Články

Začínající módní návrháři, fotografové, umělci i podnikatelé stojí na začátku své činnosti před rozhodnutím, jak pojmenovat svou značku. Přesto, že z komerčního a marketingového hlediska lze vidět mnohé argumenty, proč je lákavé tvořit pod vlastním jménem, z pohledu práva je nutné upozornit na některá rizika a problémy, která s tím mohou souviset.

Na pozadí sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru formuloval Nejvyšší soud ČR kritéria přípustné kritiky zaměstnavatele zaměstnancem. Jejich nesplnění může založit porušení povinnosti nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Koupě nemovitosti patří mezi zásadní životní investice, a proto bychom měli věnovat okolnostem jejího převodu náležitou pozornost. Jaký postup při koupi nemovitosti lze doporučit? Na co si dát při koupi nemovitostí pozor, aby celá transakce proběhla zdárně? A jakých chyb se můžeme vyvarovat? Na to se Vám pokusíme odpovědět v tomto článku.

Nejčastějším případem, kdy strany sporu namítají podjatost odvolacího senátu, jsou pozdní fáze takzvaného justičního ping-pongu. Tedy situace, kdy apelační soud opakovaně ruší rozhodnutí soudu prvého stupně, z čehož je zřejmé, že má na výsledek jasný názor, ovšem právě opačný. Jistá předpojatost před dalším odvolacím řízením se tedy vcelku lehce stranám odůvodňuje, byť se přiznám, že se mi nevybavuje, kdy byla taková námitka podjatosti shledána důvodnou.

„Zákon o registru smluv není třeba doplňovat. Do budoucna by spíše mělo dojít k odstranění zcela zbytečných výjimek,“ říká Mgr. Petr Bouda z Frank Bold Advokáti, jenž se na tvorbě zákona o registru smluv podílel a který s přednáškou „Registr smluv – prakticky“ vystoupí na 6. ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Jakých chyb se subjekty při zveřejňování dopouštějí či které údaje lze bez obav znečitelnit se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ústavní soud dne 23. května 2017, ve svém nálezu Pl. ÚS 10/12 zamítl návrh skupiny 54 poslanců, který směřoval proti dílčí novele zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), na jejímž základě může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zvlášť hrubým způsobem režim dočasně práce neschopného zaměstnance, a to za současného vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu.

Patrně každý z nás ve svém životě někdy setkal s rozhodčí doložkou. Buď přímo řešil otázku, v jakém znění doložku uzavřít nebo zda vůbec, případně uzavřel doložku obsaženou v obchodních podmínkách druhé smluvní strany, aniž by si to plně uvědomoval. Rozhodčí řízení může nepochybně, zejména v dnešní době přehlcených soudů, představovat legitimní a rychlé řešení sporů vyvstalých mezi stranami.

Ústavní soud České republiky se nedávno zabýval značně osobitým a pro mnohé velmi zajímavým případem, jehož předmětem byl způsob dopadení zloděje elektrokola. Stěžovatelkou zde byla společnost, z jejíž provozovny bylo odcizeno nové elektrokolo, zloděj byl však zachycen na kamerový záznam, který stěžovatelka následně zveřejnila na svém facebookovém profilu s výzvou, aby se kdokoliv, kdo bude schopen a ochoten pachatele identifikovat a pomoci s jeho dopadením, stěžovatelce ozval a poskytl jí informace. Za to stěžovatelka současně nabídla finanční odměnu.

Brexit je jedním z nejdiskutovanějších témat v Evropě s efekty bezpochyby ekonomickými pro další části světa. Rozhodnutí britských voličů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii z roku 2016, kdy se většina vyslovila pro vystoupení z EU, mělo (a má) dalekosáhlý dopad na celou zemi v mnoha oblastech, které je třeba projednat a vyřešit. Jedním z takovýchto případů je mimo jiné problematika úpravy režimu na hranicích.

Nájemní smlouva patří mezi nejpoužívanější smluvní typy, neboť kromě jiného zajišťuje uspokojování bytových potřeb. Nájem domu a bytu upravuje občanský zákoník ve zvláštním pododdíle, pro nějž platí některá zvláštní pravidla chránící nájemce (k tomu níže srov. zakázaná ustanovení v nájemní smlouvě). Přestože je nájemci prostřednictvím těchto pravidel poskytována značná ochrana, měl by při uzavírání nájemní smlouvy věnovat zvýšenou pozornost některým jejím ujednáním.

„Právní stav by neměl mít své vlastní zájmy. Jediným jeho zájmem by měla být služba byznysu, služba lidem,“ poznamenává Mingchao Fan, regionální ředitel Mezinárodní obchodní komory pro Asii a specialista na arbitráže, který se představil na letošním ročníku mezinárodní letní akademie pořádané European Centre For Career Education v rámci diskusního panelu věnovanému budoucnosti právnické profese a výzvám na globální úrovni. Jak může profesi obohatit mladá generace právníků? A je třeba se obávat nástupu umělé inteligence? O těchto a dalších tématech si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Za poměrně rozšířenou praxi mezi řediteli příspěvkových organizací, zejména školských zařízení, lze považovat tzv. sebezaměstnání v podobě uzavírání pracovních smluv mezi ředitelem jako statutárním orgánem organizace a zároveň jako zaměstnancem.

Možná již víte, a pokud ne, tak byste vědět měli, že dne 25. 5. 2018 nabývá účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“), které nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nařízení GDPR je přímo aplikovatelné ve všech zemích EU včetně ČR, aniž by jej bylo třeba schvalovat vnitrostátním legislativním procesem, a jeho účelem je harmonizovat právní předpisy o ochraně osobních údajů ve všech členských zemích EU a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy.

V únoru tohoto roku byl podpisem prezidenta republiky završen legislativní proces první ze dvou novel insolvenčního zákona, jež byla publikována ve Sbírce zákonů 3. března 2017 jako zákon č. 64/2017 Sb. Revizi insolvenčního zákona pak doplňuje druhá novela, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 1030. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se obě novely zaměřily, je řešení úpadku oddlužením. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jaké změny lze v této oblasti očekávat od již schválené novely účinné od 1. července 2017 a jak může ovlivnit insolvenční řízení případné schválení druhé připravované novely.

V příspěvku je proveden rozbor současného ukrajinského zákonodárství o svobodě svědomí a náboženských organizacích a je tu též konstatována důležitost jeho kompatibility nejen s mezinárodními právními dokumenty, ale i s celoevropskými standardy v této oblasti. Autor rozebírá nejdůležitější články platného ukrajinského zákona „O svobodě svědomí a náboženských organizacích“, uvádí své názory o posledních změnách v zákoně, tom, že některá jeho ustanovení byla shledána protiústavními, a zvažuje perspektivy reformy ukrajinského zákonodárství v současné politické a ekonomické situaci, která je na Ukrajině.

Společnost Seminaria uspořádala 20. září 2017 již třetí celostátní konferenci na téma GDPR – ochrana osobních údajů. Téměř 300 zástupců firem, veřejných organizací i škol tak mělo možnost získat nejaktuálnější informace o povinnostech, které budou od 25. května 2018 jednoznačně platit.

Na rozdíl od asi většiny soudců občas čítávám debaty pod internetovými články, referujícími o konkrétních soudních kauzách. Ne, že bych se kochal mnohdy nechutnou úrovní příspěvků, neuvěřitelnou krutostí a agresivitou některých přispěvatelů. Čtu ty věcnější a slušnější názory, leč věřte mi, i v těch jsou postoje publika většinou na hony vzdálené od rozhodnutí soudu.

Zákon o rezervách umožňuje tvořit více druhů zákonných opravných položek. Pro většinu obchodních společností jsou však nejdůležitější opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 a opravné položky k „malým“ pohledávkám do 30 tisíc Kč. Právě o těchto opravných položkách a změnách v jejich úpravě pojednává tento příspěvek

Ve dnech 21. – 22. 9. 2017 proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity již IX. ročník konference České právo a informační technologie pořádané Ústavem práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

V tomto článku postupně analyzuji právní úpravu indemnity a imunity prezidenta České republiky. V závěru shrnu výsledky své analýzy a pokusím se navrhnout vhodnou úpravu de lege ferenda.

Mezi základní lidská práva patří právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a dále právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Článek pojednává o jediném, ale dosti problematickém, zákonném ustanovení a navazuje na několik soudních případů, kde se ukázala jeho značná nepraktičnost. Autor usiluje nikoli jen o přiblížení těchto rozhodnutí, ale především o možné zobecnění (nejen) jejich závěrů do budoucna.

V tomto článku postupně analyzuji právní úpravu indemnity a imunity členů Parlamentu České republiky. V závěru shrnu výsledky své analýzy a pokusím se navrhnout vhodnou úpravu de lege ferenda s ohledem na komparaci těchto institutů se zahraniční úpravou.

Pochybení při dávání přednosti v jízdě v křižovatce je jednou z velmi častých příčin dopravních nehod. Toto porušení povinnosti může mít i trestněprávní následky, zejména v případech, kdy dojde ke zranění či dokonce smrti některého z účastníků nehody. S dopravními nehodami tohoto druhu je samozřejmě spojeno mnoho právních otázek, tento článek má za cíl odpovědět na některé z nich.