Menu

Články

Fashion Law Conference 2017 – Modeling Insight

ČlánkyOstatníÚstav práva módního průmyslu20.11.2017
Ústav práva módního průmyslu20.11.2017

Ústav práva módního průmyslu, nezisková organizace zabývající se propojením oblasti práva se světem módy, pořádala dne 12. října konferenci zaměřenou na právní úpravu modelingu a postavení začínajících modelek ve vztahu k agenturám v tomto silně konkurenčním prostředí. Konference se konala v prostorách VNITROBLOCKU, konkrétně Jack Daniels Musician Factory.

Na konferenci vystoupili členové Ústavu práva módního průmyslu, Zuzana Šimonovská, Ondřej Trubač, Anna Stárková a hosté, Zuzana Stráská a Renata Langmannová, které obě přispěly svými cennými zkušenostmi, nabytými během jejich profesní kariéry modelek. Prostřednictvím video vstupu pak praktický pohled na fungování modelingu ve Spojených státech amerických představily Lily Goodman (The Model Alliance, Nomi Network) a Joan B. Davis (Schroder Davis PLC).

Konferenci zahájil advokát JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M. (Bříza & Trubač), který úvodem analyzoval modeling jako podnikání a modelky z pohledu práva jako osoby vykonávající podnikatelskou činnost. Zabýval se četnými povinnostmi, které z takového postavení plynou a o kterých především začínající modelky, ale ani jejich rodiče, často nemají dostatečné povědomí.

Jedná se především o nutnost vlastnit živnostenský list, sám se starat o sociální a zdravotní pojištění i povinnosti daňové. “V oblasti výdajových paušálů není právní úprava vždy zcela jednoznačná, jak například uvedl Nejvyšší správní soud ve věci fotbalisty Davida Lafaty, kterou v zásadě můžeme aplikovat i na oblast modelingu” konstatoval na konferenci Trubač.

Na úvodní analýzu modelingu z pohledu práva navázala panelová diskuze o postavení začínajících modelek ve vztahu k agentuře. Hosté Zuzana Stráská a Renata Langmannová se rozhovořily o důležitosti konstantního přísunu informací začínajícím modelkám agenturou, stejně tak jako důležitosti správného pochopení podstaty vztahu mezi modelkou a agenturou již od samého počátku spolupráce. Je nutné vyzdvihnout, že podnikatelský vztah tohoto typu je z právního pohledu rovnocenný, na straně agentury i modelky by měla existovat vyvážená vzájemná práva a povinnosti. Tato rovnocennost se ale zejména v začátcích kariéry neprojevuje ve stejném čase. Například počáteční investice agentury do rozvoje modelingových talentů jsou daleko vyšší a nejistější, než investice samotné modelky. Je proto třeba dbát na to, aby modelky byly obeznámeny s podstatou fungování tohoto vztahu a jeho obchodněprávní povahou. Aby si uvědomovaly, že nemalé částky, které do jejich kariéry agentura v začátcích investuje, jsou svou povahou půjčkou do začátku podnikání, a jako taková bude muset být agentuře vrácena. To se standardně děje formou zápočtu prvních výdělků modelky na tyto počáteční investice. Začínající modelky by si tedy měly tuto skutečnost uvědomovat, stejně jako nutnost zodpovědnosti, loajality a preciznosti při práci. Na tuto informaci navázalo další doporučení, zejména pro rodiče mladých modelek či agentury, že je žádoucí, poskytnout modelkám, obzvlášť těm, které začínají už ve velmi útlém věku, vysvětlení nejen fungování systému počátečních investic ale i důležitost rozvážnosti při nakládání s vysokými výdělky často jednorázového charakteru. Fungující, rovnocenný vztah na podnikatelské bázi mezi modelkami a modelingovými agenturami je možný pouze v korektním podnikatelském prostředí, nebyly tedy opomenuty ani rady a doporučení, kterými se řídit při výběru modelingových agentur.

Ve druhém panelu konference došlo na samotné agenturní smlouvy, jejich členění a obsah. V úvodu druhého bloku advokátka Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. (Simonovska IP) vysvětlila dělení agenturních smluv a jednotlivé rozdíly mezi nimi. Dále poukázala na důležitost znalostí z praxe v návaznosti na specifika modelingového odvětví, kdy není vždy jednoduché vypořádat se s těmito souvislostmi s podřazením smluv a právních úkonů pod právní normy. Předmětem agenturní smlouvy jsou vzájemná práva a povinnosti agentury a modelky. Agentura se ve standardních případech zavazuje zajišťovat pro modelku veškerou administrativu spojenou s jejími zakázkami, zakázky pro ni vyhledávat a zprostředkovávat, z právního pohledu je agenturní smlouva postavena na základech smlouvy zprostředkovatelské. Dále jde o povinnosti podpory osobního i kariérního růstu modelky, respektování podmínek výběru zakázek, které si modelka stanoví předem, například pokud si výslovně nepřeje fotit reklamy, ve kterých se objevuje nahota. „Agenturní smlouvy nebo smlouvy o exkluzivním zastupování v modelingu jsou přes drobné odlišnosti v názvech obsahově obvykle totožné, základem pro fungující a vyvážený obchodní vztah mezi modelkou a agenturou je proto především volba profesionální agentury. Lákavý svět modelingu v praxi často svádí k ukvapeným rozhodnutím, součástí standardní revize smlouvy by proto mělo být vždy rovněž poučení klientů, resp. v mnoha případech díky nezletilosti začínajících modelek jejich zákonných zástupců, o potřebě prověření způsobu fungování a spolehlivosti agentury“ vysvětluje Zuzana Šimonovská. Dále by měla agentura fungovat jako zázemí pro své modelky, tedy poskytovat jim psychickou podporu, zdravotní, výživové poradenství, poradenství v oblasti kondice a životního stylu. Modelka se zavazuje, zpravidla exkluzivně pro mateřskou agenturu pracovat na modelingových zakázkách sjednaných agenturou ale i veškeré související činnosti, jako je umělecká činnost, divadlo, fotografie i hostesky. Další práva a povinnosti jsou ze strany modelky přiměřená sebeprezentace, reprezentace agentury, udržování jejího dobrého jména, výše zmíněná exkluzivita, pokud je sjednaná ve smlouvě, loajalita, zachování tělesných proporcí a vzhledu, zachování mlčenlivosti u zakázek, které si to vyžadují.

Právě zachování tělesných proporcí a velký tlak na modelky ohledně jejich vzhledu vedou v zahraničí k adoptování právních úprav a etických kodexů, které se snaží s tímto problémem vypořádat. Další část druhého panelu se proto věnovala právě korektnímu zacházení s modelkami při práci v návaznosti na povinnost zachování si daných tělesných proporcí a vzhledu, zajištění well-being v prostředí, kde panuje vysoká konkurence a tlak na psychiku. Představena byla právní úprava regulující retuše módních kampaní a vzhledu modelek v závislosti na tom jak působí na společnost, jakož i rozvíjející se eticko-právní iniciativy v zahraničí a stav, který v této oblasti panuje v ČR. Anna Stárková hovořila dále o etických iniciativách v oblasti modelingu, zejména chartách, které byly přijaty v USA, Dánsku, Velké Británii (jejíž charta je prozatím tou nejobsáhlejší) a Francii, kde byla nedávno podepsána Model Wellbeing Charter, charta kterou se LVMH a Kering zavázali splňovat etické standardy při výběru a spolupráci a modelkami. Tato charta se zaměřuje na specifické potřeby modelek při obzvlášť náročné a psychicky vyčerpávající práci v prostředí zakázek pro luxusní módní domy. Novinkou v oblasti těchto kodexů je mimo jiné garance práv na psychickou podporu a terapeuty v rámci zakázek, povinnost předložit osvědčení o zdravotní způsobilosti, přítomnost třetích osob při focení aktů či kampaní s erotickým podtextem a právo na občerstvení po dobu práce. Tato charta reaguje i na skandál, který v roce 2016 vyvolalo nekorektní chování organizátorů castingu pro přehlídku luxusní značky Balenciaga, na které posléze řada modelek upozornila a přitáhla tak k této problematice pozornost.

Co se týče úpravy na úrovni právních řádů, ustanovení týkající se modelingu jsou zakotvena ve Spojených státech amerických v New York Labour Law a týkají se dětských modelů. Francie, jako jedna z největších módních velmocí se zaměřuje kromě korektního zacházení s modelkami i na vliv, který by jejich činnost mohla mít na společnost. Důkazem toho je tzv. photoshop law, které vešlo v účinnost v roce 2017 a klade důraz zejména na zdravý obraz modelek vyobrazovaných v reklamních kampaních. Fotky, které jsou upraveny pomocí počítačových programů, musí být viditelně a jasně označeny prohlášením „Upravená fotografie“. Na konec byla pro porovnání představena stávající situace v ČR. S politováním bylo konstatováno, že v oblasti modelingu je česká právní úprava neexistující a ani v oblasti soft law kodexů neexistují strukturované dokumenty, které by tomuto odvětví dávaly jasné morální hranice. Pozornosti bylo představeno centrum Anabell, které se dlouhodobě zabývá problémy spojenými s poruchami příjmu potravy a poskytuje pomoc těm, kdo jimi trpí. Konference byla zakončena oznámením iniciativy Ústavu práva módního průmyslu přizvat zainteresované strany k diskuzi nad vytvořením Modeling Best Practices, které by upravovaly postavení modelek, poměry, nastavení korektních a morálních zásad, zvýšení kvality a průhlednosti modelingového odvětví v České republice.

0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři