Obchodní tajemství a nová databáze jednotkových cen léčiv
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP (Asociací inovativního farmaceutického průmyslu) zřídilo databázi jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených ministerstvem. Jaké důsledky z toho plynou pro dodavatele léčiv?
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v poslední době klade značný důraz na zajištění transparentnosti a hospodárnosti v oblasti nákupů zboží a služeb ze strany nemocnic přímo řízených MZ, zejména fakultních nemocnic. Od září 2018 se v plném rozsahu aplikuje příslušný příkaz ministra, který mimo jiné stanovuje pravidla pro vykazování a účtování zpětných bonusů. Vedle toho byla zřízena databáze reálných jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených MZ.
Smlouvy na dodávky léčiv uzavřené s fakultními nemocnicemi, resp. individuální objednávky léčiv se uveřejňují v registru smluv. Mnozí dodavatelé léčiv se však brání a ve smlouvách prohlašují informace o ceně léčiva za obchodní tajemství. MZ tak mělo kontrolu nad vynakládáním prostředků fakultních nemocnic znemožněnu. Nová databáze a informace obsažené v ní mají tuto situaci vyřešit.
Databáze není veřejně přístupná. Údaje z ní jsou dostupné pouze MZ, SÚKL, přímo řízeným nemocnicím a zdravotním pojišťovnám v rozsahu a formě, jak je uvedena v memorandu. Právní povaha memoranda, kterým byla databáze zřízena, neumožňuje, aby zavázala všechny dodavatele léčiv. Memorandum však umožňuje, aby se jakýkoli dodavatel léčiv (tj. i ten, který není členem AIFP) zavázal, že do databáze vymezená data bude vkládat.
Z pozice dodavatele léčiv je třeba se ptát, jaké výhody, resp. jaký dopad by mu případná (ne)účast přinesla. V případě, kdy dodavatel léčiv závazek nepřevezme, MZ deklaruje, že fakultní nemocnici podpoří v aktivním a důkladném hodnocení oprávněnosti označení údaje o ceně jako obchodní tajemství. Podpora MZ by měla spočívat v metodické a právní podpoře směřující ke zveřejňování jednotkové ceny v registru smluv, budou-li pochybnosti o tom, že znaky obchodního tajemství nejsou naplněny.
Naopak v případě vložení informací do databáze MZ zajistí, že se jednotková cena léčiva nebude zveřejňovat jiným způsobem a nebude poskytována jiným subjektům než těm, kteří mají do databáze přístup.
Plný provoz databáze byl zahájen 1. 2. 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



