Další novelizace insolvenčního zákona na obzoru?
Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.
Návrh směrnice stanovuje rámce pro preventivní restrukturalizaci, oddlužení podnikajících fyzických osob a opatření k celkovému zvýšení efektivity restrukturalizace, insolvence a oddlužení.
Z hlediska českého právního řádu je úplnou novinkou institut preventivní restrukturalizace, pro který návrh stanovuje rámec, na jehož základě mohou členské státy vytvořit jeden nebo více postupů plnících takovou funkci. Dle návrhu se pak použije pro dlužníky, u kterých je pravděpodobná platební neschopnost, a to za účelem ochrany životaschopných podniků před insolvenčním řízením. Dlužníkům by tedy mělo být umožněno řešit jejich finanční problémy dříve, než u nich nastane platební neschopnost či stav předlužení jako podmínky zahájení insolvenčního řízení. K zajištění efektivního vyjednávání s věřiteli o plánu restrukturalizace návrh počítá s možností dlužníka požádat o přerušení vymáhání individuálních nároků, které může trvat až 12 měsíců.
Ve vztahu k aktuální novele insolvenčního zákona a s ohledem na nevoli českých zákonodárců opustit pětiletou lhůtu pro oddlužení fyzických osob je zcela zásadní část návrhu upravující tzv. druhou šanci.
Druhou šancí je míněn postup, jehož účelem dle odůvodnění návrhu je, aby „poctiví insolventní nebo předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci…“. Maximální přiměřenou dobou, po jejímž uplynutí následuje úplné oddlužení, jsou stanoveny tři roky. Možnost podmínit úplné oddlužení částečným splacením dluhu zůstává zachována, byť s povinností přihlédnout k individuální situaci podnikatele.
Právě v délce odlužení je největší rozpor se současnou podobou institutu oddlužení. Ačkoliv se navrhovaná úprava týká výslovně pouze podnikajících fyzických osob, návrh stanovuje možnost rozšířit uplatňování druhé šance i na nepodnikající fyzické osoby.
Bude zajímavé sledovat, zdali případnou implementací směrnice vznikne dvojí režim oddlužení a jak by zákonodárce odůvodnil méně vstřícný přístup k nepodnikajícím fyzickým osobám.
Zdroj: BNT journal
Další články
Vánoční dárek jako právní paradox. Kdo má právo vracet, reklamovat a žádat peníze zpět?
Předvánoční období bývá každoročně spojeno s debatami o falešných slevách, nedoručených zásilkách nebo možnostech vrátit nevhodný dárek. Z právního pohledu je však vánoční nákup podstatně zajímavější.
Bytová politika mezi trhem a sociálním státem
Proč superdávky nenahradí veřejný fond dostupného bydlení?
Zkrácení lhůty pro opětovné vyžádání souhlasu s cookies. Digital Omnibus míří do další fáze jednání
Rada EU schválila vyjednávací pozici k Digital Omnibus. Návrh zmírňuje pravidla pro souhlas s cookies, zkracuje lhůtu pro opětovné dotázání a rozšiřuje výjimky.
Když si zaměstnanec odnese víc než jen zkušenosti
Odešel Vám dlouholetý zaměstnanec, který perfektně znal Vaši databázi klientů, cenotvorbu nebo interní postupy? Nebo u Vás někdo pracoval jen krátce, třeba ve zkušební době, ale i tak se dostal ke vzorům smluv, obchodním nabídkám, recepturám, technickým podkladům nebo jinému know-how?
Roky to nevadilo. Teď je z toho porušení povinností: Právní význam tolerované praxe na pracovišti
V každé firmě existují pravidla, která se předávají ústně. Co stačí oznámit, na co je třeba souhlas a nad čím vedoucí mávne rukou. Zaměstnanci podle nich fungují celé roky. Pak se vymění vedení a ze zavedeného zvyku se náhle stane důvod k výtce, někdy i k rozvázání pracovního poměru.



