Dopady nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/17 na možnost podání žádosti o přechodný pobyt za situace, kdy cizinec není oprávněn pobývat na území České republiky
Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 41/17 ze dne 27.11.2018 (dále jen „nález“) shledal ustanovení §169r odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“) protiústavním, a to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
A to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
Výsledkem tohoto nálezu je kromě jiného zrušení ustanovení, které umožňovalo správnímu orgánu zastavit řízení o vydání povolení k přechodnému pobytu cizinci, který je rodinným příslušníkem občana České republiky, a jehož pobyt na území ČR je definován dobou platnosti výjezdního příkazu nebo je zcela nelegální.
Tento nález má značný dopad na cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů ČR, jímž doposud zákon pod pohrůžkou zastavení řízení neumožňoval adekvátní a věcné projednání žádosti o vydání přechodného pobytu. Za účelem úplného vymezení skupiny, na kterou tento nález dopadá, je nutné definovat, kdo je považován za rodinného příslušníka občana ČR/EU. Rodinným příslušníkem občana ČR je například manžel, registrovaný partner, rodič dítěte mladšího 21 let, který je občanem ČR, a o kterého tento rodič pečuje, potomek mladší 21 let nebo také partner, který žije ve společné domácnosti s občanem ČR a zároveň jejich svazek není manželstvím. V této souvislosti je nutné uvést, že správní orgán v rámci správního řízení provádí přezkum, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana ČR. Dané opatření slouží k zjištění skutečné existence faktické rodinné vazby a k zamezení tzv. fiktivním sňatkům.
Zákonná úprava dle účinnosti před zveřejněním tohoto nálezu nabízela žadateli postup spočívající v opuštění území ČR a následného podání žádosti o jakékoliv vstupní vízum. Po získání tohoto víza žadatel mohl přicestovat na území České republiky a podat žádost o povolení k pobytu z titulu rodinného příslušenství k občanu ČR. Nyní se celý postup zásadně mění ve prospěch rodinného příslušníka občana ČR, který za účinnosti nového právního stavu získává možnost svůj pobyt zlegalizovat podáním žádosti bez předchozího vycestování z území České republiky.
Každé řízení počínajíc dnem po dni uveřejnění tohoto nálezu ve sbírce zákonů bude nově projednáno a v případě vyhovění zákonným podmínkám dojde k udělení přechodného pobytu na území ČR. Je nutné poznamenat, že souběžně se zahájením řízení o vydání přechodného pobytu může dojít ze stany příslušných správních orgánů k zahájení řízení o vyhoštění cizince, který bez oprávnění pobývá na území ČR. Lze ovšem odkázat na ustanovení § 50a dle kterého, bude-li v řízení právní postavení co by rodinného příslušníka potvrzeno, účastníku bude uložena toliko povinnost opustit území. Postačí, když cizinec vycestuje z území ČR do jakéhokoliv nejbližšího okolního státu, čímž dojde ke splnění podmínky stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území. Cizinci po jeho návratu svědčí ve smyslu § 87y zákona fikce k pobytu a může zde pobývat. Pokud se jedná o občana státu, který má sjednaný bezvízový styk s Českou republikou, ke vstupu na území ČR postačí platný cestovní doklad. Podaří-li se rodinnému příslušníku občana ČR vrátit na území ČR, může zde požádat o překlenovací vízum dle § 87y zákona, které poslouží k přečkání do doby vyřízení původní žádosti o udělení přechodného pobytu.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




