Obchodní tajemství a nová databáze jednotkových cen léčiv
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP (Asociací inovativního farmaceutického průmyslu) zřídilo databázi jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených ministerstvem. Jaké důsledky z toho plynou pro dodavatele léčiv?
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v poslední době klade značný důraz na zajištění transparentnosti a hospodárnosti v oblasti nákupů zboží a služeb ze strany nemocnic přímo řízených MZ, zejména fakultních nemocnic. Od září 2018 se v plném rozsahu aplikuje příslušný příkaz ministra, který mimo jiné stanovuje pravidla pro vykazování a účtování zpětných bonusů. Vedle toho byla zřízena databáze reálných jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených MZ.
Smlouvy na dodávky léčiv uzavřené s fakultními nemocnicemi, resp. individuální objednávky léčiv se uveřejňují v registru smluv. Mnozí dodavatelé léčiv se však brání a ve smlouvách prohlašují informace o ceně léčiva za obchodní tajemství. MZ tak mělo kontrolu nad vynakládáním prostředků fakultních nemocnic znemožněnu. Nová databáze a informace obsažené v ní mají tuto situaci vyřešit.
Databáze není veřejně přístupná. Údaje z ní jsou dostupné pouze MZ, SÚKL, přímo řízeným nemocnicím a zdravotním pojišťovnám v rozsahu a formě, jak je uvedena v memorandu. Právní povaha memoranda, kterým byla databáze zřízena, neumožňuje, aby zavázala všechny dodavatele léčiv. Memorandum však umožňuje, aby se jakýkoli dodavatel léčiv (tj. i ten, který není členem AIFP) zavázal, že do databáze vymezená data bude vkládat.
Z pozice dodavatele léčiv je třeba se ptát, jaké výhody, resp. jaký dopad by mu případná (ne)účast přinesla. V případě, kdy dodavatel léčiv závazek nepřevezme, MZ deklaruje, že fakultní nemocnici podpoří v aktivním a důkladném hodnocení oprávněnosti označení údaje o ceně jako obchodní tajemství. Podpora MZ by měla spočívat v metodické a právní podpoře směřující ke zveřejňování jednotkové ceny v registru smluv, budou-li pochybnosti o tom, že znaky obchodního tajemství nejsou naplněny.
Naopak v případě vložení informací do databáze MZ zajistí, že se jednotková cena léčiva nebude zveřejňovat jiným způsobem a nebude poskytována jiným subjektům než těm, kteří mají do databáze přístup.
Plný provoz databáze byl zahájen 1. 2. 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




