Sdělení Finanční správy k prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti
Dle sdělení Finanční správy budou počínaje zdaňovacím obdobím 2018 moci zaměstnanci předkládat zaměstnavateli prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti nejen v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.
Finanční správa zveřejnila informaci pro zaměstnavatele jakožto plátce daně z příjmů fyzických osob (“zaměstnanců”) ze závislé činnosti týkající se možnosti od zdaňovacího období 2018 předkládat a činit prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti (dále jen “prohlášení k dani”) zaměstnancem nejen v listinné podobě, ale taktéž v elektronické, včetně sdělení o akceptaci předložených povinných dokladů učiněných zaměstnancem u zaměstnavatele ze strany finanční správy. Prohlášení poplatníka daně, tedy zaměstnance, obsahuje žádost o uplatnění slev (na poplatníka, manžela, studující, ale např. i slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení či slevu na evidenci tržeb EET), daňová zvýhodnění (na děti), potvrzení tvrzených informací, a uplatnění nezdanitelných částek (úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru, pojistné na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění, členské odborové příspěvky, “dary“) aj., případně žádost o zpracování ročního zúčtování záloh na dani z příjmů.
Finanční správa uvedla, že v případě elektronické formy je nutná stran zaměstnavatele jednoznačná identifikace zaměstnance např. pomocí elektronického podpisu nebo implementace a použití prostřednictvím interního informačního systému. Nově od roku 2018 však zcela závisí na zaměstnavateli, zdali umožní krom listinné podoby i formu elektronickou či jejich kombinaci. Doporučuje se implementace podmínek podávání elektronického formuláře vnitřní směrnicí, tzn. podmínek, za kterých je možné učinit podání a zajistit, aby byla zajištěna úplnost a správnost uvedených údajů dle právních předpisů a současně splněno uchování povinných údajů po nezbytnou dobu archivace.
Již je také zveřejněno prohlášení k dani v .xml struktuře pro účely mzdového zpracování a aplikace v softwarovém vybavení zaměstnavatele a je připravena i Žádost o roční zúčtování záloh, uplatnění nezdanitelných částek základu daně, daňového zvýhodnění a dalších slev nevykázaných již v prohlášení k dani. Tiskopis “Prohlášení k dani“ bude k dispozici již v prosinci 2017, žádost až v průběhu roku 2018, jelikož tuto žádost lze podat až na základě splnění daňových a jiných povinností, tj. zaplacených záloh na daň, odvodů, splnění prokázaných příslušných podmínek pro daňová zvýhodnění a nezdanitelných částek, a to tedy za uplynulé zdaňovací období, tj. nejdříve v roce 2019. V elektronické podobě lze nově vystavit i potvrzení zaměstnavatele o příjmech, zaplacených odvodech a uplatněných slevách a zvýhodněních pro účely podání přiznání k dani z příjmů samotným zaměstnancem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




