Články

Po rozchodu rodičů v některých politováníhodných případech dochází k tomu, že jeden z rodičů začne trvale manipulovat dítě proti druhému rodiči, mařit jejich styky a snaží se nastavit dítě na nenávist k druhému rodiči. Vytváření syndromu zavrženého rodiče je vůči dítěti velmi poškozující jednání. Jakým způsobem se zavržený rodič může bránit a jaký může zvolit postup, aby své dítě zcela neztratil?

Jednou z otázek, kterými se zabývají orgány řešící spory mezi fotbalovými kluby a hráči, je nástupnictví klubů. Poslední dobou bývá bohužel častou praxí, že se klub, který dluží hráči peníze, dostane v průběhu řízení vedeného například Komorou pro řešení sporů FIFA do insolvence. I když je pak tímto mezinárodním rozhodčím orgánem vydáno rozhodnutí, podle nějž hráči náleží dlužná částka, klub svou povinnost nesplní. Stávající majetek klubu na uspokojení pohledávky zpravidla nepostačuje a klub zanikne.

Jaká jsou základní pravidla pro nakládání s obecním majetkem? Kromě jejich vymezení se budu věnovat také tomu, jaké dopady z hlediska trestního práva přichází v úvahu, pokud pravidla nejsou dodržena.

Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.

Tento článek se zabývá zpracováváním osobních údajů při používání aplikací, které monitorují a vyhodnocují zdravotní stav člověka, a to jak aplikací, které se zaměřují na spotřebitele, tak aplikací, které používají lékaři pro zhodnocení zdravotního stavu pacienta. Tyto aplikace vyhodnocují pomocí algoritmů biometrické údaje shromážděné při používání aplikace uživatelem.

Tématem tohoto článku je řešení situace, kdy se k výběrovému řízení dostaví kandidát, který sice zaměstnavatele zaujme, ten jej nicméně aktuálně nemůže přijmout. V budoucnu by však zaměstnavatel uvedeného uchazeče rád oslovil s potenciální nabídkou práce.

Právní úprava postoupení pohledávky, převzetí dluhu a přistoupení k dluhu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Všechny tři uvedené právní instituty řeší zákonné podmínky změn v osobě dlužníka či věřitele, ke kterým v praxi často dochází, vždy však s určitými rozdíly, jež se týkají například souhlasu dlužníka či věřitele s danou změnou.

Při rozchodu rodičů bohužel dochází čím dále častěji k boji o dítě, o úpravu jeho péče, výživného i rozsahu styku s rodičem, který dítě v péči nemá. Boj mezi rodiči někdy nekončí, ani když je řízení po rozchodu rodičů skončeno a pravidla nastavena.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo dne 9. 11. 2018 do mezirezortního připomínkového řízení návrh novel (i) zákona o podporovaných zdrojích energie a (ii) energetického zákona. Ty přináší zásadní změny mj. do systému provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie („OZE“).

Od 1. ledna 2019 je možné mimořádně vydržet vlastnické právo k nemovitým věcem. Shrnujeme, za jakých podmínek je vydržení možné a kdy je vhodné podat žalobu na určení vlastnického práva.

Přibývá v trestní justici spisů, kde popis skutků, jichž se měli obžalovaní dopustit, čítá mnoho stránek, někdy i desítky listů. Nejsou ani na okresním soudu tak zvláštní případy, kdy je žalováno deset i více spoluobžalovaných, nebo, kde jsou i stovky poškozených a svědků (naposledy vzpomínám na kauzu lékařky vykazující opakovaně a po léta fiktivní zdravotní úkony u desítek pacientů).

Obecně existují dva způsoby vedoucí k ukončení exekučního řízení. Jedním z nich je splnění uložené povinnosti a tím druhým je zastavení exekuce. Naše právní předpisy znají několik důvodů pro zastavení exekuce a v tomto článku bych se chtěl soustředit právě na jeden z těchto důvodu, a to na právní institut zastavení exekuce pro nevykonatelnost exekučního titulu.

Mým dnešním úkolem bude s Vámi prodiskutovat novinky ve stavebním právu za rok 2018, tj. co se za poslední rok událo. Nejprve byla přijata tzv. velká novela stavebního zákona, a to pod č. 225/2017 Sb. O pár měsíců později byla přijata novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací – zákon č. 169/2018 Sb., která nabyla účinnosti ke konci srpna 2018, a mj. částečně napravila nedostatky velké novely.

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.

Náhradní mateřství je (zatím) nejrizikovější procedurou asistované reprodukce. Zatímco ovšem zdravotní rizika jsou stejná jako u běžných procedur asistované reprodukce, psychosociální, etická a právní jsou výrazně vyšší. Aby snížila pravděpodobnost problémů, vypracovala Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS doporučení, koho a za jakých okolností akceptovat jako náhradní matku.

Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby?

Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný.

Dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let“. V praxi někdy dochází k nesprávné právní kvalifikaci, kdy je za loupež považováno jednání pachatele naplňující reálně skutkovou podstatu jiného trestného činu. Z pohledu pachatele však může být ještě významnější otázka, kdy (ne)má být jeho čin řešen prostředky trestního práva.

Je krátce po nabytí účinnosti nového zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZoDPZ“), který do oblasti zprostředkování pojištění a zajištění přináší řadu podstatných změn. Pojďme si shrnout, jaké jsou nejdůležitější změny, a na co by zprostředkovatelé pojištění a zajištění neměli zapomenout.

Nedlouho po vládním schválení Koncepce zavedení BIM v České republice započal v rámci České agentury pro standardizaci svou činnost odbor Koncepce BIM, jakožto platforma pro standardizaci a metodickou podporu digitalizace stavebnictví. V intencích odboru Koncepce BIM funguje šest pracovních skupin, přičemž pracovní skupina PS02, které se tento článek věnuje, má na starosti oblast zadávání, projektového řízení a smluv.

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla.

Problematika oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů je tématem, které zejména v posledních týdnech a měsících nabývá na významu. Upravuje ji zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který definuje veřejné funkcionáře v § 2 odst. 1 a 2. Tito veřejní funkcionáři jsou rozděleni do dvou základních skupin.

Nejprve je potřeba si položit otázku, komu věc svěřuji a jaký k němu mám právní vztah. Věc lze svěřit zejména členovi orgánu (vztah je obvykle založen smlouvou o výkonu funkce), zaměstnanci (pracovní smlouva), externímu spolupracovníku – podnikateli (např. forma „smlouvy o spolupráci“) či třetí osobě – např. zákazníkovi (vztah často nebývá právně ošetřen).

Soudní dvůr EU vydal dne 21. listopadu 2018 významné rozhodnutí týkající se úhrad off-label použití léčivých přípravků. Z rozhodnutí vyplývá, že členské státy mohou stanovit úhradu léčivého přípravku též pro indikaci, která není uvedena v rozhodnutí o registraci, i když je takové použití motivováno čistě ekonomickým důvodem.[1]

Blýská se snad na lepší spolupráci se správními úřady a můžeme čekat i kýžené výsledky této spolupráce v oblasti Evropského dědického osvědčení? Alespoň to si pojďme do nového roku popřát.