Adaptační zákon ke GDPR
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.
V České republice má být takovým předpisem tzv. adaptační zákon (zákon o zpracování osobních údajů), jehož návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 5. prosince 2018 (sněmovní tisk 138).
Pokud jde o oblasti, kde zákonodárce využil možnosti odklonit se nebo upřesnit úpravu obsaženou v GDPR, dovoluji si poukázat alespoň na následující:
Podle § 48 adaptačního zákona má být ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů i nadále Úřad pro ochranu osobních údajů, který má v rámci své působnosti mj. zajišťovat kontakt s dozorovými úřady ostatních členských zemí EU, projednávat přestupky a za tyto ukládat a vybírat pokuty.
Dle nařízení lze za porušení některých povinností dle GDPR uložit pokutu až do výše 20 mil. EUR, nebo 4 % celkového ročního obratu celosvětově, pokud se jedná o podnik. V ustanoveních § 59 a násl. adaptačního zákona stanovil zákonodárce přestupky, kterých se lze na úseku ochrany osobních údajů dopustit, a vymezil výše pokut za tyto přestupky pro veřejnoprávní subjekty. Je důležité uvést, že zákonodárce nevyužil možnosti vyloučit sankce pro veřejnoprávní subjekty zcela, ale omezil horní hranici správních pokut na 10 mil. Kč.
Hojně diskutovaným tématem bylo užívání sociálních sítí a další služby informační společnosti v případě dětí. Článek 8 GDPR umožňuje jednotlivým členským státům EU snížit věkovou hranici pro platné on-line souhlasy dětí na 13 let, byť sám stanoví subsidiární věkovou hranici na 16 let. Při zvážení všech okolností dospěl zákonodárce k závěru, že v tuzemských podmínkách bude vhodnou věkovou hranicí pro udělení on-line souhlasu okamžik dovršení patnáctého roku věku dítětě.
Lze předpokládat, že legislativní proces bude ukončen a adaptační zákon vstoupí v účinnost v průběhu prvního čtvrtletí roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
