Články

Zákon o rezervách umožňuje tvořit více druhů zákonných opravných položek. Pro většinu obchodních společností jsou však nejdůležitější opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 a opravné položky k „malým“ pohledávkám do 30 tisíc Kč. Právě o těchto opravných položkách a změnách v jejich úpravě pojednává tento příspěvek

Ve dnech 21. – 22. 9. 2017 proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity již IX. ročník konference České právo a informační technologie pořádané Ústavem práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

V tomto článku postupně analyzuji právní úpravu indemnity a imunity prezidenta České republiky. V závěru shrnu výsledky své analýzy a pokusím se navrhnout vhodnou úpravu de lege ferenda.

Mezi základní lidská práva patří právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a dále právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Článek pojednává o jediném, ale dosti problematickém, zákonném ustanovení a navazuje na několik soudních případů, kde se ukázala jeho značná nepraktičnost. Autor usiluje nikoli jen o přiblížení těchto rozhodnutí, ale především o možné zobecnění (nejen) jejich závěrů do budoucna.

V tomto článku postupně analyzuji právní úpravu indemnity a imunity členů Parlamentu České republiky. V závěru shrnu výsledky své analýzy a pokusím se navrhnout vhodnou úpravu de lege ferenda s ohledem na komparaci těchto institutů se zahraniční úpravou.

Pochybení při dávání přednosti v jízdě v křižovatce je jednou z velmi častých příčin dopravních nehod. Toto porušení povinnosti může mít i trestněprávní následky, zejména v případech, kdy dojde ke zranění či dokonce smrti některého z účastníků nehody. S dopravními nehodami tohoto druhu je samozřejmě spojeno mnoho právních otázek, tento článek má za cíl odpovědět na některé z nich.

O novém evropském nařízení (GDPR), které nově upravuje podmínky o ochraně osobních údajů a nahrazuje dosavadní směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (95/46/ES) jste pravděpodobně již slyšeli...

Tu situaci jistě znáte. Cestujete do školy, za prací nebo na dovolenou a musíte použít veřejnou dopravu či služeb soukromého dopravce. Víte, jaká máte jako cestujících práva? Víte, jak se domáhat škody v situaci, kdy je Váš spoj zpožděn nebo zrušen? Na tyto a další otázky spojené s cestováním Vám odpovíme v následujícím článku.

V současné moderní době je zcela běžné, že budování obchodních vztahů začíná zprávou v e-mailové schránce. Pokud bychom měli ve zkratce vystihnout obsah první zprávy mezi potenciálními obchodními partnery, mohl by zahrnovat následující: „Naši společnost velmi zaujala nabídka na Vašich webových stránkách. Prosíme o konkretizaci a sestavení optimálního návrhu právě pro nás.“

Inspirací k napsání tohoto článku mi byl skutečný případ z praxe. Hlavním důvodem využití institutu „korunního svědka“ bývá obvykle důkazní nouze, do níž se obžaloba v průběhu přípravného řízení dostává. V případech, kdy je tedy trestná činnost dostatečně prokazatelná jinak, není nutné služeb takovéhoto spolupracujícího obviněného využít. Předně by si obžaloba měla vystačit s důkazy ostatními (zvukové a obrazové záznamy, odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, atd.) a potenciální korunní svědek by tak měl být standardně stíhán a potrestán v souladu se zásadou legality.[1]

Dle zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti termínu její výplaty a místu a způsobu vyplácení nepatří mezi základní náležitosti pracovní smlouvy. O těchto uvedených náležitostech, které nejsou základní náležitostí pracovní smlouvy postačí zaměstnance pouze písemně informovat, s tím, že ohledně mzdy je tak třeba učinit před začátkem výkonu práce.

Jsou tomu více než dva roky, kdy jsem na tomto portálu publikoval článek "Ochrana práv zlodějů?[1]", který rozebíral rozhodnutí[2] Městského soudu v Praze a závěrem si pochvaloval, že právo by tu mělo být pro lidi, a ne proti nim. Že když se někdo chová protiprávně, tak dobrovolně oslabuje svá vlastní nezadatelná a nezcizitelná práva, mezi která patří i absolutní nedotknutelnost v otázce ochrany soukromí.

„Já ho/ji zabiju!“ Věta, kterou vyslovují dnes a denně stovky lidí, zejména pak na adresu svých životních partnerů, pubertálních dětí, nešikovných spoluhráčů v kopané, sousedů… Málokdo z nich ovšem svůj projev myslí opravdu vážně. A z těch, kteří jsou v pohnutí svých emocí přesvědčeni, že to opravdu udělají, se o skutečný útok na život toho druhého pokusí jen hrstka. Naštěstí.

Institut promlčení je projevem zásady vigilantibus iura scripta sunt (právo jest psáno pro bdělé). Nehlídá-li si subjekt svá práva, nemůže a neměla by mu v tomto ohledu být poskytována dostatečná ochrana. Totéž platí i v případech, kdy si subjekt sice svých práv vědom je a ochrany se domáhá, ale nikoli řádným a včasným způsobem. Po uplynutí delšího časového úseku je oslabena i jeho pozice důkazní, což může mít v případě soudního sporu za následek neunesení důkazního břemene, a s tím související neúspěch v tomto sporu. Zákonodárce se takové případy snaží eliminovat mimo jiné právě úpravou institutu promlčení a s ním souvisejících lhůt.

Dnes se pokusím představit část třináctou zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), která představuje jeho část „procesní“, a to v tom smyslu, že neřeší samotný proces zadávání veřejné zakázky, ale upravuje postupy pro případ, že dojde ke sporu mezi dodavatelem a zadavatelem, jehož předmětem je soulad či naopak nesoulad postupu zadavatele se ZZVZ.

Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal.

Vyhlašování předpisů v písemné formě v úředních sbírkách, které podmiňuje jejich závaznost, je spojeno se zavedením moderního principu formální publikace po polovině 19. století. Kromě sbírek ústředních vycházely i sbírky zemské, které publikovaly nejen centrální předpisy, ale i akty přijaté zemskými orgány. Moravská zemská sbírka předpisů držela tuto tradici až do roku 1948.

Sousedské spory jsou nejčastěji vyvolány situací, kdy vlastník nebo jiný uživatel (např. rodinný příslušník vlastníka, nájemce) nemovitosti jedná takovým způsobem, že obtěžuje osoby vlastnící nebo užívající sousedních nemovitostí. Právní úprava sousedských vztahů se ovšem použije též na případy, kdy osoba obtěžuje svým jednání vlastníky nebo uživatele nemovitostí, se kterými přímo nesousedí, společná hranice pozemku tedy není podmínkou.

„Bojovat cenou podle mě není nejlepší způsob, jak se etablovat na trhu,“ míní Štěpán Ciprýn z advokátního dua CIKR. „Když hledáte advokáta, znamená to, že máte nějaký problém, stejně jako když hledáte lékaře. A když vás bolí zub, nepřemýšlíte o tom, kolik dáte za jeho vytržení,“ dodává jeho kolega Pavel Kiršner. Jaká jsou specifika poskytování služeb pro bono, jakých chyb se advokáti ve styku s klienty nejčastěji dopouštějí a mnoho dalšího se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Mailová schránka plná spamu není nic příjemného. Jak rozeznat, zda jsou hromadné zprávy vůbec posílány legálně? A jak se ujistit, že i vaše firma či organizace užívá e-mailový marketing v souladu se zákonem?

V posledních týdnech a měsících se v médiích stále častěji diskutuje téma označované zkratkou GDPR neboli nezkráceně General Data Protection Regulation. Jde o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je pro členské státy EU závazné a přímo aplikovatelné, čímž dochází k naplnění účelu sjednocení pravidel pro zpracování osobních údajů v jednotlivých, národních právních řádech. Bylo přijato v dubnu 2016 a platit začíná od 25. května 2018.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Likvidace představuje stále oblíbenější způsob, jak se zbavit společnosti, o kterou už její majitel/společník nemá zájem. Zatímco v minulosti bylo poměrně běžné nechat prázdné nepotřebné společnosti, jejichž činnost byla ukončena, ležet ladem, stále více podnikatelů preferuje nepotřebnou společnost dobrovolně zlikvidovat a vymazat z obchodního rejstříku. Likvidaci nejoblíbenější české obchodní společnosti – s.r.o. – se věnuje náš následující příspěvek.