Články

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Od příštího roku (přesněji od 25. května 2018) začne být účinné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které je známé především pod anglických názvem General Data Protection Regulation (dále jen „GDPR“).

V úvodu mého příspěvku si předveďme několik příkladů. V současné době si řada obcí stěžuje, že nemají lékaře. Představte si, že určitá obec na svém území nemá žádného lékaře, rozhodne se proto nějakého podpořit s nabídkou, že nedosáhne-li určitého příjmu, bude mu obcí dorovnán (příklad 1). Jaká je to pak smlouva? Co se stane, nabídne-li obec lékaři, že nedosáhne-li určitého příjmu, nabídne mu zdarma prostory k užívání?

„Myslím, že to s tím rozvojem ICT není až tak žhavé. V posledních letech vlastně žádná vyloženě nová technologie nevznikla. Stále se ale mění způsoby, kterými ICT používáme a zneužíváme,“ poznamenává docent Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU v Brně a jeden z organizátorů IX. ročníku konference České právo a informační technologie, která se uskuteční ve dnech 21.– 22. 9. na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jakým tématům bude letos věnována pozornost či komu je konference určena se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Tato práce se zabývá problematikou relativně neúčinného právního jednání se zaměřením na dopad do exekučního řízení. Práce vychází z platné zákonné úpravy a v závěru obsahuje i úvahy de lege ferenda. Jejím cílem je zhodnotit možnost použití dosavadní judikatury týkající se relativní neúčinnosti právních jednání i po přijetí nového občanského zákoníku. Zmíněn je i institut oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, který byl do exekučního řádu přijat na základě zákona č. 303/2013 Sb. Dále je nastíněn postup věřitelů při zahájení exekuce na ušlý majetek, který byl převeden úspěšně odporovaným právním jednáním dlužníka na nabyvatele, a výklad pojmu prospěchu z relativně neúčinného právního jednání.

Nejvyšší soud v prosinci roku 2016 podal Soudnímu dvoru EU další předběžnou otázku, týkající se odměn za pracovní pohotovost. Tentokrát se jednalo o vnitrostátní spor o odměnu za pracovní pohotovost soudců, kterým na rozdíl od ostatních zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru taková odměna nenáleží. Druhou částí předběžné otázky byla problematika stejné odměny pro všechny soudce, sice odvislé od počtu let započtené doby, avšak bez reflexe různého počtu hodin pracovní pohotovosti, kterou konkrétní soudce vykonává.

Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.

Společnost LegalJobs.cz ve spolupráci s právním portálem Právní Prostor.cz představuje výsledky průzkumu pracovního trhu studentů právnických fakult, koncipientů a advokátů. Dotazníkovou metodou se zkoumaly nejen faktory ovlivňující průměrné odměny respondentů, jichž bylo necelých tisíc.

Mnoho subjektů, ať už firem, živnostníků, spolků nebo jiných má pocit, že se jich pravidla pro ochranu osobních údajů netýkají, protože s žádnými nepracují. Přitom ale stačí, aby měli databázi potenciálních klientů, zákazníků, zaměstnanců, dárců a jiných podporovatelů, a to i kdyby se jednalo jen o jméno a e-mail nebo telefonní číslo, a již půjde o zpracování osobních údajů.

Druhá polovina příspěvku se v podrobnostech věnuje možnostem obrany manžela povinného při exekuci společného jmění manželů, a to vylučovací žalobě a návrhu na zastavení exekuce.

Evropská komise podala v závěru roku 2016 návrh nové směrnice COM 2016 723 o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Předkladatel v předmluvě zdůvodňuje potřebnost vydání směrnice nadměrnou zadlužeností osob, neboť podle dostupných údajů je v Evropské unii trvale v prodlení s platbami 11,4 % občanů, nicméně směrnice se paradoxně na řešení dluhové situace fyzických osob-nepodnikatelů nevztahuje. Co konkrétně návrh směrnice tedy přináší?

Situace ohledně veřejných zakázek není a nikdy nebude jednoduchá. Projít veřejnou zakázkou, připravit ji nebo podat nabídku je proces velmi náročný, administrativně i psychicky. S přicházející elektronizací je proces ještě náročnější, než jak jsme ho chápali doposud. Je to především proto, že je to nové a tedy o to složitější. Pro dnešní den jsem si vybrala tři témata, která považuji aktuálně za nejvíce problematická.

Novela exekučního řádu účinná od 1. 7. 2015 opět provedla řadu změn ohledně exekučního postihu společného jmění manželů a majetku manžela povinného, a to zejména za účelem sjednocení hmotného a procesního práva, které se touto problematikou zabývá. Jelikož autorka za dobu své praxe zaznamenává snahu zákonodárce nespočetnými novelami exekučního řádu upravit možnost postihu společného jmění manželů, případně i výlučného majetku nedlužného manžela, vnímá tak postih společného jmění manželů jako Achillovu patu exekučního řízení a pokládá za nutnost tímto článkem zhodnotit především exekuční postih společného jmění manželů a výlučného majetku manžela povinného, samotné postavení manžela povinného v exekučním řízení a s tím spojenou možnost obrany s ohledem na aktuální právní úpravu, jak ji přinesla novela exekučního řádu a občanského řádu zákonem č. 139/2015 Sb., při komparaci s právními úpravami minulými a judikaturou.

Od 1. 7. 2017 se pojem „přestupek“ nově používá nejenom pro správní delikty fyzických osob, ale také pro správní delikty osob právnických a podnikajících osob fyzických. To je jedna z hlavních změn, kterou přináší dva zákony nahrazující dosavadní zákon o přestupcích z roku 1990. Cílem této změny má být především sjednocení právní úpravy správněprávní odpovědnosti.

Podle ust. § 1140 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, čili s někým vlastnit dohromady nějakou věc. Spoluvlastník může dle ust. § 1140 odst. 2 občanského zákoníku kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Novým institutem, který zavedl občanský zákoník, je odklad zrušení spoluvlastnictví. Tento příspěvek se bude zabývat ust. § 1155 občanského zákoníku, jehož smyslem je odklad zrušení spoluvlastnictví na základě rozhodnutí soudu.

Dnes jsem si připravil téma, které je poněkud obskurní. Volba práva ve smlouvách je vždy až vzadu a na první pohled vypadá pouze jako kudrlinka. Ubezpečuji ale, že i tato drobnost vás může dostat na zcela jinou úroveň vln a větru, nebo zpět do normální situace.

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

„Často se stává, že arbitrážní specialista se k věci dostane poměrně pozdě, až ve chvíli, kdy jsou už všechny jiné možnosti řešení sporu vyčerpané,“ upozorňuje Rostislav Pekař, partner pražské pobočky advokátní kanceláře Squire Patton Boggs a odborník na investiční arbitráže, který byl jedním z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Jakým výzvám v současnosti čelí investiční arbitráže nebo jak postupovat při sjednávání rozhodčí doložky se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Němcům, kteří žijí více než 25 let v zahraničí, hrozí ztráta volebního práva. Všichni Němci žijící v zahraničí musí do 3. září 2017 zažádat o zápis do volebního seznamu, jinak pro příští volby do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 ztrácí své volební právo!

Řízení proti uprchlému je zvláštní typ řízení upravený trestním řádem, který výjimečně umožňuje vést trestní řízení v nepřítomnosti obviněného, a to z důvodu, že se trestnímu stíhání vyhýbá pobytem v cizině, nebo tím, že se skrývá. Vzhledem k tomu, že se jedná o ultimativní prostředek nabízený trestním řádem, pro jehož aplikaci musí být splněna celá řada podmínek, bývají příslušné orgány k jeho použití spíše zdrženlivé, neboť rozhodnout, zda jsou či nejsou plněny podmínky pro vedení řízení proti uprchlému, může být dosti obtížné.

V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.

Svůj dnešní příspěvek zaměřím na problematiku daňových podvodů a jejich reflexi v daňovém důkazním řízení i v řízení před správními soudy. Toto téma je i značně medializované. Objeví-li se v médiích téma z daňového řízení, často je spojeno právě s problematikou DPH.

Druhá část příspěvku se podrobně věnuje všem povinnostem, které zaměstnavateli vznikají při zpracování osobních údajů uchazečů o práci podle ZOOÚ, a zároveň je srozumitelně ilustruje na názorných příkladech.

Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.

Každý zaměstnavatel již před uzavřením pracovního poměru s novými zaměstnanci shromažďuje osobní údaje, které mu mají umožnit výběr vhodného kandidáta na hledané pozice. Často však zaměstnavatelé požadují řadu údajů, které pro potřeby výběrového řízení nepotřebují nebo které ani vyžadovat nesmějí.