředky obrany ve správním řízení, včetně možností jejich účinného využití.

Úřady a správní orgány mají podle správního řádu povinnost dodržovat tzv. základní zásady činnosti správních orgánů, jejichž účelem je předejít nevhodným nebo dokonce šikanózním postupům. Jako jednu z nejdůležitějších zásad činnosti úřadů můžeme uvést např. zásadu legality, podle které má úřad povinnost postupovat vždy v souladu s platnými právními předpisy. Dále také můžeme uvést např. povinnost úřadu k ochraně dobré víry, k rychlosti a hospodárnosti při vyřizování úředních věcí nebo k rovnému přístupu k dotčeným osobám a zákazu jejich diskriminace nebo povinnost úřadu sloužit svým občanům, vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. V neposlední řadě můžeme uvést samozřejmě i zákaz jakéhokoliv zneužití správního uvážení ze strany úřadu. V případném sporu s úřadem je tak určitě vhodné na případné porušení některé ze základních zásad činnosti správních orgánů dostatečně upozornit.

Jak se bránit proti špatným či dokonce šikanózním postupům úřadů

Pokud úřady nedodržují výše zmíněné základní zásady činnosti správních orgánů nebo jinak porušují zákon a jednají neeticky, nezbývá než se proti jejich přístupu bránit zákonnými prostředky. Samozřejmě za předpokladu, že se s nimi není možné domluvit jinou cestou. Správní řád možností obrany proti postupu správních orgánů nabízí hned několik. Tou nejpřímočařejší z nich bývá zpravidla odvolání, které lze podat proti jakémukoliv rozhodnutí správního orgánu, a to do 15 dnů ode dne oznámení příslušného rozhodnutí. Včas podané a přípustné odvolání s veškerými zákonnými náležitostmi mívá tzv. odkladný účinek (nestanoví-li zákon jinak), v důsledku, kterého nenastává právní moc ani vykonatelnost rozhodnutí, a to až do doby vydání rozhodnutí v odvolacím řízení. 

Dalším důležitým prostředkem obrany ve správním řízení je tzv. ochrana před nečinností úřadu. Opatření proti nečinnosti úřadu se zahajuje z moci úřední nadřízeným správním orgánem v momentě, kdy se tento orgán dozví o nečinnosti příslušného úřadu vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě. Vhodná opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán přijmout i v případě, kdy je z okolností jasné, že příslušný správní orgán nestihne vydat rozhodnutí o žádosti (popř. zahájit řízení z moci úřední nebo v řízení řádně pokračovat) včas ve stanovené lhůtě. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může návrh na přijetí potřebných opatření proti nečinnosti úřadu podat i samotný účastník řízení. V rámci příslušných opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán například přikázat nečinnému úřadu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí, případně může věc i převzít sám a rozhodnout v ní namísto nečinného úřadu.

Další přípustnou formou obrany proti nezákonným postupům úřadů je tzv. přezkumné řízení. Přezkumné řízení je dozorčí institut ve správním řízení, ve kterém správní orgány z moci úřední přezkoumávají již pravomocná či jen předběžně vykonatelná rozhodnutí v případech, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí jsou v souladu s právními předpisy. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení, který však není návrhem na zahájení řízení. Jestliže správní orgán neshledá důvody k jeho zahájení, není povinen přezkumné řízení zahájit – v takovém případě je správní orgán pouze povinen o důvodech nezahájení přezkumného řízení do 30 dnů navrhovatele informovat. 

Přezkumné řízení zpravidla provádí správní orgán nadřízený tomu, který rozhodnutí vydal. Jestliže však dal podnět k zahájení přezkumného řízení některý účastník, může přezkumné řízení provést i přímo ten správní orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal. Pouze však za předpokladu, že účastníkovi, který podnět uplatnil, plně vyhoví a současně tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi (ledaže s tím všichni dotčení účastníci vysloví souhlas). Pokud je v přezkumném řízení zjištěno, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán jej zruší nebo změní, případně věc vrátí odvolacímu či prvostupňovému orgánu, který je pak jeho právním názorem vázán. 

Odpovědnost za škodu

Je-li kdokoliv dotčen na svých právech při výkonu státní moci rozhodnutím správního orgánu či nesprávným úředním postupem a je-li mu tímto způsobem způsobena škoda, může se domáhat její náhrady po státu, a to na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nárok na náhradu škody pak zahrnuje především náklady řízení, které byl poškozený nucen vynaložit na dosažení zrušení nebo změny určitého nezákonného rozhodnutí nebo nápravy nesprávného úředního postupu.

Požadovat náhradu nákladů řízení je ovšem možné pouze tehdy, kdy poškozený neměl možnost tak učinit v průběhu řízení na základě procesních předpisů nebo mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Zároveň bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, lze podle uvedeného zákona požadovat také poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Přiměřené zadostiučinění lze poskytnout i v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Obou těchto nároků je však nutné se po státu domáhat žalobou.

Závěr

Pokud úřady nerespektují zákon, nerozhodují včas nebo dokonce zneužívají svých pravomocí, nezbývá než se proti tomu bránit. Správní řád poskytuje řadu způsobů, které lze jako prostředek obrany proti takovému jednání úřadů a správních orgánů využít a dovolat se tak spravedlnosti, včetně případné náhrady za vzniklou škodu či nemajetkovou újmu. Na druhou stranu je přesto pořád tím nejrychlejším, nejjednodušším a nejméně nákladným způsobem nápravy nalezení smírného řešení sporu s příslušným úřadem.

nesprávný úřední postup správní orgán

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze