Články

Smrt v naší blízké rodině je bohužel spojena nejen se ztrátou našeho příbuzného, ​​ale také s nutností přerozdělení majetku zesnulého. Nový český občanský zákoník, který je účinný od 1. ledna 2014, významně změnil pravidla dědictví dluhů našich předků.

Předávání osobních údajů do zahraničí je v dnešním globalizovaném světě velmi častým jevem týkajícím se značného počtu mezinárodně fungujících společností. Přispívá k tomu i rychlý rozvoj moderních technologií, které firmám umožňují sdílení dat napříč celou skupinou v reálném čase a bez vzniku dodatečných nákladů.

Účelem tohoto článku je rozebrat jednotlivé situace ze smluvních vztahů o dílo, kdy největší rozpory vznikají v okamžiku předání a převzetí díla. Na tento okamžik bývá navázána i fakturace a platba ceny díla a tedy jde o klíčový faktor pro splnění smlouvy.

V letošním roce proběhl již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě, poprvé se však konal hned ve dvou termínech a na dvou místech. Jako první se příznivci témat souvisejících s veřejnou správou setkali 13. listopadu v Brně, druhý termín pak připadl na 27. listopadu a jako místo pro jeho konání pořadatelé zvolili pražský Smíchov - konkrétně Paspův sál.

Účel likvidace vymezuje  § 187 o. z., a to sice tak, že účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem) podle zákona s tím, že činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace (§ 196 odst. 1 o. z.) a že za právnickou osobu nesmí nikdo právně jednat mimo rozsah stanovený v § 196 od okamžiku, kdy se o jejím vstupu do likvidace dozvěděl nebo kdy se o něm dozvědět měl a mohl (§ 188 o. z.).

„Strašákem“ naprosté většiny subjektů ucházejících se o dotace jsou situace, kdy účastník dotačního řízení obdrží dotaci, následně zrealizuje celý projekt, na nějž byla poskytnuta dotace (anebo jej zrealizuje a poté obdrží slíbenou dotaci), uběhne zpravidla několik let a posléze je zahájena kontrola poskytnutí dotace, která v sobě zahrnuje kontrolu splnění celé řady povinností od řádného provedení výběrového řízení až po náležité vyúčtování poskytnuté dotace.

V posledních měsících se mezi veřejností rozvinula diskuze o „nové“ sankci pro obchodní korporace v případě, že nesplní svou povinnost a neuloží do sbírky listin účetní závěrku. Touto sankcí měla být možnost rejstříkového soudu „hříšnou“ korporaci zrušit a následně vymazat z obchodního rejstříku. Zmiňovaná novinka by měla být zavedena poměrně rozsáhlou novelou zákona o obchodních korporacích (dále také jako „ZOK“) a dalších souvisejících zákonů (vše dále také jako „Novela“).

Od 1. 1. 2018 je účinná novela stavebního zákona. Změnám, které přinesla se ve svém příspěvku nazvaném "Aktuální novinky v oblasti územního plánování a stavebního řádu – legislativa, judikatura" bude na pražské konferenci Právo ve veřejné správě konané 27. 11. věnovat JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D.

Připravte se na testování kategorazice účetních jednotek po dvou letech! Změna kategorie může mít vliv na rozsah sestavení účetní závěrky.

Mezi právními větami schválenými na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v září letošního roku se objevila i jedna, která by na sklonku cyklistické sezony mohla zajímat nejednoho bajkera: Jízdní kola vnesená do prostor ubytovacího zařízení nemají z hlediska objektivní odpovědnosti provozovatele hotelu podle § 433 odst. 1 obč. zák. povahu cennosti (§ 434 odst. 1 obč. zák.), i když svou výjimečnou sestavou a výbavou přesahují hodnotu obvyklých turistických jízdních kol.

Začnu tím, že zhruba popíšu stav případu, na kterém chci systémovou potíž demonstrovat: Obviněný je stíhán pro rozsáhlou zvlášť závažnou trestnou činnost, ve vazbě je z důvodů § 67 písm. c) trestního řádu, tedy, dle státního zástupce a především soudu hrozí obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. Detaily jeho jednání nejsou podstatné, jde mi o rozhodování o vazbě.

Dokáže být právo spravedlivé? Bez čeho se soudce při výkonu soudcovského povolání neobejde? Jaký je převládající společenský názor na české soudnictví? Přistupuje právo odlišně k mužům a ženám? Mrháme kvalitami, které by mohly do vrcholných funkcí přinést ženy? Jaké je poselství nových ústavních talárů? V rozhovoru odpovídala soudkyně Ústavního soudu JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., která letos v srpnu oslavila třicetileté výročí své právnické praxe. Cítí se však stále spíše zástupkyní všech účastníků a jejich práv než jen soudkyní, neboť soudcovský talár obléká teprve deset let a stále další dobu působila ve funkci advokátky.

Servisní smlouva k softwaru je klíčovým závazkovým instrumentem pro každého objednatele i dodavatele softwaru. Bohužel v praxi softwarového právníka se až příliš často setkávám se servisními smlouvami, které jsou natolik špatně nebo vágně napsané, že jsou prakticky nepoužitelné, což jde většinou k tíži objednatele (tedy podnikatele, který si koupil software, a přál si zajistit jeho kontinuální provoz).

Dle § 73 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") platí, že vedoucí zaměstnanec může být z vedoucí funkce odvolán pouze v případě, že je s ním současně dohodnuta možnost se vedoucího místa vzdát. Tímto však výčet podmínek dle ZP nekončí.

„Ve státní správě bych si přála kvalitní digitalizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek,” říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Kateřina Černá, členka Rady vlády pro informační společnost a lídr cíle IV. Informační koncepce České republiky, která vystoupí se svým příspěvkem o digitalizaci veřejné správy během kongresu Právo ve veřejné správě v Praze.

Situace na trhu práce je v Praze oproti většině míst v České republice značně odlišná, alespoň jde-li o množství pracovních příležitostí a mzdové podmínky. Zdá se tak logické, že zaměstnavatel nabízí uchazeči o práci v Ústí nad Labem nižší odměnu než jeho pražskému kolegovi. Je však takový tržní přístup v souladu se zákonem?

Před dvaceti lety, přesněji 14. dubna 1998, byl založen jeden ze současných sedmi studentských spolků Právnické fakulty Univerzity Karlovy – spolek Common Law Society. A právě u příležitosti oslav tohoto jubilea se v prostorách pražského Karolina sešli zakladatelé spolku, zástupci akademické obce, generální partner spolku, členové bývalí i současní a ostatní příznivci common law. (Pozvání přijalo na 120 hostů.)

Přestože v rámci EU již v současné době platí jedno z nejpřísnějších pravidel ochraňujících spotřebitele, Evropská komise („Komise“) v dubnu tohoto roku představila již dříve avizovanou politiku nazvanou New Deal for Consumers („Politika“), kterou chce ochranu spotřebitelů ještě posílit a spotřebitelům umožnit efektivnější vymáhání jejich práv. Přestože se některé navrhované změny dají považovat pouze za drobné úpravy stávajících předpisů, jiné se týkají oblastí, které nebyly v rámci EU dosud harmonizovány.

Je to jen několik dní, co jsme oslavili 100 let od založení Československé republiky a za rok nás čeká další významné jubileum. Budeme slavit 30 let od konce totalitní diktatury. S demokracií se nám vrátila též lidská práva a jejich ochrana. Zvykli jsme si, že rozhodnutí orgánů veřejné moci již nemusíme jen útrpně a mlčky snášet, ale máme právo požadovat přezkoumání jejich zákonnosti nadřízenými orgány a soudy. Je však možné, aby i v dnešní době byl soudní přezkum správních rozhodnutí vyloučen?

V usnesení sp. zn. 7 Cmo 455/2016, ze dne 8. 8. 2018 se Vrchní soud v Praze zabýval otázkou, zdali má účetní jednotka zapsaná do obchodního rejstříku (v tomto případě podnikatel, fyzická osoba) povinnost založit do sbírky listin účetní závěrku i po uplynutí archivačních lhůt za situace, kdy účetní jednotka nesplnila povinnost tuto účetní závěrku založit do sbírky listin v zákonem stanovených lhůtách a v mezidobí již došlo k uplynutí archivačních lhůt.

Na začátku legislativního procesu se nachází novela zákoníku práce, která je způsobilá zásadním způsobem změnit některé jeho tradiční instituty. Navrhovaná vládní novela zákoníku práce přináší několik zajímavých novinek, ale také změny, jež lze bez nadsázky označit za revoluční.

Přesto, že k domovním prohlídkám u advokátů nedochází každý den a nejsou tak úplně běžnou záležitostí, nikde není psáno, že k domovní prohlídce nemůže neplánovaně dojít. Je proto rozhodně namístě být obeznámen s tím, jakým způsobem by se advokát měl zachovat, kdyby jednoho dne u něho doma nebo v kanceláři nečekaně zaklepal policejní orgán a pro účely trestního řízení by se domáhal přístupu k některým jeho listinným dokumentům nebo elektronickým databázím umístěným na serverech či v cloudovém řešení.

Co se změnilo v oblasti veřejných zakázek? V čem zadavatelé v zadávacím řízení nejčastěji chybují? Jaká sankce nastane při nedodržení zadávací formy? Jak si Česká republika stojí v oblasti eGovernmentu v celosvětovém srovnání? V rozhovoru odpovídal Mgr. Miroslav Knob - administrátor veřejných zakázek ve společnosti OTIDEA - který bude tématu veřejných zakázek a povinné elektronizace věnovat i svůj příspěvek na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě v Praze.

Práva k duševnímu vlastnictví jsou neodmyslitelnou součástí obchodního majetku franchisingových podniků a tvoří významnou součást jejich obchodního jmění.V případě franchisingových systémů jde navíc o jednu ze základních podmínek jejich fungování jako jedinečných konceptů, které se odlišují od ostatních systémů. A to nejen vnitřní organizací a uspořádáním celého systému, ale i navenek zejména prostřednictvím vizualizace celého konceptu, kterým komunikují se svými zákazníky a odlišují se tím od jiných franchisingových systémů.

V úterý 13. 11. 2018 proběhl v brněnském hotelu Voroněž již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě a šťastná sedmička jej provázela celý den.