Plánované zásadní koncepční změny v úpravě dovolání Zdroj: Shutterstock

Plánované zásadní koncepční změny v úpravě dovolání

Věcný záměr civilního řádu soudního představuje komplexní změny mnoha procesních institutů. U některých se jistě dá mluvit o kroku vpřed, ale platí to i pro plánovanou úpravu dovolání?

Michaela Kubíčková

Michaela Kubíčková

Senior Legal Assistant, bnt attorneys-at-law s.r.o.

Michaela Kubíčková

Senior Legal Assistant, bnt attorneys-at-law s.r.o.

Jak se již stručně vyjádřil Nejvyšší soud i Soudcovská unie, navrhovaná změna právní úpravy dovolání příliš nepřeje ani zvýšení právní jistoty, ani zrychlení civilního řízení, a to hned z několika důvodů.

Nejvýraznější změnou v koncepci je pojetí dovolání jakožto řádného opravného prostředku. Důsledkem jeho podání by tak měl být odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu. Tato změna jednak vyvolává pocit nedůvěry ve správnost rozhodnutí vydaných odvolacími soudy, jako kdyby snad z opatrnosti neměla být „prozatím“ pravomocná a vykonatelná, jednak jejím pravděpodobným důsledkem bude prodloužení délky civilního řízení a s tím spojený nárůst nákladů účastníků řízení.

Přípustnost dovolání při zachování dosavadních 4 kritérií má v budoucnu záviset dále na hodnotě sporu. U sporů v hodnotě od 50.000,- Kč do 100.000,- Kč má o přípustnoti dovolání rozhodnout samotný odvolací soud a jeho rozhodnutím má být dovolací soud vázán. Odvolací soud se tak v tomto ohledu stane „soudcem ve vlastní věci“, přičemž odchýlí-li se příkladně od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a následně dospěje k závěru o nepřípustnosti dovolání proti tomuto svému rozsudku, cestu k přezkumu dovolacímu soudu zablokuje.

Jako krok zpět je hodnoceno zavedení druhého dovolacího důvodu, a sice zmatečnosti. Od zmatečnostních důvodů však bylo upuštěno již v minulosti pro neúměrné zatížení Nejvyššího soudu. Nutno přitom poznamenat, že pro přezkum zmatečnostních vad plně slouží žaloba pro zmatečnost.

Zcela bizarní změnu pak představuje zavedení trestu pro svévoli ve výši až 100.000,- Kč, který má postihnout advokáta dovolatele, shledá-li soud, že bylo dovolání podáno svévolně, nebo jeho cílem byly průtahy ve věci. Zrychlení civilního řízení a zamezení zneužití jeho institutů je sice chvályhodné, finanční postih advokáta je však zejména s ohledem na absenci kritérií pro posuzování svévole zcela nevhodným způsobem. Riziko takového postihu by mohlo na jedné straně vést k odmítání zastupovat klienty před dovolacím soudem, a na straně druhé též k výraznému zvýšení ceny za tyto služby.

Úpravy institutu dovolání jsou zatím stále v podobě věcného záměru. Z výše uvedených důvodů však zástupci odborné veřejnosti doufají, že jejich realizace bude nakonec přehodnocena.


Zdroj:

  • Věcný záměr civilního řádu soudního 
  • Stanovisko Soudcovské unie České republiky ze dne 29. 06. 2018
  • Stručné stanovisko Nějvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017

procesní novinky dovolání

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články