Další novelizace insolvenčního zákona na obzoru?
Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.
Návrh směrnice stanovuje rámce pro preventivní restrukturalizaci, oddlužení podnikajících fyzických osob a opatření k celkovému zvýšení efektivity restrukturalizace, insolvence a oddlužení.
Z hlediska českého právního řádu je úplnou novinkou institut preventivní restrukturalizace, pro který návrh stanovuje rámec, na jehož základě mohou členské státy vytvořit jeden nebo více postupů plnících takovou funkci. Dle návrhu se pak použije pro dlužníky, u kterých je pravděpodobná platební neschopnost, a to za účelem ochrany životaschopných podniků před insolvenčním řízením. Dlužníkům by tedy mělo být umožněno řešit jejich finanční problémy dříve, než u nich nastane platební neschopnost či stav předlužení jako podmínky zahájení insolvenčního řízení. K zajištění efektivního vyjednávání s věřiteli o plánu restrukturalizace návrh počítá s možností dlužníka požádat o přerušení vymáhání individuálních nároků, které může trvat až 12 měsíců.
Ve vztahu k aktuální novele insolvenčního zákona a s ohledem na nevoli českých zákonodárců opustit pětiletou lhůtu pro oddlužení fyzických osob je zcela zásadní část návrhu upravující tzv. druhou šanci.
Druhou šancí je míněn postup, jehož účelem dle odůvodnění návrhu je, aby „poctiví insolventní nebo předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci…“. Maximální přiměřenou dobou, po jejímž uplynutí následuje úplné oddlužení, jsou stanoveny tři roky. Možnost podmínit úplné oddlužení částečným splacením dluhu zůstává zachována, byť s povinností přihlédnout k individuální situaci podnikatele.
Právě v délce odlužení je největší rozpor se současnou podobou institutu oddlužení. Ačkoliv se navrhovaná úprava týká výslovně pouze podnikajících fyzických osob, návrh stanovuje možnost rozšířit uplatňování druhé šance i na nepodnikající fyzické osoby.
Bude zajímavé sledovat, zdali případnou implementací směrnice vznikne dvojí režim oddlužení a jak by zákonodárce odůvodnil méně vstřícný přístup k nepodnikajícím fyzickým osobám.
Zdroj: BNT journal
Další články
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
