Dopady nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/17 na možnost podání žádosti o přechodný pobyt za situace, kdy cizinec není oprávněn pobývat na území České republiky
Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 41/17 ze dne 27.11.2018 (dále jen „nález“) shledal ustanovení §169r odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“) protiústavním, a to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
A to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
Výsledkem tohoto nálezu je kromě jiného zrušení ustanovení, které umožňovalo správnímu orgánu zastavit řízení o vydání povolení k přechodnému pobytu cizinci, který je rodinným příslušníkem občana České republiky, a jehož pobyt na území ČR je definován dobou platnosti výjezdního příkazu nebo je zcela nelegální.
Tento nález má značný dopad na cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů ČR, jímž doposud zákon pod pohrůžkou zastavení řízení neumožňoval adekvátní a věcné projednání žádosti o vydání přechodného pobytu. Za účelem úplného vymezení skupiny, na kterou tento nález dopadá, je nutné definovat, kdo je považován za rodinného příslušníka občana ČR/EU. Rodinným příslušníkem občana ČR je například manžel, registrovaný partner, rodič dítěte mladšího 21 let, který je občanem ČR, a o kterého tento rodič pečuje, potomek mladší 21 let nebo také partner, který žije ve společné domácnosti s občanem ČR a zároveň jejich svazek není manželstvím. V této souvislosti je nutné uvést, že správní orgán v rámci správního řízení provádí přezkum, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana ČR. Dané opatření slouží k zjištění skutečné existence faktické rodinné vazby a k zamezení tzv. fiktivním sňatkům.
Zákonná úprava dle účinnosti před zveřejněním tohoto nálezu nabízela žadateli postup spočívající v opuštění území ČR a následného podání žádosti o jakékoliv vstupní vízum. Po získání tohoto víza žadatel mohl přicestovat na území České republiky a podat žádost o povolení k pobytu z titulu rodinného příslušenství k občanu ČR. Nyní se celý postup zásadně mění ve prospěch rodinného příslušníka občana ČR, který za účinnosti nového právního stavu získává možnost svůj pobyt zlegalizovat podáním žádosti bez předchozího vycestování z území České republiky.
Každé řízení počínajíc dnem po dni uveřejnění tohoto nálezu ve sbírce zákonů bude nově projednáno a v případě vyhovění zákonným podmínkám dojde k udělení přechodného pobytu na území ČR. Je nutné poznamenat, že souběžně se zahájením řízení o vydání přechodného pobytu může dojít ze stany příslušných správních orgánů k zahájení řízení o vyhoštění cizince, který bez oprávnění pobývá na území ČR. Lze ovšem odkázat na ustanovení § 50a dle kterého, bude-li v řízení právní postavení co by rodinného příslušníka potvrzeno, účastníku bude uložena toliko povinnost opustit území. Postačí, když cizinec vycestuje z území ČR do jakéhokoliv nejbližšího okolního státu, čímž dojde ke splnění podmínky stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území. Cizinci po jeho návratu svědčí ve smyslu § 87y zákona fikce k pobytu a může zde pobývat. Pokud se jedná o občana státu, který má sjednaný bezvízový styk s Českou republikou, ke vstupu na území ČR postačí platný cestovní doklad. Podaří-li se rodinnému příslušníku občana ČR vrátit na území ČR, může zde požádat o překlenovací vízum dle § 87y zákona, které poslouží k přečkání do doby vyřízení původní žádosti o udělení přechodného pobytu.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




