Zaměstnávání cizinců v České republice ze zemí mimo Evropskou unii
U zaměstnávání cizinců v České republice rozlišujeme dvě hlavní kategorie. Do té první spadají cizinci, kteří jsou občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) a již mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení jako její občané a k zaměstnání tak nepotřebují žádná povolení.
Do druhé kategorie pak patří cizinci, kteří jsou občany třetích zemí a kteří k výkonu zaměstnaní na našem území potřebují příslušná povolení – především těmto cizincům se budeme v tomto článku věnovat.
Legislativní oporou je zde především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění.
Cizinci pocházející z tzv. třetích zemí (tj. ze zemí mimo EU, EHP a Švýcarsko), kteří chtějí být v ČR zaměstnáni, k tomu potřebují jednak příslušné povolení k zaměstnání od úřadu práce a zároveň povolení k pobytu na našem území za účelem zaměstnání. Cizinec může být na území ČR zaměstnán jen, pokud má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu, eventuálně je-li držitelem zaměstnanecké či modré karty, které v sobě obě dvě tato povolení zahrnují. Pojďmě se nyní blíže zaměřit na podmínky vydávání zaměstnaneckých a modrých karet (jakožto duálních povolení k pobytu a k výkonu zaměstnání), jež se při zaměstnávání cizinců ze třetích zemí v ČR v praxi často využívají.
Zaměstnanecká karta
Zaměstnanecká karta, která byla do českého právního řádu zavedena v roce 2014, je vcelku nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizince (delšího než 3 měsíce) na území ČR za účelem zaměstnání. Povětšinou v sobě zahrnuje již oba dva typy povolení – k pobytu i k zaměstnání na území ČR – a má proto tzv. duání charakter. Zaměstnanecká karta je vydávána nejčastěji na dobu trvání pracovně-právního vztahu, maximálně však na dobu 2 let, s možností opakovaného prodloužení. O zaměstnaneckou kartu je možné si zažádat jen na pracovní pozici evidovanou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty – jedná se o pracovní místa, která jsou v prvé řadě nabízena občanům ČR a až poté, co nedojde k jejich obsazení, mohou být nabídnuta cizincům splňujícím veškeré požadavky potřebné k výkonu dané pracovní pozice. Zaměstnanecká karta se tak váže vždy ke konkrétní pracovní pozici, na kterou byla vydána.
Pro získání zaměstnanecké karty není nutně potřeba mít vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání (ve srovnání například s modrou kartou). Pro vydání zaměstnanecké karty je potřeba příslušnému úřadu předložit, kromě základních náležitostí (jako jsou fotografie, platný cestovní doklad a doklad o zajištění ubytování), také pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (popř. smlouvu o smlouvě budoucí zavazující strany jednu z těchto smluv uzavřít) a dokumenty prokazující odbornou způsobilost pro výkon příslušného zaměstnání – vyplývá-li tato podmínka z jeho charakteru. Na dohodu o provedení práce zaměstnaneckou kartu vydat nelze.
Z výše uvedených smluv musí rovněž vyplývat, že bez ohledu na rozsah práce nebude měsíční odměna cizince nižší než měsíční minimální mzda, přičemž týdenní pracovní doba musí činit nejméně 15 hodin. Co se týče odborné způsobilosti, v případě potřeby musí být cizinec schopen prokázat, že má pro výkon daného zaměstnání požadované vzdělání, požadovanou odbornou kvalifikaci (je-li vyžadována – např. řidičský průkaz u řidičů z povolání), eventuálně splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání (jde-li o takové povolání – např. u lékařů či stomatologů). O zaměstnaneckou kartu lze požádat buď v zahraničí na místně příslušném zastupitelském úřadě ČR, nebo též na území ČR na příslušném pracovišti Ministerstva vnitra ČR.
Modrá karta
Cizinci ze třetích zemí, kteří jsou vysoce kvalifikovaní a hledají k tomu odpovídající zaměstnání, se o něj mohu v České republice ucházet a pracovat zde na základě tzv. modré karty. Tato karta je vydávána pouze na pracovní místa vyžadující vysokou kvalifikaci. Za tuto se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky. O modrou kartu se (obdobně jako u zaměstnanecké karty) žádá na místně přístupném zastupitelském úřadě ČR nebo pracovišti Ministerstva vnitra ČR.
Doklady potřebné k jejímu vydání se v zásadě shodují s těmi vyžadovanými u zaměstnanecké karty, u modré karty je ovšem nutné předložit také doklad o dosaženém vzdělání (prokazujícím vysokou kvalifikaci) a pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu (tj. 40 hodin týdně), která bude obsahovat hrubou měsíční nebo roční mzdu ve výši odpovídající alespoň 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí. O modrou kartu lze tedy žádat jen na takovou pracovní pozici, která je nadprůměrně honorována a je vykonávána jen na základě pracovní smlouvy na plný pracovní úvazek. Oproti zaměstnanecké kartě tak v tomto případě dohoda o pracovní činnosti nepřichází v úvahu.
Výjimky z povinnosti mít povolení k zaměstnání
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká nebo modrá karta se nevyžaduje k zaměstnání např. u cizince s povoleným trvalým pobytem, cizince, který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky. Nevyžaduje se také například u cizince, kterému byl udělen azyl, jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka či studenta do 26 let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce. Povolení k zaměstnání se rovněž nevyžaduje také například u cizinců, kteří se na území ČR soustavně připravují na budoucí povolání (popř. jsou absolventy střední nebo vysoké školy v České republice), nebo kteří vykonávají v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako lektoři či akademici na vysoké škole. Výjimek, které jsou kompletně obsaženy v ustanovení § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, je však podstatně více a je vhodné o nich být patřičně informován.
**Závěr
**
Možnosti zaměstnávání cizinců z třetích zemí v České republice jsou vcelku široké. Související administrativa nezbytná k vyřízení potřebných povolení (popř. zaměstnanecké nebo modré karty) může být ovšem relativně náročná a vyčerpávající, zejména pro cizince z třetích zemí, kteří si povolení vyřizují na dálku a ze zahraničí. Při stávající nízké nezaměstnanosti a potřebě nové pracovní síly na českém trhu se ovšem dá očekávat, že velká část zaměstnavatelů bude ochotna případným zájemcům o zaměstnání v České republice poskytnout potřebnou asistenci a s vyřízením povolení jim pomoci.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



