Články

Příspěvek si klade za cíl kriticky pohlédnout na současné třídění forem státu a forem vlády. Za tímto účelem jsou v příspěvku vymezeny základní pojmy, jejichž definice dále slouží jako pozadí pro pojmy forma státu a forma vlády. V příspěvku je také stručně nastíněna genese a vývoj obou pojmů a je učiněn pokus o identifikaci možných důvodů, proč jsou oba pojmy směšovány.

Povinností justice je aplikovat právo v co nejvyšší kvalitě a v co nejkratším čase. To platí odnepaměti, jen současná společnost si cení bohužel častěji více rychlosti, než snahy po spravedlnosti.

Tímto příspěvkem bych se rád vrátil k poměrně nedávnému rozsudku Nejvyššího správního soudu a problematice kontroly významné tržní síly ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zákon o významné tržní síle byl od svého vzniku předmětem silné kritiky především pro svou nízkou legislativní úroveň, přičemž odborná veřejnost se soustředila hlavně na samotnou podstatu pojetí významné tržní síly – tzv. absolutní x relativní pojetí.

Po několikaleté snaze zákonodárců o koncepční úpravu přestupků a správních deliktů nabyl 1. 7. 2017 účinnosti tzv. rekodifikační balíček správního práva trestního. Tento balíček tvoří tři zákony: zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017 („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a tzv. změnový zákon, tedy zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“).

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Na sklonku října 2017 uspořádala Unie státních zástupců v Kroměříži konferenci, věnující se aktuálním otázkám přípravného řízení. Hned na začátku tohoto článku chci organizátorům poblahopřát nejen k dobrému nápadu, ale i výborné organizaci celé akce, včetně pestré skladby posluchačů a přednášejících.

Právo je fenoménem, jehož je zapotřebí i pod pěti kruhy. Své o tom ví JUDr. Jan Exner, právník Českého olympijského výboru a doktorand pražské právnické fakulty. V rozhovoru čtenářům přibližuje, kde všude má právo v souvislosti s olympijským kláním své místo.

Příspěvek si klade za cíl kriticky pohlédnout na současné třídění forem státu a forem vlády. Za tímto účelem jsou v příspěvku vymezeny základní pojmy, jejichž definice dále slouží jako pozadí pro pojmy forma státu a forma vlády. V příspěvku je také stručně nastíněna genese a vývoj obou pojmů a je učiněn pokus o identifikaci možných důvodů, proč jsou oba pojmy směšovány.

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) dne 6. 3. 2018 rozhodl ve věci Achmea proti Slovensku (C‑284/16), že rozhodčí doložky mezi investory a státy obsažené v dohodách o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní BIT“) nejsou slučitelné s unijním právem.

Od 1. 1. 2018 vstoupilo v platnost nové znění úpravy předkupního práva. V českém prostředí se předkupní právo praktikovalo do roku 2013, kdy jej zákonodárci zrušili a nyní přichází s obměnami. Pro spoluvlastníky v rodině přináší výhody, pro ostatní spíše komplikace a zdlouhavou byrokracii.

Hlavní problém odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti spočívá v otázce pasivity a aktivního vědomí o protiprávnosti zpracovávaných informací, říká v rozhovoru pro Právní prostor Mgr. František Korbel, Ph. D. Se svým příspěvkem na téma Ne-odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti v digitálním světě vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Jestliže se na vašem pozemku nachází vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002, které vám nepatří, ale musíte tolerovat jeho přítomnost a případnou údržbu, může se jednat o věcné břemeno, přestože není zapsané v katastru a přestože k jeho zřízení nebyl dán ze strany vlastníka pozemku souhlas. Zákon ovšem zároveň za takové věcné břemeno přiznává dotčeným vlastníkům finanční náhradu, pokud tato samozřejmě již nebyla vypořádána. O tuto náhradu lze ale žádat jen do konce tohoto roku (resp. přesně do 2. ledna 2019).

Dvojí kvalita potravin v Evropské unii je aktuálně velmi diskutovaným tématem, se kterým se potýká cela řada výrobců, neboť stále není zcela jasné, za jakých okolností je různá kvalita potravin právně přípustná. Předseda Evropské komise („Komise“) dne 13. září 2017 uvedl, že není přijatelné, aby občanům v některých zemích Evropy byly pod stejnou značkou a ve stejném balení prodávány potraviny nižší kvality než občanům v jiných zemích. Následně se k tomuto tématu vyjádřila též Komise. Pomohou nám ovšem její závěry ke zhodnocení toho, zda a v jakých případech je dvojí kvalita potravin přípustná, či vždy půjde o nekalou obchodní praktiku?

V první části článku se čtenář seznámil s fakty ve sporu portugalské centrální banky Banco de Portugal („Centrální banka“) s tiskařskou společností Waterlow & Sons Ltd („Tiskařství“) a s právními argumenty, které strany předložily Sněmovně Lordů.

V první části článku pojednávajícího o výhodách a nevýhodách konkurenční doložky v Občanském zákoníku a Zákoníku práce provedl autor srovnání úprav v oblasti doby trvání ujednání o konkurenční doložce, zabýval se otázkou, kdy vůbec lze sjednat konkurenční doložku a v neposlední řadě byla rozebrána otázka závazku zaměstnance (obchodního zástupce) v ujednání o konkurenční doložce.

Parlamentní systém by se mohl přeměnit na polo-prezidentský, cesty k němu jsou v zásadě dvě, říká v rozhovoru pro Právní Prostor JUDr. Tomáš Havel, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se mimo jiné i tématem role prezidenta republiky při utváření a ustavení vlády v České republice vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Od 1. 1. 2018 vstoupilo v platnost nové znění úpravy předkupního práva. V českém prostředí se předkupní právo praktikovalo do roku 2013, kdy jej zákonodárci zrušili a nyní přichází s obměnami. Pro spoluvlastníky v rodině přináší výhody, pro ostatní spíše komplikace a zdlouhavou byrokracii.

Každá společnost, která zaměstnává v pracovním poměru více jak 25 zaměstnanců v přepočteném počtu, má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl činí 4 %. Pro splnění povinného podílu si zaměstnavatel může vybrat z několika způsobů či jejich kombinací jak tuto zákonem danou povinnosti splnit.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.

„Ústavní soud není deus ex machina a soudci ústavního soudu nejsou blanickými rytíři,“ říká k možnému vlivu Ústavního soudu na současnou politicko-společenskou situaci jeho generální sekretář. Směřujeme k formální závaznosti judikatury? Formuje rozhodovací praxe Ústavního soudu veřejné mínění? Na tyto a další otázky odpovídá JUDr. Mgr. Ivo Pospíšil, Ph.D.

Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.

Bývalo takřka notorietou, že smrtí poškozeného zaniká jeho právo na náhradu nemajetkové újmy a jeho dědicové se tohoto práva domáhat nemohou. Obdobně zanikala i povinnost k poskytnutí náhrady nemajetkové újmy smrtí toho, kdo svým protiprávním jednáním tuto újmu způsobil. Již to však neplatí bez výjimky a poškozený může zániku svého práva i odpovídající povinnosti škůdce v některých situacích sám svým aktivním jednáním předejít.

Mnoho společností a institucí v celé Evropě je momentálně zaneprázdněno adaptací na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („GDPR“), které nabude účinnosti v květnu 2018. Odhlédněme nyní od problematiky osobních údajů a podívejme se na legislativní iniciativu na poli údajů neosobních, protože též volný pohyb neosobních údajů přes hranice členských států může představovat klíčový aspekt budování evropského jednotného digitálního trhu.

Konkurenční doložky jsou – především potom v pracovních smlouvách – stále hojně užívaným instrumentem. Strany si však mnohdy neuvědomují následky nesprávně právně či zkrátka v daném vztahu nevhodně formulované konkurenční doložky. Příspěvek níže si klade za cíl porovnat institut konkurenční doložky v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „Občanský zákoník“) a v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“), a to především tam, kde v úvahu mezi kontrahenty přichází jak pracovněprávní poměr, tak také poměr občanskoprávní (obchodněprávní).

Veřejný zájem může někdy spočívat i v projevení milosrdenství. Proč tomu tak je? Na to a mnohé další nám odpoví JUDr. Jan Lata, Ph.D., státní zástupce působící na Nejvyšším státním zastupitelství na odboru trestního řízení a od minulého roku prezident Unie státních zástupců.