Další novelizace insolvenčního zákona na obzoru?
Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.
Návrh směrnice stanovuje rámce pro preventivní restrukturalizaci, oddlužení podnikajících fyzických osob a opatření k celkovému zvýšení efektivity restrukturalizace, insolvence a oddlužení.
Z hlediska českého právního řádu je úplnou novinkou institut preventivní restrukturalizace, pro který návrh stanovuje rámec, na jehož základě mohou členské státy vytvořit jeden nebo více postupů plnících takovou funkci. Dle návrhu se pak použije pro dlužníky, u kterých je pravděpodobná platební neschopnost, a to za účelem ochrany životaschopných podniků před insolvenčním řízením. Dlužníkům by tedy mělo být umožněno řešit jejich finanční problémy dříve, než u nich nastane platební neschopnost či stav předlužení jako podmínky zahájení insolvenčního řízení. K zajištění efektivního vyjednávání s věřiteli o plánu restrukturalizace návrh počítá s možností dlužníka požádat o přerušení vymáhání individuálních nároků, které může trvat až 12 měsíců.
Ve vztahu k aktuální novele insolvenčního zákona a s ohledem na nevoli českých zákonodárců opustit pětiletou lhůtu pro oddlužení fyzických osob je zcela zásadní část návrhu upravující tzv. druhou šanci.
Druhou šancí je míněn postup, jehož účelem dle odůvodnění návrhu je, aby „poctiví insolventní nebo předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci…“. Maximální přiměřenou dobou, po jejímž uplynutí následuje úplné oddlužení, jsou stanoveny tři roky. Možnost podmínit úplné oddlužení částečným splacením dluhu zůstává zachována, byť s povinností přihlédnout k individuální situaci podnikatele.
Právě v délce odlužení je největší rozpor se současnou podobou institutu oddlužení. Ačkoliv se navrhovaná úprava týká výslovně pouze podnikajících fyzických osob, návrh stanovuje možnost rozšířit uplatňování druhé šance i na nepodnikající fyzické osoby.
Bude zajímavé sledovat, zdali případnou implementací směrnice vznikne dvojí režim oddlužení a jak by zákonodárce odůvodnil méně vstřícný přístup k nepodnikajícím fyzickým osobám.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
