Vybrané aspekty exekuce vedoucí k odstranění stavby, část II.
Ve druhé části příspěvku se autor zabývá samotným provedením exekuce vedoucí k odstranění stavby a otázkou nákladů za její provedení.
Provedení exekuce
Zahájení, jakožto i následné procesní fáze exekučního řízení, jehož cílem je odstranění stavby, je shodné s jinými standardními exekučními řízeními. Soudní exekutor musí po obdržení exekučního návrhu v souladu se zákonem[1] do 15 dnů požádat exekuční soud o pověření a nařízení exekuce. Po jeho obdržení zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému vyrozumění zašle nejpozději s prvním exekučním příkazem, ke kterému připojí výzvu k dobrovolnému splnění povinnosti.[2] A právě exekuční příkaz je v případě exekuce nařízené k provedení prací a výkonů v režimu dle § 350 o. s. ř. velice specifickým rozhodnutím. V exekučním příkazu soudní exekutor stanoví povinnost odstranit nežádoucí stavbu dle předmětného výroku rozhodnutí. Popis pracovního postupu stanovit nemusí. Z ustanovení § 350 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že: „oprávněný je oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde, přičemž až v případě provádění práce se může ukázat, jaké konkrétní úkony je třeba provést“.[3]
Součástí exekučního příkazu je taktéž rozhodnutí soudního exekutora o tom, zda se o odstranění stavby postará sám, nebo povolí oprávněnému, aby práci provedl nebo aby si ji dal provést někým jiným. K tomu, aby soudní exekutor určil nejvhodnější možnost, je nutné dobře vážit veškeré dostupné poznatky. Je žádoucí posoudit, zda je oprávněný schopen zajistit potřebný personál, nástroje, dopravní prostředky a další nebo alespoň jinou osobu, která by odstranění stavby komplexně realizovala. Umožnění oprávněnému provést práce a výkony samostatně nebo prostřednictvím jiného však skrývá nemálo sporných otázek. Především se jedná o situaci, kdy oprávněný disponuje personálem, pomocí kterého je schopen odstranění stavby provést. V rámci co nejmenšího zásahu do právní sféry povinného v podobě povinnosti povinného nahradit náklady vzniklé při odstranění stavby by tedy, pokud to okolnosti dovolí, mělo k odstranění stavby dojít prostřednictvím zaměstnanců obecního úřadu. Oproti odstranění stavby prostřednictvím externí společnosti nebude v tomto případě narůstat náklad za provedení práce o zisk třetího subjektu. Na druhou stranu je mnohdy k odstranění některých prvků stavby, například azbestových částí domu, třeba specifických dovedností a nástrojů, kterými pracovníci obecních úřadů nedisponují. Ve složitějších případech se tak oprávněnému vyplatí upozadit zájem povinného na co nejnižších nákladech a zajistit k výkonu práce odborně školené osoby.
Pakliže by tedy oprávněný skutečně postupoval dle shora uvedeného a rozhodl se svěřit demolici stavby třetí osobě, je nutné odpovědět na otázku, zda se výběr společnosti řídí pravidly stanovenými zákonem č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, či nikoliv. Ve většině případů se bude ve výroku nařizujícím odstranění stavby jednat o menší stavby, respektive o stavby takové, jejichž odstranění nebude nákladnější než dva miliony korun českých. V souladu s ustanovením § 27 písm. a) a § 31 zákona č. 134/2016 Sb. se bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu a oprávněný, coby zadavatel[4], není povinen zakázku zadat v zadávacím řízení. I přesto je oprávněný povinen v souladu s § 6 totožného právního předpisu dodržet základní zásady zadávání. Méně pravděpodobnou, ale nikoliv nemožnou, je i situace, kdy výrok exekučního titulu bude obsahovat povinnost odstranit stavbu, jejíž odstranění překročí předpokládaný náklad ve výši dvou milionů korun. V tomto případě by oprávněný musel veřejnou zakázku zadat a vybrat uchazeče dle ustanovení tohoto předpisu.
Právní mocí exekučního příkazu, jímž soudní exekutor rozhodne o odstranění stavby, se exekuce provede. Co se časové náročnosti týče, může se jednat o úkon proveditelný v rámci několika hodin (například odstranění kamenné zdi), oproti tomu však může provádění exekuce zabrat i několik dnů. Přítomnost soudního exekutora nebo jeho zaměstnance na místě samém je nezbytná v případě, kdy odstranění probíhá v režii samotného soudního exekutora. Diskutabilní se jeví nutnost účasti soudního exekutora při provádění výkonu tehdy, provádí-li oprávněný práci sám nebo ji pro něj provádí třetí osoba. I když zákon přítomnost soudního exekutora nevynucuje, je vhodné, aby soudní exekutor byl účasten minimálně při zahájení prací. Mnohdy je před samotným výkonem nutné překonat pevné překážky, například v podobě uzamčené vstupní brány na pozemek, nebo dokonce i fyzického odporu povinného. Oprávněný, případně jím pověřená třetí osoba, nejsou oprávněni k překonání takového odporu. Právě v těchto případech zde soudní exekutor vystupuje jako jistota bezproblémového průběhu exekuce. A to i s ohledem na skutečnost, že je v možnostech exekutora přibrat k výkonu Policii České republiky, jejíž příslušníci případný odpor povinného překonají.[5] Nelze však na soudním exekutorovi nebo jeho zaměstnanci požadovat, aby byl přítomen celému průběhu provádění odstraňovacích prací. Obzvláště ne tehdy, jde-li o demontáž stavby velkého rozsahu. Přítomnost soudního exekutora je vhodná opět po provedení odstranění stavby. Je tomu tak zejména z důvodu kontroly dokončení odstraňovacích prací dle předmětného výroku exekučního titulu, který často vyžaduje i uvedení pozemku do původního stavu.
S movitými věcmi, které jsou při provádění práce z odstraňované stavby vyklizeny, se naloží dle ustanovení upravujících exekuci vyklizením nemovité věci.[6] S odpadem, který vznikne při odstraňování stavby, je nutné se vypořádat v souladu se zákonem o odpadech.[7]
Provedením potřebných prací je exekuce co do způsobu provedení prací a výkonů ukončena. O této skutečnosti není nutné vydávat žádné rozhodnutí.[8] Lze však doporučit, aby soudní exekutor sepsal o průběhu exekuce protokol, ve kterém uvede, v jakém časovém úseku odstraňování probíhalo, kdo byl na místě přítomen, jak bylo naloženo s vyklizovanými věcmi, kdy byly práce ukončeny a kým a jakým způsobem bylo zkontrolováno, zda došlo k odstranění stavby v souladu s výrokem exekučního titulu. Případným sporům lze předejít také průběžným pořizováním fotodokumentace, jež se stane přílohou protokolu.
Pokud nebyly náklady na provedení práce na povinném vymoženy před samotným zahájením prací dle § 350 odst. 3 o. s. ř., běží exekuční řízení nadále pro vymožení takto vzniklých nákladů. Výši nákladů soudní exekutor určí v příkazu k úhradě nákladů exekuce a vymůže je některým ze způsobů provedení exekuce určených k vymožení peněžité částky.[9]
Náklady za provedení exekuce
Náklady vzniklé při provádění odstranění stavby hradí dle zákonného ustanovení povinný.[10] Je však nutné poznamenat, že exekuce vedoucí k likvidaci stavby není výjimkou uvedenou v § 90 odst. 3 e. ř., a soudní exekutor tak má právo požadovat, aby oprávněný složil na náklady exekuce přiměřenou zálohu. O nákladech vzniklých při provádění exekuce rozhodne exekutor, jak je uvedeno shora, příkazem k úhradě nákladů exekuce. Výši stanovených nákladů a jejich odůvodnění by měl soudní exekutor věnovat patřičnou pozornost. Zejména odůvodnění nákladů oprávněného, tedy nákladů, které oprávněný vynaložil na odstranění stavby, je nutné specifikovat velice pečlivě. Mimo jiné se tak v příkazu k úhradě nákladů exekuce musí vyskytnout informace o tom, kolik osob se na pracích účastnilo, jejich jména, příjmení, pracovní zařazení, počet hodin, které tyto osoby opracovaly a jaká je jejich hodinová mzda. Taktéž by mělo být uvedeno, jaká byla konkrétní činnost, kterou se každá osoba podílela na demolici stavby, dále kolik bylo užito automobilů k odvozu vzniklého stavebního odpadu, jaké byly poznávací registrační značky těchto vozů, kolik bylo celkově najeto kilometrů, kolik činí hotové výdaje, kolik činily platby za zlikvidování odpadu atd. Veškeré dostupné informace v jejich nejdetailnější podobě totiž slouží k jednoznačné přezkoumatelnosti nákladů v případě, že povinný využije svého práva, podá námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce a soudní exekutor v souladu s § 88 odst. 3 e. ř. postoupí věc exekučnímu soudu k rozhodnutí ve věci. Nutno zdůraznit, že je nezbytné takto řádné odůvodnění stanovených nákladů podat již v samotném příkazu k úhradě nákladů exekuce. Doplňování odůvodnění exekutorem či samotným účastníkem teprve na základě podaných námitek je nepřípustné.[11]
Závěr
Exekuce, jejímž záměrem je vymožení dobrovolně nesplněné povinnosti povinného v podobě odstranění stavby, je bezpochyby velice náročným procesem. Je tomu tak především z důvodu nepříliš rozsáhlého právního podkladu, jež tuto problematiku upravuje. Shodně i judikaturní činnost není v této oblasti příliš bohatá. Oprávněný i soudní exekutor tedy v rámci exekuce mohou čelit doposud neřešeným situacím, aniž by jim byla nápomocna litera zákona nebo jiný zdroj. Orgány vydávající exekuční tituly, jejichž výroky stanovují povinnost odstranit stavbu, tak i s ohledem na výše uvedené exekuci navrhnou jen zřídka. Závěrem této práce tedy lze apelovat na potenciální oprávněné, aby v případě potřeby vynucení nesplněné povinnosti podali k soudnímu exekutorovi návrh na zahájení exekuce. I díky většímu počtu exekučních řízení zahájených za účelem odstranění stavby totiž následně dojde k rozvoji judikatury, o kterou se bude možné ve shodných případech v budoucnu opřít.
_
_
Článek byl publikován v Komorních listech č. 3/2017
Seznam použitých pramenů
Monografie
- JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V. § 251–376 občanského soudního řádu. 1. vydání, Praha: Havlíček Brain Team, 2014. 627 s. ISBN 978-80-87109-50
- VARVAŘOVSKÝ, P. a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce: Odstraňování staveb. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, 184 s. ISBN 978-80-7478-403-3
Právní předpisy
- Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Zákonem č. 293/2013 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Judikatura
- Usnesení Ústavního soud České republiky sp. zn. III. ÚS 403/98 ze dne 4. března 1999
- Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 2539/98 ze dne 28. července 1999
- Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 5326/2008 ze dne 27. října 2010
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 2 As 53/2007-111 ze dne 27. listopadu 2008
- Rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 30 Ca 394/99 ze dne 8. listopadu 2001
- Usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 16 EXE 1881/2015-68 ze dne 29. listopadu 2016
[1] § 43a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
[2] § 44 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
[3] Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5326/2008 ze dne 27. října 2010.
[4] § 4 zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek.
[5] JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V. § 251–376 občanského soudního řádu. 1. vydání, Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 560.
[6] § 73 e. ř. a § 340 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
[7] Zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
[8] JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V. § 251–376 občanského soudního řádu. 1. vydání, Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 558
[9] § 87 a 88 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
[10] § 87 odst. 3 č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[11] Usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 16 EXE 1881/2015-68 ze dne 29. 11. 2016.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




