Novinky v ochranné známce EU
1. 10. 2017 vstoupila v účinnost některá pro praxi zásadní ustanovení nařízení (EU) č. 2015/2424, kterým se mění nařízení ES č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Nově je možné přihlásit certifikační ochranné známky EU a dále tzv. netradiční ochranné známky EU, například zvukové nebo čichové.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424, kterým se mění nařízení o ochranné známce Společenství, vstoupilo v platnost již 23. 3. 2016. Tímto nařízením došlo k mnoha změnám, mimo jiné ke změně názvu úřadu OHIM na Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a namísto ochranné známky Společenství je nyní ochranná známka Evropské unie.
Některá ustanovení tohoto nařízení však vstoupila v účinnost až 1. 10. 2017, a to především z toho důvodu, že se jedná o zásadnější změny v ochranné známce EU, které bylo nutno prakticky připravit, a přijmout také další implementační předpisy.
Netradiční ochranné známky – minulost a budoucnost
Pro známkovou praxi na evropské úrovni je zásadní novinkou skutečnost, že z definice ochranné známky byl vypuštěn požadavek na její grafické znázornění, který byl nutnou podmínkou registrace známky.
Dříve tedy mohla být zapsána pouze taková ochranná známka, která byla graficky znázorněna. V praxi tato změna pro přihlašovatele znamená, že od 1. 10. 2017 lze jako ochrannou známku EU přihlásit označení (zejména slova, písmena, číslice, barvy, tvary výrobku či zvuky), které lze vyjádřit v jakékoli vhodné formě využívající obecně dostupné technologie, za předpokladu, že toto vyjádření je jasné, přesné, celistvé, snadno dostupné, čitelné, trvalé a objektivní. Jedinou podmínkou pro registraci ochranné známky EU podle nařízení je, že spotřebitelé a příslušné orgány musí být schopny jasně a přesně určit předmět ochrany a samozřejmě označení musí být schopno rozlišit výrobky a služby různých podnikatelů.
Pokud ochranná známka EU v minulosti nemohla být graficky znázorněna, nebylo ji většinou možné registrovat vůbec, případně s velkými problémy, a přihlašovatel musel nějakým způsobem grafické znázornění „vyřešit“. Jednou z možností zápisu zvukové ochranné známky mohla být například forma notového zápisu. Takto má zapsanou znělku svých mobilních telefonů například Nokia.
Případně pokud chtěl přihlašovatel docílit zápisu vůně, musel ji slovně popsat. V roce 1996 byla zapsána jako čichová ochranná známka THE SMELL OF FRESH CUT GRASS pro tenisové míčky. Tato ochranná známka je dnes již zaniklá, ale v historii EU známek se jednalo o jedinou čichovou známku, která byla úspěšně zapsána, ostatní pokusy o přihlášku čichové ochranné známky EU byly zamítnuty. Netradiční ochranné známky EU tedy byly přihlašovány a zapisovány již v minulosti, zápisné řízení bylo však v těchto případech vždy komplikované a výsledek velmi nejistý. Nová úprava snad přinese do přihlašování netradičních ochranných známek větší jistotu a jasná pravidla. Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že časem začne docházet ke vzniku jiných problémů. Těžko nyní předvídat, jak například porovnávat případnou zaměnitelnost čichových známek, jak při rešerši dohledat starší podobná zvuková nebo čichová označení apod.
Jak již bylo naznačeno výše, bude se v praxi především jednat o známky čichové, zvukové, případně známky tvořené pouze jednou barvou. Očekává se, že vzhledem k současnému vývoji na trhu, kdy při komunikaci se spotřebiteli jsou důležité znělky, zvonění mobilního telefonu, jednotlivé barvy nebo i vůně, bude mít mnoho podnikatelů o tyto netradiční ochranné známky zájem.
Úřad EUIPO přislíbil, že ještě před účinností nařízení bude informovat uživatele o praktickém dopadu jeho změn a poskytne především informace o alternativních médiích a formátech, u nichž se má za to, že splňují požadavky nového ustanovení. EUIPO také s předstihem aktualizuje své interní směrnice týkající se průzkumu přihlášek ochranných známek, aby odrážely změny v provádění průzkumu v praxi v důsledku těchto legislativních změn.
Certifikační ochranné známky
Další novinkou jsou od 1. 10. 2017 tzv. certifikační ochranné známky EU. Ačkoli certifikační ochranné známky již v některých členských státech EU existují (například ve Francii a Německu), na úrovni EU se jedná o nový typ ochranné známky.
Tato ochranná známka certifikuje výrobky nebo služby, že splňují určité vlastnosti, kvalitu a tím je odlišuje od jiných výrobků a služeb, které certifikovány nejsou.
Také podmínkou certifikační ochranné známky je, aby měla rozlišovací způsobilost. O zápis certifikační ochranné známky může požádat jakákoli fyzická nebo právnická osoba, pokud nevykonává podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány. Tato osoba předloží spolu s přihláškou pravidla pro užívání certifikační známky. V těchto pravidlech musí být mimo jiné uvedeny subjekty, které mohou certifikační známku užívat, podmínky jejího užívání a vlastnosti, které mají být certifikovány. Vzhledem k tomu, že současný evropský spotřebitel začíná klást čím dál větší důraz nejen na kvalitu výrobků a služeb, ale také na etické otázky nebo dopady spotřeby na životní prostředí, lze se domnívat, že by se certifikační známky v praxi mohly stát důležitým prostředkem pro záruku kvality a také důležitým marketingovým nástrojem. Zda se tyto předpovědi vyplní a bude o certifikační ochranné známky zájem, uvidíme během několika následujících měsíců.
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.




