Řízení o přestupcích jako „malé“ řízení trestní
Přestupkové právo doznalo v letošním roce zásadních změn. Trojice nových zákonů nahradila a doplnila více než šedesátkrát novelizovaný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Od července 2017 se tak těžiště právní úpravy odpovědnosti za přestupky a jejich trestání přesunulo do zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a dále do zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Zmínit je třeba též tzv. změnový zákon, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 183/2017, jímž byly některé skutkové podstaty přestupků z původního zákona přesunuty do jednotlivých právních předpisů upravujících příslušnou oblast veřejné správy.
„Nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zákon o některých přestupcích a doprovodný zákon tvoří zřejmě nejvýznamnější reformu sankčního práva po roce 1991. Z hlediska rozsahu a dopadů změn dokonce zřejmě významnější, než přijetí nového trestního zákoníku v roce 2009,“ říká Mgr. František Korbel Ph.D., bývalý náměstek ministra spravedlnosti a odborný asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze. „Došlo ke kodifikaci obecné části přestupkového práva hmotného a přestupkového řízení, které se odpoutalo od pouhých dílčích odchylek od správního řádu a stalo se – dle požadavků judikatury – „malým“ řízením trestním s většinou základních institutů a záruk trestního práva procesního,“ dodává Korbel.
Vybrané změny, které by neměly uniknout Vaší pozornosti
Kdo se dopustil přestupku a spoléhal na jednoletou promlčecí dobu, bude možná nemile překvapen. Nově je délka promlčecí doby odvislá od závažnosti spáchaného přestupku a činí jeden nebo tři roky. Přestupkem závažnějším, a tedy s delší promlčecí dobou, je přitom přestupek, za nějž zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí minimálně 100.000,- Kč. Promlčecí doba počíná běžet od okamžiku spáchání přestupku a dojde-li k jejímu přerušení, prodlužuje se na tři, resp. pět let. Po jejím uplynutí není možné přestupek projednat.
Od letošního léta je možné dopustit se pokusu přestupku, současně je rozlišován též přestupek trvající či hromadný, ale také pokračování v přestupku. Pachatelem přestupku bude napříště i ten, kdo zosnoval nebo řídil spáchání přestupku, vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat přestupek, nebo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání přestupku. Obdobně jako je tomu v trestním kodexu, jsou takoví pachatelé označováni jako organizátoři, návodci a pomocníci. Nepřímým pachatelem je pak pachatel, jenž ke spáchání přestupku užije jiné osoby, která pro svůj věk nebo nepříčetnost není odpovědná za přestupek, případně která naplnila svým jednáním podmínky okolnosti vylučující protiprávnost.
Taktéž okolnosti vylučující protiprávnost našly inspiraci v trestněprávních předpisech a byl rozšířen jejich okruh. K původní nutné obraně a krajní nouzi přibylo svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a přípustné riziko.
Ani správnímu trestání se reforma nevyhnula. V rovině terminologické jde o nahrazení pojmu „sankce“ označením „správní tresty“. Z celé plejády možných správních trestů zmizela diskutovaná sankce zákazu pobytu, naopak přibyl trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu. Větší prostor bude mít správní uvážení i při ukládání pokut, neboť původní zákonná dikce často stanovila, že „se uloží pokuta“. Od letošních prázdnin se však imperativ mění na „lze uložit pokutu“, která umožní v odůvodněných případech využít institutu upuštění, případně i podmíněného upuštění od uložení správního trestu.
Také zkrácené řízení o přestupku, dosud známé jako blokové řízení, obléklo nový kabát a napříště tak bude přestupek možné projednat v řízení příkazním. Příkaz může být vydán i na místě, souhlasí-li s tím obviněný, a stejně jako u trestního příkazu, nelze příkazem uložit vyjmenovaný okruh správních trestů. Proti nepravomocnému příkazu lze podat odpor, jenž příkaz ruší a pokračuje přestupkové řízení.
Závěrem
Rozhodování o vině a trestu není jen otázkou kvality právních norem, ale jako v každé oblasti, kde působí lidský faktor, je to také otázka kvality osob, které o přestupcích rozhodují. Proto jsou na úřední osoby oprávněné či pověřené k provádění úkonů správního orgánu v přestupkovém řízení, kladeny požadavky v podobě vysokoškolského vzdělání. Podmínkou je magisterský titul v oboru právo, případně titul bakalářský v jiném oboru, doplněný o odbornou zkoušku.
Nezbývá než věřit, že reforma přestupkového práva povede ke spravedlivému a účinnému prosazování veřejné moci, a to při nejvyšší možné míře ochrany práv a oprávněných zájmů všech, na které dlouhé prsty právního řádu České republiky dosahují.
Nový obsahový doplněk právního informačního systému CODEXIS® TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA nabízí přehledné srovnání zákonů a vzájemných vazeb mezi nimi, díky čemuž je pro své uživatele praktickým a užitečným průvodcem změnami přestupkového práva.
TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA obsahuje podrobné informace o vazbách mezi ustanovením stávající a nové právní úpravy. Praktická a uživatelsky přívětivá je možnost zobrazení doplňujících informací (např. komentářů či informací k místu). Doplněk také umožňuje jednoduchou synchronizaci souvisejících ustanovení stávající a nové právní úpravy.
Doplněk TRANSFORMACE PŘESTUPKOVÉHO PRÁVA nabízí snadno dostupný a komplexní přehled v oblasti přestupkového práva, staňte se jeho uživateli ještě dnes.
Více informací naleznete na www.codexis.cz nebo na telefonním čísle +420 596 513 333.

Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


