Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti jako exekuční titul - část I.

Sepisování notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti bylo zákonem svěřeno notářskému stavu již v druhé polovině 19. století. Zákon č. 75/1871 ř. z., jímž se zavádí nový řád notářský, umožnil sepisovat notářské zápisy s tzv. exekuční doložkou, tedy přivolením dlužníka k vykonatelnosti takového notářského zápisu. Původní ministerský návrh zákona dokonce povinnost výslovného svolení dlužníka s vykonatelností vůbec neobsahoval. Explicitně vyjádřené přivolení dlužníka s vykonatelností notářského zápisu bylo do notářského řádu doplněno až v legislativním procesu pozměňovacím návrhem poslanců Říšské rady. [2] Zlom nastal až roku 1950. Zákonem č. 201/1949 Sb., o notářství, došlo dne 21. 8. 1949 ke zrušení notářského řádu z roku 1871 a s ním i k odstranění zákonné úpravy notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti na dlouhých 40 let. 

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti se vrátil do našeho právního řádu až s novelizací občanského soudního řádu v roce 1991, [3] který nově v § 274 písm. e) uváděl mezi tituly pro výkon rozhodnutí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. [4] Jednalo se však o jedinou zákonnou úpravu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, neboť notářský řád neobsahoval žádné speciální ustanovení k tomuto institutu. Z období konce 90. let minulého století pak pochází i dnes notoricky známé rozhodnutí [5] Nejvyššího soudu, který postavil najisto, jaké náležitosti musí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, a ukončil tak stávající praxi sepisování notářských zápisů obsahujících hmotněprávní titul spolu se svolením dlužníka k vykonatelnosti i jednostranných uznání dluhu se svolením dlužníka k vykonatelnosti. 

V duchu tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu došlo k 1. 1. 2001 k novelizaci notářského řádu. Ustanovení § 71a až 71c notářského řádu koncipovala notářský zápis se svolením k vykonatelnosti jako procesní dohodu oddělenou od hmotněprávního titulu. Došlo tak k podstatnému odchýlení se od tradice sahající do 2. poloviny 19. století. V praxi však docházelo k sepisování jediného notářského zápisu, který obsahoval dvě části. První část se věnovala hmotněprávnímu závazku, druhá část obsahovala procesní dohodu účastníků se svolením k vykonatelnosti. Nutno dodat, že se k této praxi kladně vyslovil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2910/2007. 

Novela notářského řádu z roku 2009, [6] jejímž inspiračním zdrojem byl mimo jiné notářský řád z roku 1871 a úprava německá, do našeho právního řádu přinesla tři odlišné druhy notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 1 notářského řádu

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle ustanovení § 71a odst. 1 notářského řádu obsahuje právní jednání, které zakládá závazkový právní poměr mezi účastníky notářského zápisu, a svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. 

Zákonodárce v tomto ustanovení vymezil některé další obsahové náležitosti, které jsou u toho typu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti vyžadovány. Jedná se o výši dluhu a lhůtu pro plnění. Zároveň toto ustanovení umožňuje sepsat notářský zápis pouze o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit dluh peněžitý. V úvahu tak přichází sepsání například smlouvy o zápůjčce se svolením k vykonatelnosti. Naopak podle ustanovení § 71a odst. 1 notářského řádu není možné sepsat notářský zápis, ve kterém by dlužník svolil k tomu, aby bylo provedeno vyklizení nemovité věci, nebude-li povinnost splněna řádně a včas. Zákonodárce tak zvolil užší pojetí druhu závazku oproti tomu, které je zvolené v případě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti dle § 71b notářského řádu. 

Ohledně hmotněprávního závazku v notářském zápisu se vyjma skutečnosti, že obsahem musí být peněžitý dluh, notářský řád nezmiňuje, neboť tyto náležitosti stanoví hmotné právo, především tedy občanský zákoník. Při sepisování notářského zápisu podle § 71a odst. 1 notářského řádu tak bude nutné splnit i náležitosti kladené na zakládaný závazkový právní poměr hmotným právem. 

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 2 notářského řádu 

Ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu představuje vyslyšení požadavků praxe, aby bylo umožněno sepisovat notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti, jejichž obsahem je uznání dluhu dlužníkem a svolení, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Jelikož je účastníkem notářského zápisu pouze dlužník, musí závazkový právní poměr existovat již v době sepisování notářského zápisu. Pokud strany závazkového právního poměru, z něhož dlužník uznává dluh, potřebují modifikovat závazkový právní poměr, budou muset mezi sebou nejprve uzavřít dodatek, ve kterém upraví jimi požadovaná práva a povinnosti. Teprve následně je možné sepsání notářského zápisu o uznání peněžitého dluhu se svolením k vykonatelnosti. 

Z hlediska náležitostí kladených na tento druh notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je třeba dodržet, aby právní jednání obsahovalo výši dluhu, označení právního důvodu dluhu, lhůtu pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě. Jak již bylo uvedeno výše, věřitel není účastníkem tohoto notářského zápisu, a je tedy nutné jej v uznání dluhu specifikovat. 

Rozdílům mezi notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 1 a odst. 2 notářského řádu se věnoval také Nejvyšší soud, který v usnesení ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1397/2017, shrnul: „Ze znění § 71a odst. 1 notářského řádu jednoznačně vyplývá, že svolení zavázaného účastníka, aby byl podle zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní, se může týkat pouze peněžitého dluhu vyplývajícího ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis. Je proto zjevné, že není možné, aby tento vztah byl založen ujednáním osob, které nejsou účastníky notářského zápisu. Jednostranné uznání dluhu z již založeného závazkového právního vztahu umožňuje pouze ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu.“ 

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti dle § 71b notářského řádu 

Původ tohoto druhu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti najdeme ve výkladu ustanovení § 274 písm. e) občanského soudního řádu provedeném Nejvyšším soudem, [7] jenž později získal zákonnou podobu, a to novelizací notářského řádu k 1. 1. 2001. Již ze samotné dikce ustanovení § 71b notářského řádu je znatelná nekonzistence vůči úpravě notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti nacházejících se v § 71a notářského řádu. Notářský zápis sepsaný podle § 71b notářského řádu je koncipován jako následná procesní dohoda subjektů závazkového právního poměru. Notářským zápisem podle § 71b notářského řádu nelze závazkový právní poměr založit, a účastníci tak požadují sepsání notářského zápisu pouze z jediného důvodu. Tím je institut vykonatelnosti notářského zápisu. [8]

Notářský zápis sepsaný podle § 71b notářského řádu není hmotněprávní povahy, tedy nezakládá ani nemění závazkový právní poměr mezi účastníky notářského zápisu. V tomto smyslu se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000. Tento svůj závěr Nejvyšší soud potvrdil například v usnesení velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.  2.  2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, v němž mimo jiné uvedl: „Dohodou oprávněné a povinné osoby, obsaženou v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, závazkové právní vztahy nevznikají, nemění se a ani nezanikají. Dohoda podle § 71a notářského řádu proto nemá (sama o sobě) hmotněprávní povahu.“ Na vysvětlenou dodejme, že v době rozhodné pro posuzování případu se právní úprava tohoto druhu notářského zápisu nacházela v § 71a notářského řádu. 

S ohledem na to, že se jedná o dohodu procesní, je nutné, aby její náležitosti byly výslovně upraveny právním předpisem. Ustanovení § 71b odst. 2 notářského řádu proto stanoví náležitosti, které tento druh notářského zápisu musí obsahovat. Předně jde o označení osob, které dohodu uzavírají, tedy označení osoby oprávněné a povinné. Dále musí dohoda obsahovat skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, předmět a dobu plnění. Podstatnou náležitostí zůstalo i prohlášení osoby povinné o svolení k vykonatelnosti zápisu. Fakultativní náležitosti pak stanoví § 71b odst. 3 notářského řádu. Dohoda se svolením k vykonatelnosti může obsahovat podmínky, doložení času či vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno. 

Notářský zápis dle § 71b notářského řádu popisuje již existující hmotněprávní vztahy mezi účastníky a nikterak je nemění ani neruší. Pokud by obsahoval novaci závazku, jednalo by se o notářský zápis dle § 71a odst. 1 notářského řádu. Odlišnost notářského zápisu dle § 71b a § 71a odst. 2 notářského řádu spočívá v nemožnosti sepsat první z uvedených notářských zápisů v případě, že splatnost dluhu již nastala, kdežto druhý z uvedených notářských zápisů ohledně již splatného dluhu sepsat možné je. [9] 

Nespornou výhodou tohoto druhu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je jeho využití pro jiné než peněžité pohledávky. Procesní dohoda se svolením k vykonatelnosti totiž může obsahovat svolení dlužníka k vykonatelnosti, aby byl podle notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci nebo provedením prací a výkonů. Tím se zásadně odlišuje od předchozích druhů notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a nabízí širší možnosti využití pro věřitele a dlužníky. 

Nejzajímavější pro praktické využití se mi jeví jeho užití v případě, že si účastníci notářského zápisu dohodnou vyklizení nemovité věci. To přichází v úvahu například v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy nebo smlouvy kupní. Pronajímatel, respektive kupující, tak nebude muset zdlouhavě získávat exekuční titul v podobě soudního rozhodnutí, ale bude se moci na soud či soudního exekutora obrátit už ve chvíli, kdy dlužník svou povinnost řádně a včas nesplní. 

I takto sepsaná procesní dohoda se svolením k vykonatelnosti musí obsahovat všechny náležitosti stanovené v § 71b odst. 2 notářského zápisu. Problematickými se zde jeví dvě skutečnosti, které spolu úzce souvisí. Tou první je povinnost uvést dobu plnění, tedy dobu, dokdy má být nemovitost vyklizena. Druhou skutečností je pak podmínečnost vyklizení. 

O době plnění stanovené konkrétním datem lze uvažovat například u nájemních smluv uzavřených na dobu určitou, avšak jen za podmínky, že nájem opravdu skončí uplynutím doby, na který byl sjednán, nikoliv z jiných zákonem či smlouvou předpokládaných důvodů. Stanovit pevné datum vyklizení nelze u nájemních smluv uzavřených na dobu neurčitou ani u kupních smluv. V takových případech se totiž neví, který den přesně nájem skončí či kdy katastrální úřad provede vklad vlastnického práva k nemovité věci do katastru nemovitostí. 

V případě kupních smluv však lze uvažovat o sepsání notářského zápisu až po podání návrhu na vklad vlastnického práva k nemovité věci, která je předmětem kupní smlouvy, do katastru nemovitostí. Jelikož katastrální úřad provede vklad vlastnického práva ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, bylo by možné konkrétní datum vyklizení stanovit. 

V obou případech (nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou a kupní smlouva) je vyklizení podmíněné. V případě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou jde o podmínku skončení nájmu, v případě kupní smlouvy o převod vlastnického práva k nemovité věci, respektive jeho zápis do katastru nemovitostí. Obsahem procesní dohody se svolením k vykonatelnosti bude svolení dlužníka, aby podle notářského zápisu bylo nařízeno a provedeno vyklizení nemovité věci například ve lhůtě patnácti dnů od skončení nájmu. Autor se neztotožňuje s názorem, že takový notářský zápis by byl materiálně nevykonatelný. [10] 

Článek byl publikován v Komorních listech č. 4/2018.