Sdělení Finanční správy k prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti
Dle sdělení Finanční správy budou počínaje zdaňovacím obdobím 2018 moci zaměstnanci předkládat zaměstnavateli prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti nejen v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.
Finanční správa zveřejnila informaci pro zaměstnavatele jakožto plátce daně z příjmů fyzických osob (“zaměstnanců”) ze závislé činnosti týkající se možnosti od zdaňovacího období 2018 předkládat a činit prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti (dále jen “prohlášení k dani”) zaměstnancem nejen v listinné podobě, ale taktéž v elektronické, včetně sdělení o akceptaci předložených povinných dokladů učiněných zaměstnancem u zaměstnavatele ze strany finanční správy. Prohlášení poplatníka daně, tedy zaměstnance, obsahuje žádost o uplatnění slev (na poplatníka, manžela, studující, ale např. i slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení či slevu na evidenci tržeb EET), daňová zvýhodnění (na děti), potvrzení tvrzených informací, a uplatnění nezdanitelných částek (úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru, pojistné na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění, členské odborové příspěvky, “dary“) aj., případně žádost o zpracování ročního zúčtování záloh na dani z příjmů.
Finanční správa uvedla, že v případě elektronické formy je nutná stran zaměstnavatele jednoznačná identifikace zaměstnance např. pomocí elektronického podpisu nebo implementace a použití prostřednictvím interního informačního systému. Nově od roku 2018 však zcela závisí na zaměstnavateli, zdali umožní krom listinné podoby i formu elektronickou či jejich kombinaci. Doporučuje se implementace podmínek podávání elektronického formuláře vnitřní směrnicí, tzn. podmínek, za kterých je možné učinit podání a zajistit, aby byla zajištěna úplnost a správnost uvedených údajů dle právních předpisů a současně splněno uchování povinných údajů po nezbytnou dobu archivace.
Již je také zveřejněno prohlášení k dani v .xml struktuře pro účely mzdového zpracování a aplikace v softwarovém vybavení zaměstnavatele a je připravena i Žádost o roční zúčtování záloh, uplatnění nezdanitelných částek základu daně, daňového zvýhodnění a dalších slev nevykázaných již v prohlášení k dani. Tiskopis “Prohlášení k dani“ bude k dispozici již v prosinci 2017, žádost až v průběhu roku 2018, jelikož tuto žádost lze podat až na základě splnění daňových a jiných povinností, tj. zaplacených záloh na daň, odvodů, splnění prokázaných příslušných podmínek pro daňová zvýhodnění a nezdanitelných částek, a to tedy za uplynulé zdaňovací období, tj. nejdříve v roce 2019. V elektronické podobě lze nově vystavit i potvrzení zaměstnavatele o příjmech, zaplacených odvodech a uplatněných slevách a zvýhodněních pro účely podání přiznání k dani z příjmů samotným zaměstnancem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.




