Další novelizace insolvenčního zákona na obzoru?
Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.
Návrh směrnice stanovuje rámce pro preventivní restrukturalizaci, oddlužení podnikajících fyzických osob a opatření k celkovému zvýšení efektivity restrukturalizace, insolvence a oddlužení.
Z hlediska českého právního řádu je úplnou novinkou institut preventivní restrukturalizace, pro který návrh stanovuje rámec, na jehož základě mohou členské státy vytvořit jeden nebo více postupů plnících takovou funkci. Dle návrhu se pak použije pro dlužníky, u kterých je pravděpodobná platební neschopnost, a to za účelem ochrany životaschopných podniků před insolvenčním řízením. Dlužníkům by tedy mělo být umožněno řešit jejich finanční problémy dříve, než u nich nastane platební neschopnost či stav předlužení jako podmínky zahájení insolvenčního řízení. K zajištění efektivního vyjednávání s věřiteli o plánu restrukturalizace návrh počítá s možností dlužníka požádat o přerušení vymáhání individuálních nároků, které může trvat až 12 měsíců.
Ve vztahu k aktuální novele insolvenčního zákona a s ohledem na nevoli českých zákonodárců opustit pětiletou lhůtu pro oddlužení fyzických osob je zcela zásadní část návrhu upravující tzv. druhou šanci.
Druhou šancí je míněn postup, jehož účelem dle odůvodnění návrhu je, aby „poctiví insolventní nebo předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci…“. Maximální přiměřenou dobou, po jejímž uplynutí následuje úplné oddlužení, jsou stanoveny tři roky. Možnost podmínit úplné oddlužení částečným splacením dluhu zůstává zachována, byť s povinností přihlédnout k individuální situaci podnikatele.
Právě v délce odlužení je největší rozpor se současnou podobou institutu oddlužení. Ačkoliv se navrhovaná úprava týká výslovně pouze podnikajících fyzických osob, návrh stanovuje možnost rozšířit uplatňování druhé šance i na nepodnikající fyzické osoby.
Bude zajímavé sledovat, zdali případnou implementací směrnice vznikne dvojí režim oddlužení a jak by zákonodárce odůvodnil méně vstřícný přístup k nepodnikajícím fyzickým osobám.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
