Články

„Novela veterinárního zákona rozhodně problém „množíren“ nevyřeší. Toto ale ani nebylo cílem,“ upozorňuje JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová, předsedkyně spolku ANIMAL EYE, věnujícího se ochraně zvířat. Více o nedávné novele veterinárního zákona, která vstupuje v účinnost již 1. 11., či o moderované diskusi Hlavou proti zdi o boji proti organizovanému zločinu se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

K 1. listopadu 2017 nabyde účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („Zákon“), která přinese několik více či méně zásadních změn také do právní úpravy pracovnělékařských služeb. S jakými novými povinnostmi by tedy měli zaměstnavatelé určitě počítat a jaké nové postupy budou moci nově využívat?

Nový občanský zákoník rozšířil svobodnou vůli zůstavitele tak, aby zůstavitel mohl v nejširší možné míře ovlivnit, co se má stát s jeho majetkem v případě jeho úmrtí.

Přelom letošního září a října přinesl účinnost několika pronikavých změn, které významným způsobem ovlivní činnost justičních orgánů, přičemž mám za to, že změna bude mít značný dopad také na účastníky řízení. Ač změn byla provedena celá řada, ve svém příspěvku se zaměřím na velmi významnou systémovou změnu stran placení soudních poplatků.

Společnosti FAU s.r.o., VHS-ROPA plus s.r.o., AUTOTRANS PETROL s.r.o., nebo EUROPRINT a.s. patří mezi 5000 společností, které do svých datových schránek obdržely zajišťovací příkazy. Díky nim se však institut zajišťovacích příkazů dostává pod drobnohled veřejnosti.

Zákon biologickému otci neumožňuje....

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tedy tzv. stavební zákon, patří navzdory své praktické využitelnosti a dopadům na nejširší veřejnost k těm komplikovanějším právním úpravám. Za pouhých 11 let své existence byl několikrát významně novelizován.

„Náš občanský zákoník je jako dítě, které se sotva naučilo mluvit,“ popisuje nový civilní kodex Mgr. Jitka Ivičičová, specialistka na smluvní právo, která vystoupí na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké nejčastější problémy při aplikaci nového zákoníku nastávají či jak se na něj adaptovala praxe.

Vnitřní trh se svými volnými pohyby a obzvlášť volný pohyb osob patří do podstaty Evropské unie. Je jedním z mechanismů, který umožňuje, aby se osoby mohly volně pohybovat za prací, čímž je posilována obchodní bilance mezi zeměmi EU. Cílem je tak vyrovnat poměry v tom kterém, regulovaném zaměstnání ve všech členských státech EU. Proto byla v roce 2005 přijata směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, která sjednotila požadavky týkající se úrovně vzdělání, potřebných znalostí a jiných aspektů regulovaných povolání.

Hlavní zprávy patří aktuálním vítězstvím světových značek v boji proti čínským subjektům zasahujícím do jejich práv z duševního vlastnictví. Nechvalně známé praktiky spočívající v blokačních registracích ať již doménových jmen, ochranných známek nebo designu však na ústupu stále nejsou.

Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.

Od začátku října funguje takzvaná účtenková loterie. Ministerstvo financí chce s její pomocí motivovat lidi, aby žádali vydání účtenky, a tím donutili prodejce podléhající EET poctivě registrovat tržby. Loterie bude fungovat minimálně jeden rok. Každý měsíc se budou losovat náhodné účtenky, hlavní výhra bude až milion korun. Státu hrozí obrovské pokuty za sběr neadekvátního množství osobních údajů.

Ústavní soud se vyjádřil ke kontroverzní problematice matrikového a biologického otcovství. Konkrétně k případům určení otcovství na základě první právní domněnky dle § 776 občanského zákoníku, kdy za otce dítěte je považován manžel matky v okamžiku narození dítěte. Okruh subjektů nadaných k popření této právní domněnky je ovšem v porovnání s jinými evropskými státy tristní.

Na novou úpravu správního trestání v podání JUDr. Lukáše Potěšila, Ph.D. se v rámci jeho příspěvku můžete těšit na dalším ročníku nadcházející konference Právo ve veřejné správě 2017. O zásadních změnách v oblasti správního trestání si však můžete přečíst již teď v našem krátkém rozhovoru.

V českém právním řádu je mediace poměrně novým institutem, který do něj byl zařazen zákonem č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě (týká se trestněprávní agendy) a zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci (věnuje se mediaci v ostatních oblastech práva). Mediace je jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů, jehož podstata spočívá v tom, že strany sporu se snaží vyřešit vzájemný konflikt za účasti třetí osoby – mediátora.

Základní povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, aby řádně hospodařil se svěřenými prostředky, a střežil a ochraňoval majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Případné porušení takových povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele má za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Lze však z takového důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká?

Stephen Hong působil jako jeden z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Od roku 2010 je vedoucím „Bid Management“ společnosti NTT Com Asia Limited. V praxi se zaměřuje především na vyjednávání smluv a řízení nabídek v regionu. Působí také jako arbitr a mediátor.

S nástupem online platforem se v tržním prostředí stále častěji setkáváme s účastníky, kteří si v rámci své výdělečné činnosti „zavlivní”. Specifikem vlivu influencerů je především autenticita jejich sdělení, kdy spotřebitelé obsahu stále předpokládají, že jimi šířený obsah neslouží k podpoře podnikatelské činnosti a obrací se na ně pro nezávislé doporučení.

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

Jen před pár dny uplynul právě rok od účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jenž významně proměnil zadávací řízení. Další zásadní změny nicméně čekají na obzoru – mimo jiné povinná elektronická komunikace či užívání Národního elektronického nástroje. Právě stále problematickým otázkám zadávání veřejných zakázek a některým nadcházejícím novinkám se věnoval letošní ročník Konference Otidea – veřejné zakázky s názvem „Ve složitosti je krása?“.

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

S blížícími se parlamentními volbami by se slušelo připomenout si loňské flagrantní porušení soukromí, kterého se dopustil jeden pražský lékař tím, že dne 3. října 2016 využil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení a adresa bydliště svých přibližně 11.000 pacientů a rozeslal jim dopis, ve kterém je informovat zejména o rekonstrukci polikliniky Malešice, ale neopomněl zmínit ani svou kandidaturu do Senátu Parlamentu České republiky a v souvislosti s tím je žádal o podporu v souvisejících volbách.

Aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu má významný vliv na stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí a představuje odklon od dosavadního postupu finančních úřadů. Poplatníci – prodávající tak mají možnost podat dodatečné daňové přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí.

„Zadavatel se vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů,“ hodnotí možné výhody zadávání zakázek na kvalitu Mgr. Ing. Anna Francová, advokátka z Frank Bold advokáti, která se specializuje na zpracování zadávací dokumentace a administrace veřejných zakázek a která v rámci letošního ročníku konference Právo ve veřejné správě vystoupí s přednáškou „Jak správně zadat veřejnou zakázku na kvalitu“. Na co si při tomto postupu dát pozor či jaké může mít výhody se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je esenciální složkou náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Bolestné je poskytováno jako jednorázová náhrada vytrpěné bolesti způsobené poškozením zdraví, jeho léčením či odstraňováním následků poškození, zatímco účelem náhrady za ztížení společenského uplatnění je reflektování překážky lepší budoucnosti poškozeného vzniklé z důvodu způsobené újmy na zdraví, jejímž obsahem je omezení či ztráta možnosti seberealizace poškozeného ve všech myslitelných oblastech jeho života.