Obchodní tajemství a nová databáze jednotkových cen léčiv
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP (Asociací inovativního farmaceutického průmyslu) zřídilo databázi jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených ministerstvem. Jaké důsledky z toho plynou pro dodavatele léčiv?
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v poslední době klade značný důraz na zajištění transparentnosti a hospodárnosti v oblasti nákupů zboží a služeb ze strany nemocnic přímo řízených MZ, zejména fakultních nemocnic. Od září 2018 se v plném rozsahu aplikuje příslušný příkaz ministra, který mimo jiné stanovuje pravidla pro vykazování a účtování zpětných bonusů. Vedle toho byla zřízena databáze reálných jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených MZ.
Smlouvy na dodávky léčiv uzavřené s fakultními nemocnicemi, resp. individuální objednávky léčiv se uveřejňují v registru smluv. Mnozí dodavatelé léčiv se však brání a ve smlouvách prohlašují informace o ceně léčiva za obchodní tajemství. MZ tak mělo kontrolu nad vynakládáním prostředků fakultních nemocnic znemožněnu. Nová databáze a informace obsažené v ní mají tuto situaci vyřešit.
Databáze není veřejně přístupná. Údaje z ní jsou dostupné pouze MZ, SÚKL, přímo řízeným nemocnicím a zdravotním pojišťovnám v rozsahu a formě, jak je uvedena v memorandu. Právní povaha memoranda, kterým byla databáze zřízena, neumožňuje, aby zavázala všechny dodavatele léčiv. Memorandum však umožňuje, aby se jakýkoli dodavatel léčiv (tj. i ten, který není členem AIFP) zavázal, že do databáze vymezená data bude vkládat.
Z pozice dodavatele léčiv je třeba se ptát, jaké výhody, resp. jaký dopad by mu případná (ne)účast přinesla. V případě, kdy dodavatel léčiv závazek nepřevezme, MZ deklaruje, že fakultní nemocnici podpoří v aktivním a důkladném hodnocení oprávněnosti označení údaje o ceně jako obchodní tajemství. Podpora MZ by měla spočívat v metodické a právní podpoře směřující ke zveřejňování jednotkové ceny v registru smluv, budou-li pochybnosti o tom, že znaky obchodního tajemství nejsou naplněny.
Naopak v případě vložení informací do databáze MZ zajistí, že se jednotková cena léčiva nebude zveřejňovat jiným způsobem a nebude poskytována jiným subjektům než těm, kteří mají do databáze přístup.
Plný provoz databáze byl zahájen 1. 2. 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




