Adaptační zákon ke GDPR
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila vládní návrh tzv. adaptačního zákona, který upravuje a doplňuje některé dílčí otázky ochrany osobních údajů dle GDPR.
V České republice má být takovým předpisem tzv. adaptační zákon (zákon o zpracování osobních údajů), jehož návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 5. prosince 2018 (sněmovní tisk 138).
Pokud jde o oblasti, kde zákonodárce využil možnosti odklonit se nebo upřesnit úpravu obsaženou v GDPR, dovoluji si poukázat alespoň na následující:
Podle § 48 adaptačního zákona má být ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů i nadále Úřad pro ochranu osobních údajů, který má v rámci své působnosti mj. zajišťovat kontakt s dozorovými úřady ostatních členských zemí EU, projednávat přestupky a za tyto ukládat a vybírat pokuty.
Dle nařízení lze za porušení některých povinností dle GDPR uložit pokutu až do výše 20 mil. EUR, nebo 4 % celkového ročního obratu celosvětově, pokud se jedná o podnik. V ustanoveních § 59 a násl. adaptačního zákona stanovil zákonodárce přestupky, kterých se lze na úseku ochrany osobních údajů dopustit, a vymezil výše pokut za tyto přestupky pro veřejnoprávní subjekty. Je důležité uvést, že zákonodárce nevyužil možnosti vyloučit sankce pro veřejnoprávní subjekty zcela, ale omezil horní hranici správních pokut na 10 mil. Kč.
Hojně diskutovaným tématem bylo užívání sociálních sítí a další služby informační společnosti v případě dětí. Článek 8 GDPR umožňuje jednotlivým členským státům EU snížit věkovou hranici pro platné on-line souhlasy dětí na 13 let, byť sám stanoví subsidiární věkovou hranici na 16 let. Při zvážení všech okolností dospěl zákonodárce k závěru, že v tuzemských podmínkách bude vhodnou věkovou hranicí pro udělení on-line souhlasu okamžik dovršení patnáctého roku věku dítětě.
Lze předpokládat, že legislativní proces bude ukončen a adaptační zákon vstoupí v účinnost v průběhu prvního čtvrtletí roku 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
