Články

Ústavní soud se ve svém nálezu IV. ÚS 1146/16[1] ze dne 20. června 2017 vyjádřil k charakteru společnosti ČEZ a.s. ve vztahu k ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a konstatoval, že společnost ČEZ a.s. se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje za povinný subjekt.

"Potřebujeme se nadechnout. Stát nás drtí nárůstem povinností, nedorovnal a snížil odměny, upírá nám možnosti přivýdělku, přitom naše úřady zatěžuje rostoucími náklady na provoz a vedení úřadů," podotýká soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, vedoucí Exekutorského úřadu Přerov. O nedostatcích systému exekucí v Česku, dopadech snížení exekutorského tarifu či obsazování uvolněných úřadů si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Za svůj velký úkol, a nejen dnešní, považuji vzbudit vaši pozornost o téma výběru soudců. Za jeden z mých největších neúspěchů za svého působení v Soudcovské unii považuji to, že se mi stále nedaří přesvědčit ty klíčové osoby, zejména předkladatele zákonů, že tato oblast je pro činnost soudů určující.

Druhá část příspěvku se věnuje omezení či zákazu styku rodiče s nezletilým dítětem v souvislosti s omezením či zbavením rodičovské odpovědnosti, omezení nebo zákaz styku z důvodů na straně dítěte, způsobům omezení styku druhého rodiče s dítětem, zákazu styku druhého rodiče s dítětem a nakonec zrušení zákazu či omezení styku druhého rodiče s dítětem.

Nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 ze dne 22. září 2016 značně zpochybnil dosavadní ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se souběhu funkcí statutárního orgánu s pracovním poměrem ve společnosti. K Nálezu Ústavního soudu se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3613/2015 ze dne 19. ledna 2017. V něm však nepřípustnost souběhu funkcí opět potvrdil.

Za obvyklých okolností je v zájmu dítěte, aby se stýkalo co nejvíce s oběma rodiči. Z těchto důvodů je proto v zákoně výslovně vymezeno právo dítěte, které je v péči jen jednoho rodiče, stýkat se osobně s druhým rodičem. Mohou však nastat situace, kdy je třeba styk rodiče s dítětem omezit nebo dokonce zakázat, přičemž důvody k tomuto zásahu mohou být jak na straně rodiče, tak na straně dítěte.

Vážení kolegové, svůj dnešní příspěvek přednesu jako závěrečný návrh u soudu před soudním senátem. Představme si, že se soudím s Českou republikou o zrušení zákona č. 185/2016 Sb., tzv. restituční tečky. Stát není zastoupen, neboť se právní zástupce státu nedostavil.

V Úředním věstníku Evropské unie byla 5. 5. 2017 zveřejněna dvě nová evropská nařízení. Jde o nařízení o zdravotnických prostředcích a nařízení o in vitro diagnostických prostředcích. Po více než pěti letech tím byl završen legislativní proces, jemuž předcházely další roky odborné diskuze.

Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela (homeworking) nebo zčásti (home office) ze svého bydliště. Práce z domova je zároveň oblíbeným benefitem, který zaměstnavatel může poskytovat svým zaměstnancům. Nelze ji však vnímat jen jako benefit, který by zaměstnavatel mohl libovolně upravovat, neboť i při práci z domova má zaměstnanec svá práva. Práce z domova má řadu výhod, ale může mít i svá úskalí.

Dnes budeme hovořit o tématu, které je jak před odbornou, ale i laickou veřejností poněkud upozaděné, a to hlavně díky exekuční činnosti exekutorů, o které se nejvíce hovoří. Zaměřím se proto na další činnosti soudních exekutorů podle § 74 a násl. exekučního řádu.

Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky[1], který nahrazuje předcházející zákon o přestupcích[2] a zároveň významně proměňuje dosavadní koncepci správního trestání. Tento článek si nečiní ambice pojednat o hlavních rozdílech a změnách, které nová úprava správního trestání přinese, ale zamýšlí představit některé připomínky k nové právní úpravě, které k ní učinil veřejný ochránce práv.

Zaměstnanci a zaměstnankyně se často v době čerpání mateřské či rodičovské dovolené zajímají o možnost přivýdělku, a to ať už u zaměstnavatele, u něhož byli před nástupem na mateřskou / rodičovskou dovolenou v pracovním poměru, nebo jinde.

Jsme připraveni chránit osobní údaje získané z miliard zařízení připojených k internetu? Již i naprostá většina technologických laiků, mezi které počítám 90 % právnické veřejnosti, tuší, jak velký technologický a společenský potenciál (nebezpečí?) skrývá internet věcí (IoT). Ruku v ruce s dostatečně posílenou konektivitou přeskočíme pravděpodobně velmi rychle od současných chytrých hodinek, termostatů a obligátních ledniček k autonomním automobilům, autonomnímu doručování, bezhotovostní společnosti a k pravděpodobně zcela „connected cities“, ať už si absolutnost tohoto pojmu vykládáte v jakékoli šíři.

Začátkem svého příspěvku bych rád představil objem práce, který leží před Ústavním soudem. Každý rok soudy v České republice rozhodnou přibližně tři čtvrtě milionů věcí, z toho asi 4 000 skončí jako ústavní stížnost u Ústavního soudu. Úspěšnost ústavních stížností je po léta poměrně malá, pohybuje se kolem 6 %.

Ve druhé části příspěvku se docent Petr Tégl zabývá znovuzavedením předkupního práva spoluvlastníků a také některými z jeho pohledu problematickými přechodnými ustanoveními novely občanského zákoníku.

Zveřejnit účetní závěrku je třeba ve sbírce listin, jinak se podle zákona o účetnictví dopustíte správního deliktu.

Novela čítá 33 novelizačních bodů a 8 přechodných ustanovení, byť ne všechna přitom mají povahu přechodných ustanovení, ač jsou takto označena. Platnost zákona již nastala, účinnost je variabilní, neboť některé změny již účinnosti nabyly, některé teprve nabudou. Hlavní část novelizací nabude účinnosti k 1. lednu 2018, tedy teoreticky je možné ještě učinit některé změny.

Rozsáhlé změny v insolvenci spotřebitelů se dotknou i řízení o oddlužení. Toto řízení přitom tvoří významnou část všech insolvenčních řízení: 75,60 % všech žádostí v roce 2016 (celkem 29 500) se týkalo oddlužení (v letech 2011-2016 to bylo 63,67 %).

Mateřská dovolená je upravena v § 195 a následujících zákoníku práce. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni, matce dítěte. Mateřská dovolená v souvislosti s péčí o narozené dítě náleží také zaměstnankyni, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí o svěření dítěte do péče, nebo dítě, jehož matka zemřela (pokud by šlo o zaměstnance, čerpal by rodičovskou dovolenou).

Můj dnešní příspěvek bude zaměřen na nový trend v oblasti insolvenčního práva, týká se podniků, které se dostaly do úpadkové situace, do insolvence. V dnešní době sílí názor, že tyto subjekty by neměly být trestány za neúspěch v podnikání a měly by v podnikání dostávat druhou šanci. Tato myšlenka se nyní prolíná do řady norem, které se v letošním roce aktivují, a to do evropského nařízení o insolvenčním řízení a české novely insolvenčního zákona.

Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel v době prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy, a to za podmínek a ve výši stanovené zákoníkem práce (§ 192). Z tohoto důvodu zákoník práce zároveň umožňuje zaměstnavatelům, aby mohli kontrolovat, zda jejich zaměstnanci dodržují režim dočasně práce neschopného zaměstnance.

Několik minut Vaší pozornosti bych rád věnoval tématu zaplňování právního prostoru dalšími zákony jako omezování naší svobody. Nebudu zde hovořit o žádných paragrafech.

Zavedení a užívání všeobecných legitimací, kterými byla prokazována totožnost občana, je spojeno až se vznikem Československé republiky.

Druhá část příspěvku představuje ilegální obchod se psy v praxi, nejnovější legislativní činnost na úseku zájmových chovů psů a také odborné stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat.

V rámci svého příspěvku zanalyzuji platnou právní úpravu na úseku zájmových chovů psů. Jelikož se již třetím rokem podílím na přípravě legislativy v této oblasti, uvedu rovněž, jakých úspěchů se již za tuto dobu podařilo dosáhnout, v jakém stavu se odborné práce nacházejí a jaké normy či opatření se chystají.