Menu

Články

Vybrané aspekty exekuce vedoucí k odstranění stavby, část II.

ČlánkyProcesní právoMgr. Petr Komzák21.12.2017
Mgr. Petr Komzák21.12.2017

Ve druhé části příspěvku se autor zabývá samotným provedením exekuce vedoucí k odstranění stavby a otázkou nákladů za její provedení.

Provedení exekuce

Zahájení, jakožto i následné procesní fáze exekučního řízení, jehož cílem je odstranění stavby, je shodné s jinými standardními exekučními řízeními. Soudní exekutor musí po obdržení exekučního návrhu v souladu se zákonem[1] do 15 dnů požádat exekuční soud o pověření a nařízení exekuce. Po jeho obdržení zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému vyrozumění zašle nejpozději s prvním exekučním příkazem, ke kterému připojí výzvu k dobrovolnému splnění povinnosti.[2] A právě exekuční příkaz je v případě exekuce nařízené k provedení prací a výkonů v režimu dle § 350 o. s. ř. velice specifickým rozhodnutím. V exekučním příkazu soudní exekutor stanoví povinnost odstranit nežádoucí stavbu dle předmětného výroku rozhodnutí. Popis pracovního postupu stanovit nemusí. Z ustanovení § 350 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že: „oprávněný je oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde, přičemž až v případě provádění práce se může ukázat, jaké konkrétní úkony je třeba provést“.[3]

Součástí exekučního příkazu je taktéž rozhodnutí soudního exekutora o tom, zda se o odstranění stavby postará sám, nebo povolí oprávněnému, aby práci provedl nebo aby si ji dal provést někým jiným. K tomu, aby soudní exekutor určil nejvhodnější možnost, je nutné dobře vážit veškeré dostupné poznatky. Je žádoucí posoudit, zda je oprávněný schopen zajistit potřebný personál, nástroje, dopravní prostředky a další nebo alespoň jinou osobu, která by odstranění stavby komplexně realizovala. Umožnění oprávněnému provést práce a výkony samostatně nebo prostřednictvím jiného však skrývá nemálo sporných otázek. Především se jedná o situaci, kdy oprávněný disponuje personálem, pomocí kterého je schopen odstranění stavby provést. V rámci co nejmenšího zásahu do právní sféry povinného v podobě povinnosti povinného nahradit náklady vzniklé při odstranění stavby by tedy, pokud to okolnosti dovolí, mělo k odstranění stavby dojít prostřednictvím zaměstnanců obecního úřadu. Oproti odstranění stavby prostřednictvím externí společnosti nebude v tomto případě narůstat náklad za provedení práce o zisk třetího subjektu. Na druhou stranu je mnohdy k odstranění některých prvků stavby, například azbestových částí domu, třeba specifických dovedností a nástrojů, kterými pracovníci obecních úřadů nedisponují. Ve složitějších případech se tak oprávněnému vyplatí upozadit zájem povinného na co nejnižších nákladech a zajistit k výkonu práce odborně školené osoby.

Pakliže by tedy oprávněný skutečně postupoval dle shora uvedeného a rozhodl se svěřit demolici stavby třetí osobě, je nutné odpovědět na otázku, zda se výběr společnosti řídí pravidly stanovenými zákonem č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, či nikoliv. Ve většině případů se bude ve výroku nařizujícím odstranění stavby jednat o menší stavby, respektive o stavby takové, jejichž odstranění nebude nákladnější než dva miliony korun českých. V souladu s ustanovením § 27 písm. a)§ 31 zákona č. 134/2016 Sb. se bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu a oprávněný, coby zadavatel[4], není povinen zakázku zadat v zadávacím řízení. I přesto je oprávněný povinen v souladu s § 6 totožného právního předpisu dodržet základní zásady zadávání. Méně pravděpodobnou, ale nikoliv nemožnou, je i situace, kdy výrok exekučního titulu bude obsahovat povinnost odstranit stavbu, jejíž odstranění překročí předpokládaný náklad ve výši dvou milionů korun. V tomto případě by oprávněný musel veřejnou zakázku zadat a vybrat uchazeče dle ustanovení tohoto předpisu.

Právní mocí exekučního příkazu, jímž soudní exekutor rozhodne o odstranění stavby, se exekuce provede. Co se časové náročnosti týče, může se jednat o úkon proveditelný v rámci několika hodin (například odstranění kamenné zdi), oproti tomu však může provádění exekuce zabrat i několik dnů. Přítomnost soudního exekutora nebo jeho zaměstnance na místě samém je nezbytná v případě, kdy odstranění probíhá v režii samotného soudního exekutora. Diskutabilní se jeví nutnost účasti soudního exekutora při provádění výkonu tehdy, provádí-li oprávněný práci sám nebo ji pro něj provádí třetí osoba. I když zákon přítomnost soudního exekutora nevynucuje, je vhodné, aby soudní exekutor byl účasten minimálně při zahájení prací. Mnohdy je před samotným výkonem nutné překonat pevné překážky, například v podobě uzamčené vstupní brány na pozemek, nebo dokonce i fyzického odporu povinného. Oprávněný, případně jím pověřená třetí osoba, nejsou oprávněni k překonání takového odporu. Právě v těchto případech zde soudní exekutor vystupuje jako jistota bezproblémového průběhu exekuce. A to i s ohledem na skutečnost, že je v možnostech exekutora přibrat k výkonu Policii České republiky, jejíž příslušníci případný odpor povinného překonají.[5] Nelze však na soudním exekutorovi nebo jeho zaměstnanci požadovat, aby byl přítomen celému průběhu provádění odstraňovacích prací. Obzvláště ne tehdy, jde-li o demontáž stavby velkého rozsahu. Přítomnost soudního exekutora je vhodná opět po provedení odstranění stavby. Je tomu tak zejména z důvodu kontroly dokončení odstraňovacích prací dle předmětného výroku exekučního titulu, který často vyžaduje i uvedení pozemku do původního stavu.

S movitými věcmi, které jsou při provádění práce z odstraňované stavby vyklizeny, se naloží dle ustanovení upravujících exekuci vyklizením nemovité věci.[6] S odpadem, který vznikne při odstraňování stavby, je nutné se vypořádat v souladu se zákonem o odpadech.[7]

Provedením potřebných prací je exekuce co do způsobu provedení prací a výkonů ukončena. O této skutečnosti není nutné vydávat žádné rozhodnutí.[8] Lze však doporučit, aby soudní exekutor sepsal o průběhu exekuce protokol, ve kterém uvede, v jakém časovém úseku odstraňování probíhalo, kdo byl na místě přítomen, jak bylo naloženo s vyklizovanými věcmi, kdy byly práce ukončeny a kým a jakým způsobem bylo zkontrolováno, zda došlo k odstranění stavby v souladu s výrokem exekučního titulu. Případným sporům lze předejít také průběžným pořizováním fotodokumentace, jež se stane přílohou protokolu.

Pokud nebyly náklady na provedení práce na povinném vymoženy před samotným zahájením prací dle § 350 odst. 3 o. s. ř., běží exekuční řízení nadále pro vymožení takto vzniklých nákladů. Výši nákladů soudní exekutor určí v příkazu k úhradě nákladů exekuce a vymůže je některým ze způsobů provedení exekuce určených k vymožení peněžité částky.[9]

Náklady za provedení exekuce

Náklady vzniklé při provádění odstranění stavby hradí dle zákonného ustanovení povinný.[10] Je však nutné poznamenat, že exekuce vedoucí k likvidaci stavby není výjimkou uvedenou v § 90 odst. 3 e. ř., a soudní exekutor tak má právo požadovat, aby oprávněný složil na náklady exekuce přiměřenou zálohu. O nákladech vzniklých při provádění exekuce rozhodne exekutor, jak je uvedeno shora, příkazem k úhradě nákladů exekuce. Výši stanovených nákladů a jejich odůvodnění by měl soudní exekutor věnovat patřičnou pozornost. Zejména odůvodnění nákladů oprávněného, tedy nákladů, které oprávněný vynaložil na odstranění stavby, je nutné specifikovat velice pečlivě. Mimo jiné se tak v příkazu k úhradě nákladů exekuce musí vyskytnout informace o tom, kolik osob se na pracích účastnilo, jejich jména, příjmení, pracovní zařazení, počet hodin, které tyto osoby opracovaly a jaká je jejich hodinová mzda. Taktéž by mělo být uvedeno, jaká byla konkrétní činnost, kterou se každá osoba podílela na demolici stavby, dále kolik bylo užito automobilů k odvozu vzniklého stavebního odpadu, jaké byly poznávací registrační značky těchto vozů, kolik bylo celkově najeto kilometrů, kolik činí hotové výdaje, kolik činily platby za zlikvidování odpadu atd. Veškeré dostupné informace v jejich nejdetailnější podobě totiž slouží k jednoznačné přezkoumatelnosti nákladů v případě, že povinný využije svého práva, podá námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce a soudní exekutor v souladu s § 88 odst. 3 e. ř. postoupí věc exekučnímu soudu k rozhodnutí ve věci. Nutno zdůraznit, že je nezbytné takto řádné odůvodnění stanovených nákladů podat již v samotném příkazu k úhradě nákladů exekuce. Doplňování odůvodnění exekutorem či samotným účastníkem teprve na základě podaných námitek je nepřípustné.[11]

Závěr

Exekuce, jejímž záměrem je vymožení dobrovolně nesplněné povinnosti povinného v podobě odstranění stavby, je bezpochyby velice náročným procesem. Je tomu tak především z důvodu nepříliš rozsáhlého právního podkladu, jež tuto problematiku upravuje. Shodně i judikaturní činnost není v této oblasti příliš bohatá. Oprávněný i soudní exekutor tedy v rámci exekuce mohou čelit doposud neřešeným situacím, aniž by jim byla nápomocna litera zákona nebo jiný zdroj. Orgány vydávající exekuční tituly, jejichž výroky stanovují povinnost odstranit stavbu, tak i s ohledem na výše uvedené exekuci navrhnou jen zřídka. Závěrem této práce tedy lze apelovat na potenciální oprávněné, aby v případě potřeby vynucení nesplněné povinnosti podali k soudnímu exekutorovi návrh na zahájení exekuce. I díky většímu počtu exekučních řízení zahájených za účelem odstranění stavby totiž následně dojde k rozvoji judikatury, o kterou se bude možné ve shodných případech v budoucnu opřít.




Článek byl publikován v Komorních listech č. 3/2017


Seznam použitých pramenů

Monografie
  1. JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V. § 251–376 občanského soudního řádu. 1. vydání, Praha: Havlíček Brain Team, 2014. 627 s. ISBN 978-80-87109-50
  2. VARVAŘOVSKÝ, P. a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce: Odstraňování staveb. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, 184 s. ISBN 978-80-7478-403-3
Právní předpisy
  1. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
  2. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  3. Zákon č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
  4. Zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  5. Zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  6. Zákonem č. 293/2013 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
  7. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
  8. Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
Judikatura
  1. Usnesení Ústavního soud České republiky sp. zn. III. ÚS 403/98 ze dne 4. března 1999
  2. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 2539/98 ze dne 28. července 1999
  3. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 5326/2008 ze dne 27. října 2010
  4. Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 2 As 53/2007-111 ze dne 27. listopadu 2008
  5. Rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 30 Ca 394/99 ze dne 8. listopadu 2001
  6. Usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 16 EXE 1881/2015-68 ze dne 29. listopadu 2016  

[1] § 43a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

[2] § 44 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

[3] Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5326/2008 ze dne 27. října 2010.

[4] § 4 zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek.

[5] JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V. § 251–376 občanského soudního řádu. 1. vydání, Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 560.

[6] § 73 e. ř. a § 340 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

[7] Zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

[8] JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha V. § 251–376 občanského soudního řádu. 1. vydání, Praha: Havlíček Brain Team, 2014, s. 558

[9] § 87 a 88 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

[10] § 87 odst. 3 č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[11] Usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 16 EXE 1881/2015-68 ze dne 29. 11. 2016. 

Mgr. Petr Komzákexekutorský koncipient soudního exekutora Mgr. Zdeňka Ráčka, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři