Adaptační zákon ke GDPR
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.
V České republice má být takovým předpisem tzv. adaptační zákon (zákon o zpracování osobních údajů), jehož návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 5. prosince 2018 (sněmovní tisk 138).
Pokud jde o oblasti, kde zákonodárce využil možnosti odklonit se nebo upřesnit úpravu obsaženou v GDPR, dovoluji si poukázat alespoň na následující:
Podle § 48 adaptačního zákona má být ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů i nadále Úřad pro ochranu osobních údajů, který má v rámci své působnosti mj. zajišťovat kontakt s dozorovými úřady ostatních členských zemí EU, projednávat přestupky a za tyto ukládat a vybírat pokuty.
Dle nařízení lze za porušení některých povinností dle GDPR uložit pokutu až do výše 20 mil. EUR, nebo 4 % celkového ročního obratu celosvětově, pokud se jedná o podnik. V ustanoveních § 59 a násl. adaptačního zákona stanovil zákonodárce přestupky, kterých se lze na úseku ochrany osobních údajů dopustit, a vymezil výše pokut za tyto přestupky pro veřejnoprávní subjekty. Je důležité uvést, že zákonodárce nevyužil možnosti vyloučit sankce pro veřejnoprávní subjekty zcela, ale omezil horní hranici správních pokut na 10 mil. Kč.
Hojně diskutovaným tématem bylo užívání sociálních sítí a další služby informační společnosti v případě dětí. Článek 8 GDPR umožňuje jednotlivým členským státům EU snížit věkovou hranici pro platné on-line souhlasy dětí na 13 let, byť sám stanoví subsidiární věkovou hranici na 16 let. Při zvážení všech okolností dospěl zákonodárce k závěru, že v tuzemských podmínkách bude vhodnou věkovou hranicí pro udělení on-line souhlasu okamžik dovršení patnáctého roku věku dítětě.
Lze předpokládat, že legislativní proces bude ukončen a adaptační zákon vstoupí v účinnost v průběhu prvního čtvrtletí roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




