Maření spravedlnosti Zdroj: Fotolia

Maření spravedlnosti

Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný.

doc. JUDr. Aleš Rozehnal Ph.D.

doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.

advokát

doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.

advokát

Tato novinka je nejen něčím, na čem se může mnoho civilních i trestních řízení zadrhnout na velmi dlouhou dobu, ale je také v rozporu s principy, na nichž spočívá náš trestní proces. 

Trestnost předložení padělaného nebo pozměněného důkazu bude mít rozdílné důsledky, pokud k předložení dojde v civilním řízení, a pokud k předložení dojde v trestním řízení. V civilních věcech platí, že soud je povinen zjišťovat skutkový stav bez důvodných pochybností. Již tato skutečnost vylučuje, aby soud v civilním řízení mohl být padělaným nebo pozměněným důkazem podveden. Soud si totiž tuto otázku musí vyhodnotit sám a na základě tohoto hodnocení, jakož i hodnocení dalších důkazů, rozhodnout. Nová právní úprava však takový postup vylučuje. Nabízí se také otázka, proč za situace, kdy civilní soud nemůže být předložením falešného důkazu z podstaty věci podveden, má být takové předložení trestným činem. 

Podle nové právní úpravy bude platit, že pokud soud získá pochybnosti o předloženém důkazu, nemůže začít zkoumat jeho pravost, a v případě, že dojde k závěru, že důkaz je padělaný, spojit jeho padělání s negativním důsledkem pro žalobce nebo žalovaného, který důkaz předložil, ale bude muset řízení přerušit, sdělit své podezření orgánům činným v trestním řízení a vyčkat pravomocného rozhodnutí o vině a trestu ve věci spáchání trestného činu maření spravedlnosti. Zpomalení mnoha civilních procesů je nabíledni. 

Pokud bude padělaný nebo pozměněný důkaz předložen v rámci trestního řízení, budou následky ještě závažnější. Dosud platilo, že osoba, která spáchala trestný čin, nedopouští se nepravdivými tvrzeními ohledně tohoto svého trestného činu žádného jiného trestného činu. Její trestní stíhání za taková falešná tvrzení by bylo v rozporu s ustanovením § 92 odst. 1 trestního řádu, podle něhož obviněný nesmí být k výpovědi nebo k doznání žádným způsobem donucován, protože sankce stanovená na trestný čin spočívající ve falešných tvrzeních by představovala nepřípustné donucení k pravdivé výpovědi. 

Trestní odpovědnost pachatele za trestný čin spočívající ve falešných tvrzeních by odporovala zásadě, že obviněný nesmí být donucován k doznání žádným způsobem. Proto platí, že u osoby stíhané pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, která měla nepravdivě popsat okolnosti spáchání určité trestné činnosti, musí orgány činné v trestním řízení vyřešit jako předběžnou otázku, zda není sama jejím pachatelem. V takovém případě by za trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku nemohla být trestně odpovědná. 

Zavedení trestného činu maření spravedlnosti však nastolí poněkud paradoxní právní stav. Pachatel trestného činu bude moci o své trestné činnosti beztrestně uvádět falešná, lživá či zkreslená tvrzení, a to v souladu se zásadou, že nikdo nesmí být donucován žádným způsobem k doznání. Pokud však pachatel svá tvrzení podpoří falešným důkazem, bude takové jeho jednání trestné. Zásada zákazu donucování k doznání tak dostává povážlivou trhlinu. 

Vina obviněného musí být prokázána na základě důkazů provedených v souladu s trestním řádem. Na vinu obviněného nelze usuzovat ze způsobu obhajoby, např. z toho, že obviněný záměrně vypovídal nepravdu nebo že předkládal falešné důkazy, protože takový postup soudu by znamenal potlačování práva na obhajobu, byl by v rozporu s presumpcí neviny a s vyhledávací zásadou. Pokud se však stane trestným činem určitý způsob vedení obhajoby, právo na obhajobu bude výrazně oslabeno.  

Mimochodem i v případě trestního řízení bude mít orgán činný v trestním řízení, který získá pochybnost o pravosti předloženého důkazu, povinnost iniciovat zahájení trestního řízení ve věci možného spáchání trestného činu maření spravedlnosti. Před pravomocným skončením tohoto trestního řízení pak nebude moci být skončeno trestní řízení, v rámci něhož byl sporný důkaz předložen.

Předkládat padělané nebo pozměněné důkazy v rámci jakéhokoli řízení je samozřejmě špatné. Ne každý špatný čin je však činem trestným. Trestný čin je nemorální čin, který ohrožuje přímo a závažnou měrou bezpečnost a blaho společnosti a kdy k nápravě nepostačuje pouze náhrada škody způsobené oběti. Předložení padělaného nebo pozměněného důkazu většinou vede k výsledku, že předkladatel v civilním řízení svoji při ztrácí. 

V trestním řízení je pak předložení padělaného nebo pozměněného důkazu jedním z důkazů, že obviněný či obžalovaný trestný čin spáchal, což vede ke konstatování viny a uložení trestu. Oba tyto negativní důsledky jsou dostatečným trestem za nemorální jednání, kterého se předkladatel falešného důkazu dopustil. Kriminalizace takového jednání je z tohoto důvodu zbytečná, povede k průtahům v soudních řízeních a četnost předkládání falešných důkazu stejně nesníží. Zdá se tedy, že vládní úředníci, poslanci a senátoři si stále dostatečně neuvědomují, že trestní právo není lékem na všechny neduhy světa.

trestní právo spravedlnost maření spravedlnosti skutková podstata

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 2 čtenáři

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články